Před 600 lety slepý Jan Žižka porazil s husity v bitvě u Hořic panské vojsko Čeňka z Vartemberka

17. duben 2023

Pozveme vás do Hořic na Jičínsku. Letos je to totiž 600 let, co se právě tam odehrála bitva husitů s opoziční šlechtou. Bylo to v dubnu roku 1423 a na nadcházející víkend se v Hořicích chystá velký připomínkový program, který začne už v pátek 21. dubna. Pozvat všechny přišel organizátor Adam Balcárek, který má vojenskou historii jako svého velkého koníčka.

Budeme se bavit o 15. století, ale vy také patříte ke skupině, která pravidelně připomíná bitvu na Chlumu 1866. To je zase něco jiného. Které období vás zajímá víc?
K fenoménu války 1866 mě přivedl můj otec, který se věnuje vojenské historii a zejména bitvě u Hradce Králové v roce 1866 už přes 30 let. S ním jsem našel cestu k vojenské historii a postupem času jsem vybrušoval a hledal to správné historické období, které je mi nejsympatičtější. Postupem času jsem se dostal až ke středověku, 15. století a období husitských válek.

Bitva u Hořic, píše se rok 1423. Střetla se tam vojska husitů pod vedením Jana Žižky a Diviše Bořka z Miletínka, jejich protivníky vedl Čeněk z Vartemberka. Jana Žižku představovat nemusíme. Kdo byl Diviš Bořek z Miletínka? Mimochodem, to bude prý vy o víkendu představovat. Je to tak?
Ano, přesně tak. Diviš Bořek z Miletínka byl šlechtic z okolí Hradce Králové. Velkou zajímavostí je, že východní Čechy jsou považovány jako jakási kolébka husitských hejtmanů a Diviš Bořek z Miletínka byl jedním z nich. Pocházel z chudého šlechtického rodu, který přišel k velké slávě a majetkům právě díky husitským válkám. Jeho postoj, jako ostatně velkého množství šlechticů v českém království, byl velice kontroverzní. Zpočátku sympatizoval s radikálními husitskými svazy, ale v pozdější fázi válek začal spolupracovat s umírněnými husitskými svazy, které pak hledaly společnou cestu s panskou jednotou a dovedly husitské války až k bitvě u Lipan roku 1434, kde umírněné husitské svazy společně s panskou jednotou porazily husitské radikály a tím ukončily husitské války.

Očekáváme celkově na 300 bojujících na obou stranách. Přijedou členové historických vojenských spolků z Polska, Slovenska i Francie.
Adam Balcárek, organizátor připomínky Bitvy u Hořic roku 1423

A kdo byl Čeněk z Vartemberka?
Čeněk z Vartemberka byl jeden z nejvýznamnějších českých korouhevních pánů věrných králi Zikmundovi. Podobně jako Diviš Bořek z Miletínka byl i on z hlediska politického postoje velmi kontroverzní. Je o něm známo, že snad čtyřikrát nebo pětkrát změnil válčící stranu, chvilku se klonil k husitům a hned na to ke králi. Podle toho, jak mu situace vyhovovala. Zrovna v bitvě u Hořic roku 1423 byl věrný králi Zikmundovi. Bitva byla jakousi reakcí na husitské řádění ve východních Čechách. Velkou část východních Čech měl v držení právě pan Čeněk z Vartemberka, na jehož statky začali husité útočit, začali loupit a drancovat. A Čeněk z Vartemberka si to samozřejmě nenechal líbit. Shromáždil velké vojsko a vytáhl proti Janu Žižkovi, zatlačil ho až do hořického prostoru, tam v blízkosti vrchu Svatého Gotharda, což je navrší u Hořic, mělo dojít k tomu střetu.

Čtěte také

Jak to dopadlo?
Je zajímavé, že známe výsledek bitvy, asi jako většiny bitev z husitských válek o průběhu střetnutí fakticky nevíme vůbec nic. Veškeré interpretace jsou pozdější interpretací historiků v rámci národního obrození, jako byl třeba Alois Jirásek. A za zmínku také stojí, že husité nebyli komunisté, jak nám to bylo prezentováno v minulém století. Nicméně jednalo se o jakýsi politicko-společenský vývoj, který vyústil až v občanskou válku, kterou se snažili potlačit, v dnešní době bychom to nazvali bezpečnostní složky, v té době to byla zemská armáda, zemská síla. Snažila se v regionech potlačovat vzpouru za účelem nastolení pořádku v království.

