Petr Voldán: Pozdě bycha honit

Tajemný „bych“ neexistuje, ale honit jsme ho už chtěli snad všichni. Kdy to šlo vrátit, kdybych to věděl, kdybych to udělal jinak, kdybych si to promyslel. Tady je ten „bych“ – kdybych nebo kdybychom. Jenže, na kdyby se nehraje a asi to nezmění ani víc než 3 miliony podpisů pod peticí, která požaduje nové referendum o členství Británie v unii. Ti kteří to žádají teď také asi „bycha“ honí pozdě. To je velká lekce. Zní – když něco chceš nebo nechceš a máš možnost se k tomu vyjádřit, tak to řekni. Debaty a filosofování v hospodě nestačí – pak je pozdě na „bycha“. To známe dobře i od nás – po volbách všeho druhu. V Británii sice byla účast slušná, ale o členství v unii se nepřišla vyslovit celá čtvrtina lidí. U nás to bývá ještě horší a přitom brblání po hlasování snad ještě silnější.
Lekcí z britského referenda je ale víc – třeba poučení nepoučitelným, že populismus je hodně zrádný. Nicméně funguje. Jednoduchá řešení, rychlá a líbivá, stále na mnohé voliče působí a tak naskakují na lep. Jako ti, kterým vůdce kampaně britského NE členství unii například tvrdil, že 350 milionů liber, které posílají Britové do společné unijní kasy v Bruselu přilepší jejich zdravotnímu systému. Jenže hned po oznámení britského odchodu z unie, přiznal lež – prý to tak nebude. Podobný vypečený agitátor, který vystoupení podporoval argumenty proti přílivu azylantů zase bez uzardění prohlásil, že kdo by čekal nulovou imigraci ze zemí unie, pletl by se.
I proto, že i ne všichni Britové se snaží hledat informace, mít přehled a spoléhají na slibující manipulátory teď mnozí procitají z referenda jako po flámu a nestačí se divit, co všechno rozhodnutí ovlivní. Lekce jako hrom s platností na roky.
Člověk se prý učí celý život. Ale z toho, že „bych“ se dohonit nedá, se snad nepoučí nikdy. A tak už úspěšné pondělí i celý týden.

Publicista Petr Voldán glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete v 6:50 hodin.