Samizdatová stezka Ferdinanda Vaňka začíná objednáním Alotrie v trutnovské Oranžové kavárně

30. červenec 2018

Všichni víme, že pro napsání hry Audience Václava Havla inspirovalo krátké pracovní angažmá v Trutnovském pivovaru. A kousek od Trutnova Václav Havel léta pobýval, konkrétně na Hrádečku. Byla to jeho milovaná chalupa.

Po stopách Ferdinanda Vaňka vás dnes provedeme s naším hostem, historikem Ivo Farským. Ten spolu s dalšími nadšenci uvedl do života v Trutnově i stejnojmennou stezku. Ony stopy patří našemu panu prezidentovi Václavu Havlovi. Ferdinand Vaněk je totiž hlavní postavou jeho slavné hry Audience. Nápad ale pochází už z roku 2012.
Ano. Modří možná už vědí, že Ferdinand Vaněk je vlastně literární pseudonym Václava Havla. Protože tato postava se objevuje v několika jeho divadelních hrách stejně jako v několika divadelních hrách jeho kolegů a přátel, ať už Pavla Kohouta, Pavla Landovského, Jiřího Dienstbiera, kteří založili éru takzvaných Vaňkovek. To znamená divadelních představení, kde se tato postava vyskytuje.

03222376.jpeg

Já jsem si vzpomněl také v této souvislosti na legendární Rudé právo za minulého režimu, když Václavu Havlovi blahopřáli jeho přátelé tenkrát k narozeninám.
Ano, byly to padesáté narozeniny v roce 1986. V Rudém právu s fotografií Václava Havla bylo popřáno právě Ferdinandu Vaňkovi z Malého Hrádečku. A prošlo to tenkrát cenzurou, byl z toho velký průšvih. Některým lidem to udělalo samozřejmě radost, ale co se týká redaktorů a lidí, kteří to měli v Rudém právu kontrolovat, tak tam to asi velkou radost nevzbudilo.

Nábřeží nebo ulice Václava Havla? Cedule se vyrábí i když rozhodnuto není. V Trutnově napětí roste

Bývalý prezident Václav Havel porovnat prezidentskou funkci s povoláním režiséra

V Trutnově by zřejmě od přelomu roku měli mít ulici nebo nábřeží Václava Havla. Poctít bývalého prezidenta chtějí téměř všichni. Radnice s občanskou iniciativou kolem Martina Věcheta se ale nemohou dohodnout na tom, kterou z ulic přejmenovat. Martin Věchet je přitom přesvědčen, že starosta nebude připomínky občanů akceptovat a že je rozhodnuto už před hlasováním zastupitelstva.

Jak vás napadlo vytvořit stezku, která by Václava Havla v Trutnově připomínala?
Ten nápad pochází někdy z roku 2012. Impulsem pro něj určitě bylo monotématické číslo časopisu Trutnovinky, které se věnovalo prvnímu výročí úmrtí Václava Havla. Já jsem tenkrát navštívil trutnovský pivovar, kde jsem měl nějaké jednání s hlavním ekonomem, byl to pan inženýr Pechek. A když mě provázel jako z trutnovského pivovaru, tak jsem se tam rozhlížel a byla tam socha Krakonoše. Říkal jsem: pane Pechek, ale vy tady nemáte nikde žádnou pamětní desku na vašeho nejslavnějšího dělníka. On se smál a říkal že by si to trutnovský pivovar zasloužil, ale bohužel tam nic není. A já říkal, že v Trutnově nemáte ani ulici Václava Havla a on říkal, že to tak je, ale že úplně neví proč. Tak jsem si říkal, tomu musím přijít na kloub. Když jsem šel po městě, tak mě napadlo zavolat do redakce Krkonošských novin, kde seděla tenkrát paní Mudrová. Když jsem se jí ptal, jak to, že Trutnov nemá žádnou památku na Václava Havla, tak mi říkala, to se nesmíte ptát mě, to se musíte jít zeptat na radnici. A protože jsem měl čas, tak jsem vyrazil na radnici. A to už jsem cestou přemýšlel, co by se s tím dalo dělat. Přišel jsem na radnici, navštívil pana starostu a řekl jsem, že mám pro něj na 3 minuty nápad, který Trutnov v očích turistů pozvedne. A po třech minutách jsem byl vyhozen takovým způsobem z radnice, jako ještě nikdy. A bylo mi řečeno, že Václav Havel nemá s Trutnovem nic společného. Tam někde vznikla myšlenka, která se vyvíjela. Protože jsem se tím pádem začal stýkat s lidmi, kteří Václava Havla buď znali, nebo byli jeho blízkými spolupracovníky. Nakonec z toho vznikla tato stezka, která není stezkou Václava Havla, ale je stezkou Ferdinanda Vaňka. A vlastně funguje jako samizdatový průvodce, který není nijak veřejně v Trutnově prezentovaný. Takže lidé, kteří chtějí na stezku vyrazit, přijdou do oranžové kavárny a tam si objednají kávu, která má název Alotrie.

