Petr Voldán: Výjimečně pochopitelná touha po průměrnosti
Kdo má na víc, neměl by se spokojit s průměrností. Docela pochopitelná úvaha, kterou už nejednou podpořil také autor ranních glos Petr Voldán. Nicméně dnes je tomu naopak - co je za tímto obratem si poslechněte v dnešní glose Petra Voldána.
Slýchával jsem to od táty a rád to opakuji - pokud na to máš, pak je škoda být jen průměrným. Naše děti by to mohly potvrdit. Před pár dny jsem si ale uvědomil, že to může platit i jinak. Byla totiž zveřejněna aktuální zpráva o růstu mezd za druhé čtvrtletí tohoto roku. Titulky zavdávaly důvod k radosti - průměrná hrubá mzda poprvé překonala hranici 34 000 korun. Sice jen o stovku a pětikorunu, ale zní a vypadá to pěkně.
Vždycky ale u těchto zpráv čekám po optimistickém “A” i na reálnější a běžnému životu bližší “B”. A to je dodatek, kolik zaměstnanců skutečně na tyto peníze dosáhne a také na tzv. “medián” - což je údaj o mzdě, která je někde uprostřed mezi nejvyšší a nejnižší a lépe tak odpovídá oné průměrné mzdě. Situace pak už najednou vypadá méně bombasticky a výše mezd v daném období se už zdaleka nešplhá k částce vyšší než 34 000 korun. Dokonce ani nepřeskakuje třicet tisíc.
Celé dvě třetiny zaměstnanců nemají onu průměrnou mzdu, kterou nastrčila všechna média do čela zpráv a titulků. Dovedu si představit komentáře těch šestašedesáti procent zaměstnanců, kteří berou méně peněz, než stále medializovaný průměr, ke statistické zprávě. Asi by některé nebyly publikovatelné.
Jak rádi by tito lidé - nepochybuji mnozí kvalitní odborníci svých profesí - byli v této disciplíně mzdových statistik průměrnými. Asi by jim ani nevadilo, že nejsou na špici, ten průměr, mající nádech maličko shazující jejich kvality, by jim totiž přinášel do peněženek o pár tisíc korun víc.
Divte se proto, že pro tuto touhu po průměrnosti mám pochopení a vůbec už ji neřadím k uspokojení s průměrnými školními znalostmi nebo průměrnou kvalitou výrobků či práce. Zkrátka, není průměr jako průměr, a tak už raději úspěšný pátek a pohodový víkend.
Související
-
Petr Voldán: Fialová kráva a zelená tráva
Obyčejná tráva je ústředním tématem glosy, ve které se od Petra Voldána dozvíte, jakou má pro něj i jinou, než jen jako potrava, spojitost tráva a kráva.
-
Petr Voldán: Zážitek nade vše aneb Všechno přece jen nekoupíš
Říká se, že když máte peníze, můžete si pořídit cokoli. Což sice je téměř pravda, ale i tento názor má svoje “Ale” s velkým A. Léto a prázdniny - to je přece čas zážitků.
-
Petr Voldán: Kam až? Kam pustíme
Někdy se opravdu divíme, s čím dokáží výrobci a prodejci ještě přijít. Třeba v různých příchutích jinak tradičních pokrmů nebo nápojů. Jsou takové inovace dobré?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
