Rok 2022 připomíná 50 let od posledního dotyku člověka s Měsícem. Příště už vkročí na lunu žena

Chtějí po vás někdy lidé třeba i horoskop? Protože to se zaplete hned, astronom - astrolog.
Občas chtějí, ale to bohužel nemohu sloužit, protože jsou to dvě dost odlišné disciplíny. Já astrologii nerozumím. Netuším, co říkají hvězdy o budoucnosti v roce 2022. Dokonce ani nevím, v kterém jsem se narodil znamení, protože Slunce se nachází mezi hvězdami někde jinde než jsou znamení.

Nejvýraznější úkaz příštího roku bude zatmění Slunce. 25. října kolem poledne Měsíc zakryje přes 40 procent slunečního kotouče.
Jan Veselý, astronom

Jaký byl pro astronomy uplynulý rok 2021?
Uplynulý rok nebyl úplně bohatý na výrazné úkazy na obloze. Užili jsme si v létě perseidy, padající hvězdy byly vidět pěkně, což třeba příští rok bude trochu slabší, ale jinak žádný výrazný úkaz na obloze pozorovatelný tady od nás z České republiky vlastně nebyl. Spíš se děly důležité vesmírné události tady na Zemi.

Mgr. Jan Veselý (*1967)

studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.

Hodně se soupeřilo a závodilo, soukromé firmy a společnosti se předháněly, kdo vyšle raketu do kosmu dřív, všichni tři hlavní hráči.
Četl jsem o tom hezký komentář, že si hoši měřili pindíky. Ony totiž ty soukromé lety jsou opravdu jen takové skoky na hranici vesmíru, a dokonce když se podíváme na to, do jaké výšky vyletěly ty rakety Spaceship 1 a 2, tak to je hranice vesmíru, která platí jen ve Spojených státech, to bylo jen něco přes 85 km, jinak mezinárodní hranice je 100 kilometrů. Mezi odborníky na kosmonautiku se za kosmický let považuje až dosažení oběžné dráhy a oblet kolem Země.

Čtěte také

Nerozumím ničemu. To je něco jako ‚vím, že nic nevím‘. Ale nečekám, že mi to spolknete

Ale teď na konci roku se něco povedlo, Webbův teleskop se podařilo dostat do vesmíru.
Ano, Webbův kosmický teleskop, dosud největší, jaký kdy byl do vesmíru vynesen. Se skládacím zrcadlem, které se teprve rozloží za nějakou dobu, bude to chvíli trvat. Teleskop bude mít zrcadlo o průměru 6,5 metru, čili to je opravdu velký dalekohled, startoval na Vánoce 25. prosince, na Boží hod vánoční, evropskou raketou, sestrojen byl v Americe, ale jsou tam evropské přístroje, velký podíl má i kanadská kosmická agentura, čili je to velký mezinárodní projekt. Možná trochu kuriózní je, že jeho podoba se poprvé veřejně objevila už v roce 1998, kdy NASA zveřejnila návrhy, tehdy se tomu říkalo kosmického teleskopu příští generace. A už mezi těmi návrhy je současná podoba Webbova kosmického teleskopu. Tenkrát se plánoval start na rok 2007, takže má pouhých 14 let zpoždění. Teleskop ovšem nebude pracovat na oběžné dráze, bude v takzvaném libračním bodě, což je 1,5 milionu kilometrů daleko od Země směrem od Slunce, a společně se Zemí se bude posouvat kolem Slunce. To je vzdálenost, do které nemůžeme astronauty, kteří by případně opravili poruchu teleskopu.

Kopie plakety, která je umístěna na přistávací „noze“ lunárního modulu Challenger mise Apollo 17|foto:NASA / public domain

Pracujete jako astronom Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. A vy tam máte Eagle, což je model přistávacího modulu Apolla, který přistál v roce 1969 jako první na Měsíci s Buzzem Aldrinem a Neilem Armstrongem.
Ten modul tam stojí od roku 2019, kdy bylo 50. výročí. Kdybyste vstoupil dovnitř do planetária, tak tam uvidíte i model kabiny Vostoku 1, ve kterém letěl kolem Země vůbec první člověk Jurij Gagarin. A od letošního léta tam najdete i kabinu raketoplánu Atlantis. Vše je v měřítku 1 : 1, raketoplán máme od podlahy až ke stropu jen tu kabinu a zabírá dost velkou část foyer, ale můžete se posadit dovnitř.

Čtěte také

Příštím člověkem na Měsíci bude astronautka. Mise Artemis s lodí Orion má přistát v roce 2024

Eagle, přistávací modul na Měsíci, byl první, ale příští rok bude výročí člověka, který byl na Měsíci poslední.
Ano, v příštím roce v prosinci to bude 50 let, co stál člověk naposledy na Měsíci. Je to takové možná trošku smutné výročí, tím dosud posledním člověkem na Měsíci byl velitel Apolla 17 Eugen Cernan. On měl československé předky, jeho prarodiče pocházeli z Čech a ze Slovenska, jeho příjmení původně na Slovensku znělo Čerňan. Eugen Cernan Měsíc opustil 14. prosince roku 1972 a měl s sebou československou vlajku. Bylo docela kuriózní, že když se vrátil na Zemi, tak tu vlajku chtěl věnovat československým astronomům, jenže my jsme tenkrát žili v důkladně oploceném státě a nebylo jednoduché ji sem propašovat. Takže nakonec tu vlajku předal na hraničním přechodě u Bratislavy a dnes vlajku najdeme na podstavci největšího českého dalekohledu, Perkova teleskopu na observatoři v Ondřejově.

Čtěte také

Otáčení Země se zpomaluje, protože Měsíc se od nás vzdaluje rychlostí, jakou člověku rostou nehty

Eugen Cernan byl poslední, kdo se dotknul povrchu Měsíce. Kdy se tam vrátíme?
Plán je rok 2024 a myslím si, že se to určitě nestihne. Co je ovšem jisté, že dnes je to zase mezinárodní akce, dokonce nedávno proběhlo výběrové řízení na kosmonauty Evropské kosmické agentury, do kterého se přihlásila celá řada Čechů. Je tedy možné, že se tam někdy dostane i český občan, na oběžnou dráhu nebo přímo na povrch Měsíce. Co už ale také víme s jistotou, že první, kdo vystoupí na Měsíci s příští posádkou, bude žena. Protože si to v těch 60. a 70. letech užili samí chlapi, tak bylo rozhodnuto, že první, kdo se příště dotkne Měsíce, bude astronautka.

Co nás čeká zajímavého na obloze v příštím roce?
Čeká nás hitparáda planet, tak bych to nazval. Protože na jaře od března do května budou všechny planety na obloze viditelné očima. Merkur tam bude spíš večer a ostatní planety ráno spolu s Měsícem, kolem čtvrté nebo páté hodiny ranní. A čeká nás také zatmění Slunce, to bude nejvýraznější úkaz příštího roku. 25. října kolem poledne zatmění Slunce, které bude tak velké, že Měsíc zakryje víc než 40 % průměru slunečního kotouče.

Moderátor Jakub Schmidt a astronom Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor s Janem Veselým z pražské hvězdárny a planetária si můžete poslechnout v našem audioarchivu.