Ještě jednu zajímavost by určitě stálo za to přidat. Jan Žižka měl být tou dobou už úplně slepý, a přesto bitvu vyhrál. Jaká byla vlastně jeho úloha, když nic neviděl?
Už jsme zmínili, že husitské polní vojsko vedl Diviš Bořek z Miletínka, a to právě z toho důvodu, že Žižka už byl slepý na obě oči. Tedy Žižkova úloha z hlediska vojenského byla zcela určitě strategická, ale hlavně personální a osobnostní. Nicméně v bitvě u Hořic husitské polní vojsko vedl právě Diviš Bořek z Miletínka, protože Miletínek, dvorec, ze kterého pocházel, se nacházel necelých 5 km od hořického bojiště. A Diviš Bořek z Miletínka musel krajinu velmi dobře znát.

Připomínka výročí 600 let od bitvy u Hořic

Pojďme k víkendové připomínce bitvy. Program začne už v pátek, kdy návštěvníky čeká první bitevní ukázka s názvem Plameny kacířů. Hlavním bodem programu pak bude sobotní bitevní ukázka nazvaná Ve jménu krále Zikmunda. A tam byste chtěli předvést, co se v Hořicích v dubnu roku 1423 odehrálo. Co tedy o bitvě víme a jak vy jste vzpomínku pojali?
O průběhu bitvy nevíme v podstatě vůbec nic. Podle starých letopisů českých víme pouze, že bitva zcela určitě proběhla, víme kdy a známe výsledek. Ve starých letopisech se píše, že Žižka měl panu Vartemberkovi pobrat jeho braň bojovou a vozy zabrat. Z čehož vyplývá, že Čeněk z Vartemberka musel disponovat nějakými palnými zbraněmi a při tom vítězství mu husité měli odejmout nějaké vozatajstvo. Nabízí se dedukce, že panské vojsko, už umělo používat Žižkovu geniální vozovou hradbu. Je velmi nepravděpodobné, aby česká šlechta, která v té době patřila k výkvětu středoevropského rytířství, v podstatě hloupě opakovala stále stejné chyby po celou dobu husitských válek. Ke zlomu mělo dojít až v bitvě u Lipan, kdy panské vojsko mělo vyhrát díky tomu, že použilo proti husitům jejich taktiku. Zřejmě to není pravda. S největší pravděpodobností se vazová hradba musela používat už pár let po bitvě u Sudoměře, což je rok 1420.

Čtěte také

Takže i vozovou hradbu uvidíme v sobotu na vrchu Gothard?
Ano, uvidíte. Vozová hradba byla dosud, po dobu minulých ročníků, zejména na straně husitské. Pro letošek jsme si připravili ztvárnění oné dedukce, kdy proti sobě budou stát dvě vozové hradby. A nastíníme tak divákovi jakousi situaci, jak se bitva asi tak mohla odehrávat. Očekáváme celkově zhruba 300 bojujících na obou stranách.

Budou i nějaké posily ze zahraničí?
Ano, letos akce dostává mezinárodní rozměr. Přijedou se k nám podívat bratři Poláci i Slováci. A chystá se sem i kontingent z daleké Francie.

Jakým způsobem se takové ukázky předem zkouší? Je vůbec taková možnost?
My pracujeme s faktem, že jednotlivé spolky nebo družiny se obdobných ukázek bitev účastní již pravidelně a takové bojové know-how všichni znají. V podstatě jediná příprava z hlediska scénáře bitvy, je bezprostředně několik hodin předtím formou brífinku, kdy organizátoři svolají všechny bojující na bojiště a jsou seznámeni rámcově s obsahem scénáře. Jsou rozděleni do dvou bojujících stran podle korouhví, které prezentují. A následně pak už na základě mluveného slova a muziky jednotliví velitelé družin reagují a ztvárňují bitevní scénu.

Kdy hlavní bitva v sobotu v Hořicích na vrchu Gothard vypukne?
Hlavní bitevní ukázka s názvem Ve jménu krále Zikmunda bude v sobotu 22. dubna v 15:30 hodin. Všichni jste srdečně zváni. A velkou zajímavostí letošního ročníku bude ještě páteční bitevní ukázka od 21 hodin. Ukážeme vám v ní, jak mohlo vypadat ve středověku obléhání menší zemanské tvrze. Předvedeme vám tažení pana Čeňka z Vartemberka. Když táhl k Hořicím, tak měl údajně se svým vojskem smést tvrz husitského hejtmana Javora z Ostroměře.

A kolem všech bitevních ukázek bude samozřejmě také bohatý doprovodný program. Zveme všechny v pátek a v sobotu do Hořic na Jičínsku společně s Adamem Balcárkem.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související