Pevné zdi pevnosti Stachelberg, obra na úpatí Krkonoš, dovedou vyprávět i silné lidské příběhy
Pevnost Stachelberg je prý největší dělostřeleckou tvrzí v Čechách, je to v podstatě takový dvanáctipatrový panelák otočený do země. Naším průvodcem tímto neuvěřitelným objektem je Pavel Holzknecht, který toho o vojenské historii hodně ví.
Opravdu je Stachelberg naší největší dělostřeleckou tvrzí?
Stachelberg se může tímto nej pochlubit na území bývalé Československé republiky. Ale když se na to podíváme z komplexního hlediska, tak můžeme říct, že je i pátou největší dělostřeleckou tvrzí na evropském kontinentu.
Byl jste se podívat také v zahraničí na nějaké opevnění? Protože naše československé opevnění bylo stavěno po vzoru slavné francouzské Maginotovy linie.
Za svých mladých let jsem se byl podívat samozřejmě na Maginotovu linii, na tvrz Hackenberg i na další tvrze, které jsou v různém stadiu výstavby. Většinou byly postaveny a od nás tam jezdíme, abychom okoukli, co nám zde chybí.
Stachelberg byl plný dělníků, kteří se tam střídali ve dvou směnách. Pracovalo na něm až 1 600 zaměstnanců, takže to je ohromné dílo.
Pavel Holzknecht, znalec vojenské historie
Pojďme představit Stachelberg. Jak měla být tato pevnost původně velká? Přesně tak, jak stojí, nebo měla být ještě větší?
Když k nám dnes návštěvník přijde, tak se domnívá, že Stachelberg vidí tak, jak měl být postavený. Že tohle je Stachelberg. Ale ono tomu tak samozřejmě není, zájemci vidí pouze malou část této tvrze, do září roku 1938 byl postaven pouze jeden objekt z celkem 11 plánovaných. Zbylé objekty zůstaly v různém stadiu výstavby. Takže dnes je opravdu k vidění jen malá část.
Z podzemí je vidět pouze přibližně jedna pětina. To znamená, z 3,5 kilometrů chodeb a sálů, které byly v září 1938 prakticky před dokončením, co se týče hrubého výlomu, dnes návštěvník vidí přibližně 700 metrů, tedy zhruba 20 procent. Není to málo, ale samozřejmě z pohledu těch 3,5 kilometrů chodeb a sálů, by se měl návštěvník ještě dál na co koukat, kdyby to bylo možné.
Čtěte také
Výstavbu pohraničního opevnění Československa v roce 1938 zastavila Mnichovská dohoda?
To se takto lehce úplně říct nedá. Stachelberg je jedna z nedokončených tvrzí, ale v Královéhradeckém kraji máme také dokončenou dělostřeleckou tvrz Hanička. Ta byla hotová několik málo dní před podpisem Mnichovské dohody. Ale Stachelberg patří do kategorie rozestavených tvrzí.
Byli tam už vojáci a posádka?
Osádka objektu T73 čítala přibližně 16 mužů, jestli si to dobře pamatuji z jednoho z dobových dokumentů. Objekt byl provizorně vyzbrojen.
Čtěte také
Když jste zmínil Haničku, tam byly prováděny i zbraňové testy. Na Stachelbergu proběhlo také něco takového?
Jelikož Stachelberg nebyl dostaven, tak se mu testy vyhnuly. A to je pro nás v současné době výhodou, protože není tak poničen, jako tvrze, které se ve výstavbě posunuly o hodně dál než Stachelberg. Připomeňme i třeba dělostřeleckou tvrz Dobrošov, která je v současné době v rekonstrukci a je uzavřena návštěvníkům. Tam se také prováděly testy zbraní a návštěvníci mohli účinky těch zbraní na objektu T70 Můstek vidět.
Čtěte také
Stachelberg leží na Trutnovsku, mezi městy Trutnov a Žacléř, v blízkosti Rýchorského pralesa.
Přesně tak. Pokud k nám chce někdo zavítat, tak doporučuji se vydat po komunikaci mezi Trutnovem a Žacléřem a právě na vrcholu této silnice je nově vybudované parkoviště, kde můžete odložit svého železného miláčka a jít se podívat k nám na muzeum a tím nás i podpořit.
Mají letos lidé zájem o vojenskou historii a o návštěvu vaší pevnosti?
Protože naše muzeum je vhodné navštívit za jakéhokoliv počasí, tak zájem je. U nás se mohou lidé schovat před deštěm i před horkem. Takže jsme schopni nabídnout alternativu pro jakéhokoliv návštěvníka.
Dělostřelecká tvrz Stachelberg
byla v letech 1937 a 1938 budována jako součást stálého československého opevnění. Nachází se na východním výběžku Krkonoš v blízkosti Rýchorského pralesa nad obcí Babí mezi městy Trutnov a Žacléř.
Jak vůbec vypadá taková prohlídka dvanáctipatrového paneláku obráceného do země?
Ono je to dokonce 13 pater. Myslím, že největším lákadlem jsou právě ony podzemní prostory, protože ukazují tvrz rozestavěnou, není to betonový sklep. Na určitých místech ukazujeme, jak se podzemí stavělo, takže návštěvník se ocitne v době, kdy byl Stachelberg plný dělníků, kteří se tam střídali ve dvou směnách. Pracovalo na něm až 1 600 zaměstnanců, takže to je opravdu ohromné dílo.
Čtěte také
Prý tam máte i důlní vláček?
Ano. V roce 2000, když jsme otevírali podzemní prostory, tak jsme si říkali, že by bylo vhodné zde imitovat i důlní železnici, protože ta byla v roce 1938 po celé tvrzi postavena kvůli dopravě vytěženého materiálu. Takže jsme postavili repliku důlní železnice.
A další replikou je i muniční výtah, do kterého jste se pustili letos. Ten tam ale nikdy nebyl.
Přesně tak. Bohužel, musíme některé věci pojmout jinak, domýšlet si, protože to byla v roce 1938 prázdná pevnost. Když odešli vojáci, tak zůstal Stachelberg zcela prázdný. A my jsme jej prázdný v těch devadesátých letech otevřeli. A dnes chceme těmito dílčími úpravami ukázat, co všechno se v tvrzi mělo nacházet. A výtah se k nabízel, protože lidé viděli jen 34 metrů hlubokou díru, veprostřed ohromnou šachtu, a ptali se pořád, na co to je a proč je to tak velké. Replikou výtahu ukazujeme, co v té šachtě mělo být.
Celý rozhovor s Pavlem Holzknechtem o historii i současnosti Stachelbergu, naší největší dělostřeleckou tvrze, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Tvrz Hanička v Rokytnici v Orlických horách modernizuje a doplňuje své expozice. Co ukrývají?
Na Tvrzi Hanička v Rokytnici v Orlických horách modernizují expozice. Díky novým vitrínám v interiérech najdete i věci, které by jinak musely být uložené v depozitářích.
-
David Beneš vyrábí kovový nábytek do bunkrů československého opevnění. Věci, které už nejsou
Na turistickou sezonu se připravují nejen velká historická místa, ale i ta menší. Platí to také o objektech československého opevnění, o které se starají skupiny nadšenců.
-
Osazením houfnicových střílen v dělostřeleckém srubu Zelený pokračuje velká obnova pevnosti Dobrošov
Na vojenské pevnosti Dobrošov na Náchodsku pokračuje rozsáhlá obnova za přibližně 100 milionů korun. Práce v podzemí začaly rovnou na největším srubu Zelený.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.