Pod rukama Jany Jarchovské „ožívají“ figurky ze šustí zachycující tradiční činnosti obyčejných lidí
Paní Jana Jarkovská z Třebechovic pod Orebem získala ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje 2017 za výrobu figurek z kukuřičného šustí. O jejích radostech, starostech i plánech natáčela redaktorka Eva Boudová.
Jana Jarchovská se narodila v Broumově, ale oba její rodiče pocházejí z jižního Slovenska. Její prarodiče tam měli malé hospodářství, kde kromě jiného pěstovali také kukuřici, kterou dokázali beze zbytku zpracovat.
Čtěte také
Paní Jana u svého dědečka trávila nejedny prázdniny, a tak už od dětství získávala dobré základy, jak kukuřičné šustí využít. Samostatně se tvorbě figurek začala věnovat v roce 1998. Pod jejíma rukama vznikají figurky zachycující tradiční činnosti obyčejných lidí - sklizeň jablek, praní prádla, sušení sena…, ožívají řemesla známá i téměř zapomenutá - například pekaři, dráteníci, bednáři a mnoho dalších.
Paní Jana ze šustí vyrábí také betlémy, které jsou součástí nejen soukromých sbírek u nás i v zahraničí, ale najdete je také v našich muzeích - ve Svitavách nebo v Třebechovicích pod Orebem.
V muzeích vystavuje například jedinečný soubor nazvaný Rok na vsi, ten znázorňuje zvyky, tradice a činnosti na venkově jako jsou masopust, Velikonoce, pálení čarodějnic, dožínky, i zpívání koled.
Výroba figurek a předmětů z kukuřičného šustí
Využívání kukuřičného šustí k výrobě užitkových předmětů a dekorativních figurek bylo rozšířené zejména v oblastech, kde se pěstovala kukuřice, především na jižní Moravě a na Slovensku.
Čtěte také
Kukuřičné šustí patří k snadno zpracovatelným materiálům, přesto vyžaduje určitou manuální zručnost a zkušenost.
Při zpracování se využívají listeny kukuřičných klasů různé kvality i délky. Základem pro výrobu pletených předmětů jsou dřevěné formy nebo rámy různých tvarů, s jejichž pomocí se vyrábí tašky, košíky, podložky, obaly nebo kabelky.
K výrobě figurek se kromě šustí používá ohebný drát, který tvoří základ figurky, kousek vaty na hlavičku, koudel na vlásky a další různé materiály na výrobu doplňků (dřevěné kousky, fazolky, látka, sušené květiny).
Tím hlavním je však snaha vtisknout figurkám dynamičnost a výraz.
Související
-
Hanácká tradice zdobení kraslic slámou našla svého mistra v...
Na velikonoční návštěvu do Červeného Kostelce k paní Anně Rusové, která patří mezi nejuznávanější krasličářky u nás, se vydala Romana Pacáková. A bylo to povídání n...
-
Hned tři ocenění „Nositel tradice lidových řemesel“ letos putují do Královéhradeckého kraje
Ministr kultury České republiky uděluje od roku 2001 ocenění Nositel tradice lidových řemesel vybraným lidovým tvůrcům, kteří se podílejí na výrobě tradičními postupy.
-
Péro nikoliv za kloboukem, ale u pasu. Pavími brky vyšívá David Adamský tradiční opasky ke krojům
Řemeslo, které jen tak někdo neumí. To je dávno zapomenuté umění, vyšívání opasků pavím perem. David Adamský vzkřísil tento kumšt v Orlických horách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
