Petr Voldán: Kapr nebo štika

Kapra nebo štiku, říkám si při pročítání zpráv uplynulého týdne. A hned vám tím beru z úst případnou otázku, jestli snad už s předstihem řeším dilema, jakou rybu na vánoční talíř. I když v tomto ohledu se chci předem postavit do zástupu přívrženců tradice rybí verze štědrovečerní večeře, byť nás prý podle jakéhosi posledního průzkumu ubývá ve prospěch vinné klobásy.

Volbu kapr nebo štika ale tentokrát nastoluji z jiných pohnutek.

Pravděpodobně jste také zaznamenali, že nás chce Německo raději objíždět po delší trase mezi Berlínem a Vídní, než abychom cestující zdržovali našimi pomalými železničními tratěmi. Tedy, že je systémem německých drah po otevření nového vysokorychlostního úseku mezi Lipskem a Norimberkem rychlejší cestovat oklikou kolem naší republiky, než by se to povedlo přímější ale pomalejší cestou z Berlína do Vídně přes Prahu a Brno.

Podobně jaksi dřímáme v případě propojení dálnice do Rakouska, které před pár dny přidalo dalších pětadvacet kilometrů ve směru z Vídně k našim hranicím. My jsme na úseku jim v ústrety, chybějícím ve směru od Brna, zatím nekopli. To jsou jen příklady z dopravy - pokud jde třeba o úroveň využití moderních informačních technologií ve státní správě, propadli jsme se v žebříčku států za posledních devět let o dalších 25 míst.

Železnice|foto: František Janačík

A co s tím mají společného kapr a štika?

Podle mého si klidně můžeme klást otázku, jestli chceme dál být nejen ve světovém, ale i evropském měřítku spíš lenivým, pohodlným kaprem a nebo raději rychlou, mrštnou a dravou štikou. S ohledem na intenzivnější vnímání tradic i blížícími se úvahami o plánech do dalšího roku se mi srovnání z rybího světa tak nějak nabídlo.

Zatím se ale v tabulkách mnoha modernizačních aktivit plácáme jako kapři, zatímco svět kolem nás je aktivní, jako ty štiky.

Přál bych si, abychom v tom bahýnku nakonec neuvázli moc hluboko, protože na tomto poli volím jednoznačně štiku - kapra si nechám na sváteční talíř. A teď už klidné pondělí i celý týden.