Péro nikoliv za kloboukem, ale u pasu. Pavími brky vyšívá David Adamský tradiční opasky ke krojům

28. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy David Adamský oživil v Orlických horách vyšívání opasků pavími brky

Řemeslo, které jen tak někdo neumí. To je  dávno zapomenuté umění, vyšívání opasků pavím perem. David Adamský vzkřísil tento kumšt v Orlických horách. Dostal se k němu přes lyže a prastaré orlické kroje. Dnes je uznávaným mistrem, který na jednom takovém opasku dokáže strávit třeba i 400 hodin titěrné a soustředěné práce.

Opravdu jste se dostal k vyšívání opasků přes lyže a kroje?
Je to tak, prostě jsme lyžovali s kamarády z hospody a chybělo nám nějaké pořádné oblečení dle inspirace rakouských lyžařů. Cítili jsme, že naše rádoby oblečky nemají tu hodnotu a ani k tomu už nepatří. A tak jsme začali oživovat kroje. Zjistili jsme, že by ke krojům měly být opasky. Všichni nám říkali, že historické opasky, který se dochovaly, už nikdo neumí vyrobit. Tak jsme se dali do bádání a zkoumání řemesla a myslím si, že se nám ho podařilo oživit.

David Adamský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Říkáte my. Tak kdo ještě kromě vás?
Spolek Hovrch z Nového Města nad Metují se věnuje lyžím, horolezectví a teď i oživování tradic. Takže mám na mysli tento spolek. Krásné opasky by nevznikly, kdyby se na jejich výrobě nepodílelo dalších 10 lidí. Je tam kupa řemesel.

Ale nejdůležitější, kdo umí vyšívat pavími brky, kdo si osvojil toto umění, jste ovšem vy.
On se jiný blázen nenašel.

V opasku nosili lidé potřebné věci a sloužil i jako ochranný bederní pás. Samotné vyšívání symbolizovalo postavení člověka ve společnosti.
David Adamský, který oživil v Orlických horách tradici vyšívání opasků pavími pery

Jaký měl vůbec význam takový opasek v historii orlického kroje?
Opasek je v podstatě takový symbol. Vyšívané opasky se na naše území rozšířily z Tyrolska a Bavorska za Rakouska - Uherska. Dříve neznali moc kapsy a tak používali opasek jako ledvinku. Nosili v něm hubku, křesadlo a peníze. Opasek sloužil jako bederní pás, jako podpora, protože ho nosili formani. Když skládali například náklad nebo šli pracovat do lesa. A současně sloužil jako ozdoba. Podle toho, jak moc byl vyšívaný a náročný na výrobu, tak to odpovídalo postavení toho člověka ve společnosti.

Čtěte také

Když jste bádal a pátral po výrobě těchto unikátů, potkal jste někoho, kdo je umí vyrábět?
Na začátku byla určitě snaha potkat někoho, kdo to umí. Ale brzy bylo jasné, když jsem viděl práci současníků v Čechách, že to neodpovídá historickým předlohám. Když jsme srovnali práci současných tvůrců s historickými předloha, tak jsme zjistili, že na českém území ona náročnost tohoto řemesla není velká. Takže jsme pokračovali až do Rakouska a dostali jsme se k manufaktuře, která zaměstnávala 15, 16 lidí a vyráběla jen takové výšivky pavím brkem. Nejvíc jsme tedy zjistili v zahraničí. A našli jsme i zajímavé články, kdy Němci žijící v zahraničí popisovali, co oblékali Němci žijící v Čechách.

David Adamský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Je to nádhera. Vidím koníka vytvořeného pavím brkem. To znamená, že paví brk slouží jako nit?
Ano. Vezme se paví pero, ostříhají se z něj ty prapory, všechno to krásné, a zbyde tuhá část, což je brk a stvol. Němci tomu říkají kýl. Zkrátka středová část. A tu se snažíme zmenšit na různé proužky, čímž vznikne vlákno. A to už je základ řemesla, jak jemná ty vlákna dokážete vyrobit a jak kvalitní. Protože výsledek vlastní práce je už z půlky výšivka. Když dostanete nekvalitní materiál, tak už z něj nikdy nevyšijete pěkný obrazec. Zpracovat jedno pero na vlákna trvá asi 45 minut a je to operace o nějakých osmi krocích. A na tento vrcholný opasek padlo 200 per.

David Adamský oživil v Orlických horách vyšívání opasků pavími brky

200 per a kolik je to práce? 400 hodin?
Je to v tom započtené. 45 minut jedno pero, takže jen příprava trvá 200 x 45 minut. A teprve potom začnete vyšívat.

Davide, dá se vyšívat i něčím jiným než jen pavím perem?
Vyšívá se pergamenem, což je kůže zpracovaná do podoby papírů, dělají se z toho proužky. Myslím, že v náchodském muzeu mají dokonce mezi opasky vyšívanými pavím perem jeden vyšívaný pergamenem. Je označený jako vyšívání pavím perem, že laik to vůbec nepozná. Já to poznal hned na první pohled. Vypadá to i hezčí, ale nemá to onu řemeslnou hodnotu.