šálek kávy

To je takové poznávací znamení?
To je poznávací znamení. Modří už zase vědí. A ke kávě Alotrie dostanou samizdatový výtisk průvodce stezky Ferdinanda Vaňka.

Modří už vědí, co je Alotrie. Klasická turecká káva.
Ano, je to turecká káva, kterou pila Olga Havlová. Vždy ji pila ráno, to byl takový její rituál. Do 11 hodin se na ni nemohlo hovořit, protože pila kávu a četla noviny. A vždy pila tuto neslazenou černou kávu, takže obsluha ji také donese neslazenou. Alotrie z toho důvodu, že Vlasta Třešňák jí kdysi věnoval jednu moc hezkou písničku, která se jmenuje Dopis Olze. A tam Olgu nazývá alotrií.

Čtěte takéOranžová kavárna

Takže Alotrie v Oranžové kavárně v Trutnově, to je poznávací znamení. Dostaneme průvodce a pak se vydáme na cestu. Vy jste se znal s Václavem Havlem osobně?
Já jsem se bohužel s Václavem Havlem neznal. I když moje bydliště je od Hrádečku zhruba 30 kilometrů, ale nikdy jsme se osobně nesetkali. Znám se se spoustou lidí, kteří ho obklopovali velmi blízko. Právě díky stezce, protože jsem sháněl informace. Postupně jsem se seznamoval se spoustou lidí, ale s Václavem Havlem jsem se bohužel nikdy nepotkal.

Stezka nás zavede z Trutnova až na onen pověstný a legendární Hrádeček?
Ne. Na Hrádeček vás stezka nezavede. Je to cesta příběhů, kterou procházíte po Trutnově. A provází vás jen po místech, které mají nějakou spojitost s Václavem Havlem a kde se odehrál nějaký zajímavý příběh. Aby to nebylo jen o tom, že stojíte například před budovou soudu, kde byl Václav Havel předvolán, ale aby se k tomu vázal i nějaký příběh. Já jsem sbíral právě ty příběhy od těch jeho známých.

Václav Havel a Olga Havlová v roce 1995

Mě se moc líbí úsměvný příběh, který je situován před budovu kina Vesmír v Trutnově. Jak to tenkrát bylo?
Bylo to v osmdesátých letech, kdy byl Václav Havel na Hrádečku pod stálým dozorem pracovníků státní bezpečnosti. A právě ten dozor ho jednoho dne požádal, jestli by nemohl navštívit místní kino. Václav Havel byl překvapený proč by měl jít do kina. A oni říkali, že tam dávají výborný film a že by ho chtěli vidět. V případě, že on tam půjde, tak ho oni musí sledovat. A tím pádem do toho kina jakoby služebně jdou. Václav Havel, protože to byl velký dobrák, to víme i z příběhu, kdy zapadla někam do škarpy jejich sledka, která za nimi jela v zimě autem, tak oni s Tondou Maninou je pak šli vytahovat. Tak protože byl velký dobrák, tak se do toho kina vypravil a jeho hlídači tak mohli shlédnout film, který chtěli vidět.

On by velký dobrák. Vyprávěl, že několikrát, když ho hlídali na Hrádečku, tam mrzli v autě.
Tak jim vařil grog, přesně tak. Na rozdíl od své ženy, která byla velmi striktní v tomto. A vždy na tím kroutila hlavou a říkala: to já bych v životě neudělala.

