Běžná kapradina může pomoci při sledování stavu krajiny jako citlivý ukazatel životního prostředí

Čtěte také

V Paříži našli sešit s doposud neznámou Mozartovou hudbu. S rozluštěním pomohla i česká odbornice

Loď Starship při zkušebním letu vynesla do vesmíru vylepšené satelity Starlink. Z texaského kosmodromu Starbase odstartoval 25. července raketový nosič Super Heavy s vesmírnou lodí Starship společnosti SpaceX. Loď vypustila 20 vylepšených satelitů Starlink a vrátila se na zemi prakticky bez úhony. Byl to třináctý start lodi tohoto typu. A zároveň šlo o první zkušební let společnosti Elona Muska poté, co upsala své akcie na burzu. Plavidlo nevstoupilo na oběžnou dráhu kolem Země, ale letělo tzv. transatmosférickou dráhou. Let pozorně sledovala americká NASA, neboť Starship má do budoucna sloužit k dopravení posádek na Měsíc.

Za zatměním Slunce letos nadšenci z VUT zamíří do Španělska a na Island. Mezinárodní tým, který už více než 20 let cestuje po celém světě za zatměním Slunce, přišel o možnost využít speciální letoun Národního úřadu pro letectví a vesmír. Důvodem jsou škrty administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ve financování vědy. Havajská univerzita, která na expedice řadu let významně přispívala, má omezené zdroje. Vysoké učení technické v Brně však získalo podporu od ministerstva školství. Tým tedy nevynechá ani letošní zatmění.

Čtěte také

Víme, proč je dobré se přijet podívat 12. srpna z Pardubic do Hradce Králové na zatmění Slunce!

Úplné zatmění Slunce nastane 12. srpna, a to v části západní Evropy nad severním Atlantikem a Grónskem. Členové expedice se rozmístí na pěti pozorovacích lokalitách, dvě budou na Islandu, tři ve Španělsku. Při rozhodování, kam vyjet, hraje zásadní roli předpověď počasí, ale také finanční možnosti.

Běžná kapradina může podle vědců pomoci při sledování stavu krajiny. Běžná lesní kapradina papratka samičí dokáže ve svých listech hromadit nejen živiny, ale i některé stopové prvky, včetně prvků vzácných zemin. Může díky tomu sloužit jako citlivý ukazatel stavu životního prostředí i změn v lesních ekosystémech, uvedl to Výzkumný ústav pro krajinu. Odborníci zjistili při rozsáhlém výzkumu vzorků rostlin z 244 oblastí po celém Česku. Listy kapradin dokáží hromadit řadu chemických prvků, vedle živin nezbytných pro růst se v nich objevují některé kovy, rtuť nebo prvky vzácných zemin, důležité například pro výrobu moderních technologií.

Kopie vzácných mincí a medailí nejsou jen dílem padělatelů. Využití nacházejí v muzejních expozicích. Vzácné mince a medaile vystavené v muzeích jsou někdy ve skutečnosti kopie. Na první pohled to skoro nikdo neřekl. Kdybyste se ale mince dotkli hned, rozdíl poznáte. Vědci dodnes vylepšují postupy, aby byla kopie navenek co nejvěrnější. Kopie medaile je vyrobena ze silikonové hmoty potažené vrstvičkou lesklého kovu.

Čtěte také

Mendelova univerzita pošle do vesmíru s evropským raketoplánem svůj experiment na studium sinic

Muzea je dělají například na interaktivní výstavy, které chtějí ukázat nějaké cennější věci. Základem takové kopie je odlitek původní mince nebo medaile. Kovovou vrstvičku odborníci nanesou elektrochemicky. Postup se jmenuje galvanoplastika, i když je to skoro 200 let stará metoda, pořád je na ní co zkoumat a vylepšovat. Kromě výstav se kopie uměleckých předmětů používají také při výzkumu. Třeba, když se nějakého díla dochoval jen malý kousek

Pařížská výstava ukazuje Tutanchamonovu hrobku v původní podobě. Nejprve místnost přeplněná nábytkem, šperky, ale i jezdeckými vozy, vedle ní komora plná potravin, vína a oblečení a teprve za nimi zazděný vstup do pohřební komory. Pařížská výstava Tutanchamon, jeho hrobka a poklady ukazuje hrobku slavného faraona přesně tak, jak ji v roce 1922 objevil britský archeolog Robert Carter. Nejedná se o originály, ale téměř 1000 vědecky přesných replik vyrobených přímo v Egyptě podle původních předmětů schválených egyptology. Díky tomu si mohou návštěvníci zblízka prohlédnout i předměty, které by Egypt nikdy nezapůjčil. Organizátoři expozice zrekonstruovali jednotlivé komory, včetně rozmístění předmětů přesně tak, jak ležely při objevu. To je něco, co v Egyptě není možné vidět, protože originální nález byl dávno rozebrán a převezen do muzeí. Každý z návštěvníků dostane audio průvodce a postupně si prochází jednotlivá objevená místa.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!