David Adamský oživil v Orlických horách vyšívání opasků pavími brky

Je to také moc příjemné na dotek. Když se člověk dotkne onoho obrázku, toho ornamentu, tak je paví pero hodně příjemné.
Je to 3D, ano.

Můžeme přiblížit i symboliku těch obrazců? Vidím tady harfičku, potom toho koníka. Všechno to má nějaký význam?
Určitě, všechno tam má význam. Už ono červené orámování symbolizuje zdraví. Potom jsou okolo takové nekonečné linky, ty symbolizují dlouhý život. Proto skoro na všech opascích, co se vyrábí, ty okrajové linky jsou. Pak tam je koník, ten se ve východních Čechách objevuje často, protože nositelé byli formani. Tedy to je jejich pracovní nástroj a pomocník. Pak se tam zobrazuje strom, symbol stromu života, vždy květiny, které jsou významné, většinou symbolizují slunce. Kohouta jsem si tam dal sám, ale používal se jako ochránce stavení, ani ne jako symbol plodnosti.

Celý opasek je alegorií stromu života. Vše má význam. Červené orámování symbolizuje zdraví, nekonečné linky potom dlouhý život.
David Adamský, který oživil v Orlických horách tradici vyšívání opasků pavími pery

A ta harfička znamená co?
To jsem tam vyrobil, protože jsme z hudební rodiny. Taťka hraje a je muzikant, takže mi to na opasku symbolizuje tátu. Tady jsem si dokonce vyšil i autoportrét, je tu panáček v kroji. Tady je zase maminčina zahrádka, kde jsou šípky a maliny. Tady je kytička, řepa. Všechno má nějaký smysl. Tady na té přední výšivce, to je už takový tradiční vzor, kde jsou granátová jablka, obilné klasy, ty se také ve východních Čechách hodně používaly. V podstatě je celý opasek alegorií stromu života. A nahoře jsou bledule se srdíčkem. A darmovis, což je typické pro Východočechy.

Co je darmovis? To vůbec netuším.
Darmovisí, to je ozdoba, která visí. Je tam jen proto, aby visela a byla zdobná. Je to okrasné zakončení opasku typické pro východní Čechy. Je to převzaté z darmovisu od koňských postrojů.

Čtěte také

Já se ještě vrátím k technice výroby. Protože to musí být docela adrenalin takový opasek udělat. 400 hodin na něm děláte a pak třeba šídlem píchnete vedle a celá práce je zničená?
Není. Ale máte pravdu, je to obrovský adrenalin. Když se podívá člověk na ty staré opasky, tak snaha byla náročné vzory vkládat a dělat je menší. Tahle středová výšivka, to je v Čechách určitě unikát. Tak složitá nevznikla ani historicky. Když to zničíte jedním píchnutím, tak to těžko opravíte. To se nesmí stát.

Tohle je vaše nejnovější práce?
V podstatě všechno, co jsem doteď dělal. Připravoval jsem se na to, že si vyrobím svůj opasek, abych nedělal ostudu.

David Adamský oživil v Orlických horách vyšívání opasků pavími brky

Dá se takto vyšívat ještě i něco jiného než jen kožené opasky?
Mám tady kabelku, kterou jsem vyšíval mamce. A zdobí se tím také peněženky, pásky k hodinkám, jakákoliv kůže se tím může zdobit.

Co na to říkají ve světě? Když se postavíte třeba v Rakousku na sjezdovku v takových krojích na starých jasankách?
Je to obrovská úcta. V Čechách už je zapomenuté, jak vzácná věc to je. To lidi tady ani nevědí. Ale v Rakousku moc dobře vědí, jak náročné a drahé ty opasky jsou. A nechápou, že v nich klidně vyrazíme na sjezdovku. A už vůbec nechápou, když ho třeba zapomeneme v hospodě. (smích)

HOVRCH, z.s. Nové Město nad Metují
Spolek HOVRCH je pokračovatelem horolezecké tradice v Novém Městě nad Metují, sahající až do roku 1963.

Chystáte se své zkušenosti, které jste nabyl, předávat dál? Kdyby to chtěl někdo zkusit, může se vás zeptat, jak na to, jak se to dělá?
Snaží se to dělat děti a pomáhám s tím všem kamarádům. Takže vznikly už tři, čtyři další opasky a bude to dál pokračovat. Protože jen u nás ve spolku je 20 krojů. Takže minimálně dalších zhruba 15 lidí si to musí vyrobit. Těm s tím pomohu a uvidíme.

Jakub Schmidt a David Adamský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl dnes David Adamský z Orlických hor. Moc děkuji za návštěvu a přeji hodně chuti do další práce. Ať toto úžasné zapomenuté prastaré řemeslo dál žije. Děkuji.
Děkuji za pozvání, na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související