Příroda je jen jedna. Tedy i péče o Krkonoše musí být sladěna na obou stranách státní hranice

U příležitosti Evropského dne parků, který připadá na dnešek, představil ředitel Správy českého Krkonošského národního parku Robin Böhnisch reportérce Elišce Pilařové nový dokument o společném úsilí obou zemí v péči o jedinečnou horskou přírodu.

Čtěte také

Ostrov tundry uprostřed Evropy. Magické Krkonoše, jediné místo setkání alpských a severských druhů

Je tady nový dokument zohledňující více než padesátiletou česko-polskou spolupráci.
„Nadělili jsme si k narozeninám s polskými kolegy projekt společné strategie péče o oba krkonošské národní parky. Příroda Krkonoš je jen jedna. Historicky ovšem na základě různých škol a praxí se stávalo, že k managementu na obou stranách hranice se přistupovalo jinak."

„A tento projekt je právě o tom, aby se péče sjednotila, včetně péče o lesy. Tam je jedna specifická věc, česká strana má mimořádnou výhodu v tom, že se jedná převážně o státní vlastnictví lesů jak přímo v parku, tak v ochranném pásmu. Polský národní park je sice šestkrát menší než ten český, ale v ochranném pásmu nemá bohužel na lesy vliv. To už je záležitost státních polských lesů."

Čtěte také

Co je Archa Krkonoš? Unikátní projekt databáze paměti místních objektů, příběhů i historie rodů

Je v plánu společné strategie nějaká záležitost, která českou stranu hodně potěšila?
„Těší mne společný zájem o takzvané druhotné bezlesí, to znamená o louky a pastviny. To je věc nejen velmi hodnotná z hlediska přírodovědeckého, ale samozřejmě krkonošské louky za nějakých 500 až 600 let svého vývoje jsou jednoznačným kulturním fenoménem a oba parky mají o udržení oněch bohatých květnatých luk a pastvin zájem."

„Také ochrana rostlin a vzácných živočichů. Málo se ví, že Poláci mají umělý mokřad, kde zachovávají různé druhy mechorostů a rašeliníků. Polská strana odchovává kdysi v Krkonoších vyhynulého nádherného motýla jasoně červenookého. A my se teď k tomu projektu pravděpodobně připojíme, že bychom ho vysadili v některých našich lomech."

Čtěte také

Severní stranu Krkonoš zná málokdo. Klenoty za humny aneb Polsko není turistická popelka

„A na české straně je to známý sad historických krajových odrůd ovocných dřevin. Tady ve Vrchlabí je to také například naše snaha chránit genofond některých bylin a třeba jeřábu krkonošského, kterého je po celých horách a po celém světě jen 150 kusů."

Dokument je na stole a teď by měl přejít do praxe. Nebo už přešel?
„Ten dokument odhaluje silné a slabé stránky péče o národní parky na jednotlivých stranách hranice. Část tvoří budoucí plány až do roku 2040 a důležitým momentem je velmi rozsáhlé srovnání zákonů a legislativy na české a polské straně. Protože dokud se v některých momentech nepřiblíží také zákonné přístupy k ochraně přírody v obou zemích, tak bude samozřejmě obtížné slaďovat v jednotlivých parcích postup managementu," dodává ředitel Správy českého Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.

Robin Böhnisch (*23. 11. 1976 Vrchlabí)

český pedagog, ochránce přírody a politik. V letech 2003 až 2017 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ČSSD. Od ledna 2018 zastává funkci ředitele Správy Krkonošského národního parku.