Postavte si „hmyzí hotel“ a vaše zahrádka vám poděkuje
Je nejvyšší čas připravit zahradu na zimu. Vyčistit ji, pohrabat, ale když někde v odlehlejším koutku necháte hromádku větviček či listí, ocení to řada živočichů, kteří tam mohou najít útočiště na zimu. A pokud rozumíte nezastupitelné roli, kterou v přírodě má užitečný hmyz, postavte mu na zahradě rovnou hmyzí hotel.
Jeden takový ukázkový hmyzí hotel najdete třeba v lokalitě přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové. Redaktorka Romana Pacáková se tam sešla s entomologem doc. Petrem Boguschem z Univerzity Hradec Králové. A ještě než se pustili do kontroly obyvatel této speciální ubytovny, Petr Bogusch z batohu vytáhl svoji knížku Hmyzí hotely - Domečky pro včely a užitečný hmyz, která nedávno vyšla a vzbudila veliký zájem veřejnosti.
Čtěte také
Takzvané hmyzí hotely se v poslední době rychle dostávají do povědomí veřejnosti. Jsou to malé domky s různými dutinkami a výplněmi, jejichž úkolem je přilákat brouky a včely, které pak pomáhají opylovat i ty rostliny, na které včela medonosná nebo čmelák nesedá.
Kniha Domečky pro včely a užitečný hmyz Petra Bogusche, je první publikací tohoto druhu v České republice a je plná praktických návodů a tipů, jak si takový hotel doma postavit sám, jaký materiál a konstrukci na jeho stavbu použít, aby ho brouci měli chuť osídlit. Nechybí ani kapitoly s fotografiemi konkrétního hmyzu, aby si čtenáři sami mohli určit, kdo se jim do hotelu nastěhoval.
Proč si na zahradě postavit hmyzí domeček?
Hmyzí domečky se mohou stát nejen ozdobou vaší zahrady, ale především k vám přilákají hmyz, který se postará o opylování, pomůže ale i v boji se škůdci, zvláště tehdy, pokud se chcete vyhnout chemickým přípravkům.
Mezi vůbec největší konzumenty mšic patří zlatoočky. Subtilní hmyz s průhlednými křidélky vítáme hlavně v larválním stádiu. Kromě mšic má taková larva v oblibě housenky, larvy much, červce, svilušky a další drobné škůdce.
Máte chuť se pustit do díla?
Tvůrčím nápadům a fantazii se v tomto případě meze nekladou.
Čtěte také
Na hmyzí domeček stačí pár prkének na konstrukci, na výplň stébla rákosu, suchá tráva, šišky, nalámané klacíky, stará dutá cihla, ztrouchnivělý kmen stromu či prázdná makovice. Na vrtání děr do dřeva postačí běžná vrtačka. Každý hmyzí druh si vybere, co mu vyhovuje.
V nejnižších patrech se ubytují například škvoři, v nejvyšších včely samotářky. Zadní části hmyzího hotýlku by měly být vždy kryty například pletivem, jinak se může stát, že se váš domeček pro hmyz stane „krmítkem" pro ptáky. Střechu hmyzího domečku můžete vyložit třeba kůrou a osadit rostlinami, které na ní porostou - třeba netřesky, jímž navíc vyhovuje přímé slunce.
Na Plachtě je přírodní památka o rozloze 38,79 ha, která se nachází na jihovýchodním okraji Hradce Králové. Památka vznikla 28. prosince 2013 na území bývalých přírodních památek Na Plachtě 1 a Na Plachtě 2. Oblast spravuje Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Zároveň společně se sousední PP Na Plachtě 3 je území PP Na Plachtě evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000. Území představuje unikátní lokalitu s pestrou faunou a flórou v těsné blízkosti intravilánu Hradce Králové a hradeckých městských lesů.
Ukázkový hmyzí hotel si tedy můžete prohlédnout například Hradci Králové například v lokalitě přírodní památky Na Plachtě, kde ho vybudovali pracovníci záchranné stanice pro handicapované živočichy JARO Jaroměř. Přímo u nich na stanici v Jaroměři pak můžete vidět možná největší hmyzí hotel v republice.
Další najdete v Hradci Králové u hráze rybníka Výskyt. Hmyzí hotel je k vidění také na zahradě Semenářského závodu v Týništi nad Orlicí. Další najdete v zahradě jičínské hvězdárny a na mnoha dalších místech v regionu.
Pokud vás to nadchlo, postavte si na zahradě svůj. Je na to ideální čas, protože materiál na výplň hmyzího domečku je nejlepší v přírodě sbírat právě na podzim a v zimě. Zapojte děti, bude vás to bavit a uděláte pro přírodu užitečnou věc.
Doc. Petr Bogusch, Ph.D., je uznávaným odborníkem v oblasti entomologie, specializuje se na včely a jejich ekologii, věnuje se i postindustriální biologii - tedy ekologické obnově opuštěných míst, jako jsou pískovny, skládky doly apod. Působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové, kde vede Katedru biologie.
Související
-
Pokud milujeme své děti, musíme teď něco udělat pro Zemi. Další generace už nic nenadělá, bude pozdě
Původně geodet, ale také horolezec Jiří Malík, si z dětství pamatuje potoky a tůně, ve kterých se ve Zdonově na Broumovsku dalo v létě koupat. Teď už pár let vysychají.
-
Jaroměřští ekologové chrání motýly. Jak? Divoké louky sečou mozaikovitým způsobem
Ekologové ze stanice pro hendikepovaná zvířata Jaro Jaroměř se snaží chránit motýly. Těch podle vedoucího stanice Davida Čípa ve volné přírodě ubývá.
-
Pavouk maloočka lovecká se svým knírem plní roli pečlivého uklízeče nevítaného hmyzu
Naším dnešním cílem je v Safri Parku Dvůr Králové pavilon Vodní světy. Dnes se vypravíme za volně poletujícími malými pestrobarevnými papoušky agapornisy a za pavouky.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka