Pohled ředitele KRNAP na novelu stavebního zákona. 5. červen je Světový den životního prostředí

5. červen 2021 09:51
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Robin Böhnisch

Pátý červnový den už od roku 1972 věnuje Organizace spojených národů ekologické osvětě. Světový den životního prostředí má, mimo jiné, aktivně zapojovat společnost do řešení ekologických témat. Ta silně rezonují také v Krkonoších.

Jedním z nich se stala i novela stavebního zákona a právě nad tímto dokumentem se s ředitelem Správy Krkonošského národního parku Robinem Böhnischem sešla redaktorka Eliška Pilařová.

Robin Böhnisch ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Robin Böhnisch (*23. 11. 1976 Vrchlabí)

český pedagog, ochránce přírody a politik. V letech 2003 až 2017 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ČSSD. Od ledna 2018 zastává funkci ředitele Správy Krkonošského národního parku.

Tlak na přírodu obecně, nejen na oblasti národních přírodních parků, tedy dvě procenta území České republiky, se zvyšuje. To znamená, že vydání živelným aktivitám není zase až taková fikce.

Může ochrana přírody prakticky zaniknout?

„Vypadá to tak. V tom vlastním návrhu stavebního zákona a onoho doprovodného zákona, kterému se říká změnový a v němž se mění celá řada dílčích zákonů, se mluví o tom, že mimo velkoplošná chráněná území se orgánem ochrany přírody stane sám onen nový stavební superúřad."

Čtěte také

„Na tom novém stavebním superúřadu budou sedět odborníci na životní prostředí. Velká otázka je, kde se samozřejmě tak najednou vezmou, protože žádný ze stávajících úřadů je nebude chtít pustit."

„I u nás v Krkonošském národním parku mají naši zaměstnanci na práci i jiné věci, než řešit například závazná stanoviska ke stavebním povolením. A určitě není žádná kapacita, abychom některé z nich uvolňovali pro nový stavební seperúřad."

Pravda je, že i pravomoc obcí je veliká. Pro výstavbu jednoho hotelu zanikla jedna z nejzachovalejších morén v České republice.

„Podle jednoho pozměňovacího návrhu, který prošel hospodářským výborem, měly i správy velkoplošných chráněných území, včetně národních parků, přijít o pravomoc mluvit do stavební činnosti na svém území."

Čtěte také

„Teď to po nějaké právní analýze vypadá, že se ten trochu pozměněný pozměňovací návrh týká ochranných pásem národních parků, ale i to je velký problém. Protože lidé samozřejmě vyhledávají kulturní krajinu ochranných pásem národních parků."

„Mohu uvést příklad. Kdyby ten pozměňovací návrh prošel v původním znění, tak například Luční bouda, kterou známe jako solitérní stavbu uprostřed arktoalpinské tundry v Krkonoších, tak ta stojí podle územního plánu Pece pod Sněžkou na takzvaném zastavěném území obce. A kdyby se majitelé rozhodli zvýšit tuto budovu třeba o 10 pater, tak podle tohoto pozměňovacího návrhu už by národní park nemohl do této záležitosti prakticky mluvit," dodává ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související