Proč jsou bylinky léčivé? Zdraví z bylin a jejich příznivé účinky na lidský organismus
Ilona Nápravníková v naší radioporadně na téma: zdraví z bylin. Přírodní adaptogeny a jejich příznivé účinky na lidský organismus.
Přes 250 let stará bylinková zahrada na Kuksu je učebnicí botaniky. A práce na ní nikdy nekončí
Jiří Pirner se léčivkám upsal před více než dvaceti lety. O svých zelených svěřencích dokáže vyprávět hodiny a ani minutu se nenudíte. V současné době pracuje jako správce bylinkové zahrady v areálu hospitalu na Kuksu.
Bylinky již mnoho generací patří do života lidí. Často rostou přímo v divoké přírodě, díky čemu jsou i snadno dostupné. Samozřejmě je však dnes můžete i pěstovat ve své zahrádce nebo zakoupit v obchodě. Většina z nich ani nijak výrazně nezatíží vaši peněženku.
Byliny se užívají nejen ke konzumaci, ale také na různé obklady či koupele. Můžete z nich vařit čaje i je přidávat do pokrmů. Na co vše bylinky působí, jaké z nich patří mezi ty nejznámější a jaké způsoby jejich uchovávání známe, se dozvíte na následujících řádcích.
Byliny neboli léčivé rostliny jsou nejvýznamnějším zdrojem přírodních léčiv. Dříve se na ně zaměřovalo především lidové léčitelství, dnes se s nimi hojně pracuje i v moderní medicíně.
Většina z nás si nedovede představit vaření a pečení bez bylinek, které dodávají pokrmům chuť i aroma. Přidávají se do polévek, využívají se při vaření příloh i k masu. Výborně se hodí do buchet, koláčů i cukroví.
Celou bylinkovou radioporadnu si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Související
-
Děti z mateřské školy Lipnice u Dvora Králové si pěstují na vlastní zahrádce jahody a bylinky
Zalévání zahrádky, starost o želvu a rybičky, a nebo hra na přírodní xylofon vytvořený z různě dlouhých klád. Právě tak vypadá běžný den dětí z mateřské školy Lipnice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
