V Klášteře nad Dědinou našli archeologové pozůstatky cisterciáků. Klášter vyplenili husité

„Jdeme se podívat, kde jsou kosti,“ říkají archeologové a sestupují do kanalizačního výkopu. „Tohle je femur (stehenní kost – pozn. red.), s docela pěkně zachovalým kyčelním kloubem,“ říká nad jedním z nálezů archeoložka Martina Beková.

Cisterciáci byli dělním řádem, za úkol měli kolonizovat krajinu a vzdělávat ji. Jejich dny vyplňovaly modlitby a práce.

„Myslím si, že tam jsou sekundárně přemístění. Tady to vypadá, že bude druhý, tady nějaká lebka. Na anatomickou polohu to nevypadá. Domnívám se, že když tu někdo prováděl rekonstrukční práce, tak tu kostru našel a vyskládal ji do výkopu. Tady všude je rozhrnutá destrukce kláštera,“ říká archeoložka.

„Tady ty kamenné vrstvy jsou z původních klášterních zdí. Tady kousek vedle je to zasypané. Máme tu původní půdorys. Dostali jsme se i do interiéru nějakého kamenného domu v klášteře,“ vysvětluje.

Na řadu přichází čištění místa nálezu. Štětcem ometená hlína je pryč a na řadě je focení a zakreslování. Martina Beková pak vyjímá jednotlivé kosterní části, jejich počet stále stoupá. „Momentální skore je nejméně tři hlavy, ale ještě nejsme úplně vzadu,“ říká.

Archeoložka musela povolat bagr a rozšířit původní kanalizační výkop do boku. Na místo se tým vrátil další den. Opět nastalo čištění od hlíny, fotografování a zakreslování.

„Už víme, že se tu nachází minimálně 11 lebek a nějaké dlouhé kosti. Odebereme tu vrchní vrstvu a uvidíme, co bude pod tím,“ popisuje Martina Beková.

Lebek bylo nakonec v jámě 13. Archeologové teď mají jasno ve dvou věcech: mniši byli vyvražděni a zřejmě zůstali v troskách kláštera. Na konci 17. století se pak na jeho místě začalo znovu stavět a ostatky někdo naskládal do jedné jámy.