Případ Pohádková babička aneb Rozhlasová pohádka báječné krkonošské vypravěčky Marie Kubátové
Před dvěma lety jsme si připomínali nedožité 100. narozeniny báječné vypravěčky Marie Kubátové, která byla častým hostem našeho vysílání. A bylo to především v čase předvánočním, kdy i Marie Kubátová vyprávěla o svých Vánocích, vánočním stole a také lásce ke knížkám. Ty by podle ní neměly chybět pod žádným stromečkem.
Pohádka pomáhá vychovávat. Všechno v dobrém a čerchmant utře hubu. Takto mi to řekl jeden mudrlant svým krajovým jazykem.
Marie Kubátová, pohádkářka z Krkonoš
„Knížka jde s člověkem delší dobu než televizní zážitek. A tak si myslím, pokud je to dobrá knížka, která má co říct, tak se zapíše do paměti a pomáhá vychovávat.“
„Také si vzpomínám na všechny knížky, které jsem kdy dostala. A nemohla bych žádnou z nich vyhodit. Protože to není běžný papír. To je něco, co šlo s naším životem. A pomáhalo nám to utvářet náš pohled na svět.“
„Kniha zůstává v knihovně jako náš přítel a když ji potřebujeme, tak se nám ozve, alespoň v paměti. Tak bych se přimlouvala za to, aby mezi těmi všemi dárky byla vždy alespoň jedna knížka.“
Čtěte také
„Pohádka pomáhá vychovávat. Protože každá pohádka má svoji poezii, svou etiku a svůj zákoník, kde se vždy slabší může dočkat pomoci silnějšího. Všechno v dobrém a čerchmant utře hubu. Takto mi to řekl jeden mudrlant tím svým krajovým jazykem.“
„A kromě toho si dítě zvykne na to, že knížka je přítel. Já sloužím pohádce celou dobu, co píšu. A ještě jeden velký dar pohádka dává. Dává příležitost, aby si velcí povídali s malými. A tím se i uchovává taková lahoda mateřského jazyka. Té je dnes málo.“
„Když si maminka povídá s dítětem, je to lahodná mateřština. Když si s dítětem povídá babička, tak je to ještě o něco posunuto hlouběji do tradic a dítě se pomalu ocitá v pohádkovém světě, který moc neznalo.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