Olga Havlová

Můžeme se u paní Olgy ještě zastavit, protože ona s tou Oranžovou kavárnou také hodně souvisí. Proč právě v Oranžové kavárně stezka začíná?
Olga Havlová měla velmi vřelé city k lidem, kteří měli nějaké postižení. Chtěla dostat tyto lidi z ústavů, kde byli v tehdejší době izolováni. A povedlo se jí to jednak založením organizace Výbor dobré vůle a pro Výbor dobré vůle získala jednak důležitou finanční injekci od skupiny Rolling Stones, která sehrála první charitativní koncert a výtěžek byl věnován Výboru dobré vůle. A co bylo důležité, že právě v této Oranžové kavárně, která patří pod organizaci Barevné domky Hajnice, tak se těmto lidem věnují terapeuti. Mají tu různé terapeutické a výchovné dílny a přímo v kavárně se můžete potkat s některými lidmi, kteří tam obsluhují. Já tam chodím velmi rád, protože pohled na tyto lidi, kteří se dostávají mezi nás a vy se s nimi můžete bavit, tak je velmi příjemný a osvěžující. Tohle se povedlo ženě Václava Havla. To na tom velmi obdivuji a proto jsem sem situoval začátek i konec stezky Ferdinanda Vaňka.

Na Hrádečku u Trutnova se lidé loučí s Václavem Havlem

Vzpomínka na Václava Havla na Velkém náměstí v Hradci Králové.

Na Hrádečku u Trutnova, kde měl bývalý prezident Václav Havel svou chalupu a dlouhá léta disidentský azyl, hoří stovky svíček.

Kolik je celkem těch zastavení?
Těch zastavení je myslím 8 nebo 9. A začíná se v Oranžové kavárně a opět se tam končí. Protože když tu stezku absolvujete a vrátíte se zpátky, tak vás tam čeká malé příjemné překvapení.

Výborně. Ale musíte si objednat onu Alotrii, jak jsme říkali. Jinak to nepůjde.
Ano. Bez Alotrie se těžko na stezku dostanete.

Stezku jste uvedli do provozu v květnu?
30. května, protože má svátek Ferdinand.

Někdejší prezident Václav Havel a členové kapely Rolling Stones Keith Richards a Mick Jagger

A jak si lidé pochvalují onu stezku?
Já tam pravidelně chodím, protože se doptávám, jestli není potřeba doplnit ty samizdatové výtisky průvodce. A také tam vodím i návštěvy, protože je to samozřejmě zajímavé místo. Takže mám stálý kontakt s těmi pracovníky. Oni říkají, že lidé chodí a že se stezka líbí. Vždy když se tam objevím, byl jsem tam minulý týden, tak mně říkali, byli tady dvě rodiny a hrozně si to pochvalovali, moc se jim to líbilo.

Tak to je myslím nejlepší reklama jaká může být. Už někdo třeba opravoval nebo doplňoval ty příběhy?
To je zajímavé, ano. Já mám v tom průvodci dvě fotografie. Když jsem to řešil s Bohdanem Holomíčkem, který má přehled o fotografiích a fotografech, kteří fotili Václava Havla, tak jsme nevěděli, jak ty fotografie vznikly. A domnívali jsme se, protože zdrojem bylo ČTK, že to byly fotografie, které nafotili agenti. Jsou to ty známé fotografie, kdy Václav Havel jako pivovarský dělník nese nějaký pytel na zádech a druhá fotografie, kdy si otevírá mercedes, který měl zaparkovaný před pivovarem. A nedávno se ozval člověk, který ty fotografie skutečně nafotil. Byl to dělník, který pracoval společně s Václavem Havlem. On je autorem těch fotografií. Takže já věřím i tomu, že stezka bude iniciovat lidi, kteří něco s Václavem Havlem zažili. Protože ten průvodce není neměnný, ten se bude doplňovat. Můžou se tam objevit doplněné příběhy.

Ivo Farský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Takže velká inspirace i pro vás samotného. Autor trutnovské stezky Ferdinanda Vaňka, historik Ivo Farský byl naším hostem. Moc děkujeme.
Přeji příjemný zážitek na stezce Ferdinanda Vaňka. A hlavně, abyste si pochutnali na kávě Alotrie.

autoři: Milan Baják , jak
Spustit audio

Související