Petr Voldán: Koule pro politiky
Učitelé mají za sebou profesní svátek, protest, medailování i volbu Zlatého Ámose coby nejoblíbenějšího z nich. Asi nejvýraznějším momentem ale stejně byla podivná hra poslanců o zvýšení a nakonec nezvýšení růstu platů. Jak poznamenává v glose Petr Voldán, asi by si politici zasloužili přinejmenším za své chování “kouli”.
Já vím, že z chování se pověstné “koule” nedávají, ale nadsázkou bych rád vyjádřil, co si o vztahu našich politiků ke vzdělávaní i k profesím ve školství myslím. Není to dnes první a obávám se ani poslední glosa na téma školství. Protože to je jednak obor pro společnost důležitý, skoro bych řekl jeden z klíčových, ale také obor dlouhodobě bičovaný ze všech stran, nekoncepčními turbulencemi rozkmitaný víc než je zdrávo - shrnuto, řekněme trestuhodně podceňovaný.
A rovnou v této souvislosti odmítám brblání proti ve stylu “co pořád chtějí, mají samé prázdniny”, “opisují jen letité přípravy a učí to samé”, “zbytečně žáky zavalují úkoly místo aby je učili ve škole” a tak podobně, jako názory populisticky hodně naivní a nekorektní.
To, že se poslanci i vládní koalice nejdřív dušuje, jak mají školství a vzdělávaní společnosti na srdci a druhý den to neplatí, to je na propadnutí i z psychologie.
Ale jestli mi teď přitakávají přívrženci současné protivládní opozice, ať tzv. také nechají na hlavě. Za vlád jejich stran a koalic byla bídná situace jak platů ve školství, ale i podpora oboru a koncepčnost jeho řízení.
Zkrátka ze školství si politici udělali hračku pro experimenty - s maturitami, inkluzí, předškolním programem, o platech nemluvě. Nějaké medaile od ministra a blahopřejné řeči by určitě nedojímaly za dané situace, ani Jana Ámose, kterého si paradoxně do úst berou častěji právě politici a poslanci než samotní učitelé. Asi z neznalosti a nepochopení, o čem on ten Komenský, kterého nám svět tak trochu závidí a využívá jeho myšlenek víc než my doma, o čem vlastně je. Takže i tady by proto to pomyslné vysvědčení politiků nestálo, alespoň ode mne, za moc.
Několik stovek protestně černě oblečených učitelů včera demonstrujících jasně názor na přistup státu ke školství a vzdělávání asi, bohužel, mnoho nezmění. Chytrý a vzdělaný politik by si ale i takových signálů měl všímat. A ne si z učitelů poslaneckými šarádami ve variacích “odvolávám co jsem odvolal, slibuji co jsem slíbil” dělat “dobrý den”. Ten už teď přeju jak jim, tak vám všem.
Související
-
Petr Voldán: Sláva šikulům z Kotěhůlek
Jsou i v našem regionu místa, která nejsou moc známá. Vesnice nebo městečka, kde se prý nic neděje a nejsou ničím zajímavá. Jenže ono to někdy bývá úplně jinak.
-
Petr Voldán: Karta se třemi křížky
Na používání některých věcí si zvykáme velice rychle a tak ani neregistrujeme, že nám slouží poměrně krátkou dobu. Kupříkladu platební karty.
-
Petr Voldán: Změna času snad jen do času
O hodinu zpátky jsme si zase ze soboty na neděli posunuli hodinky. Kdo ví, jestli ne naposledy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka