Petr Voldán: Inaugurace - jistota předem

Už po první volbě současného prezidenta jsem konstatoval, že úvodní vystoupení hlavy státu tehdy nepřekvapilo. Od Miloše Zemana už z podstaty jeho osobnosti těžko očekávat vysloveně státnickou noblesu, pokoru z titulu funkce. Je to docela jiný typ politika než kupříkladu prezident Masaryk, na něhož se tak rád snaží formálními prvky navazovat.

A tak jestli někdo čekal, že druhá inaugurační řeč hlavy státu bude nějaká uhlazenější, nadstranická či sjednocující, řadil bych ho mezi snílky nebo „Neználky“. Miloš Zeman je jaký je.

Inaugurace nového prezidenta. Miloš Zeman přichází do Vladislavského sálu|foto: Filip Jandourek,Český rozhlas

Předvídatelný a čitelný. Jak ukazují volby i různé průzkumy, své příznivce takový styl má. A pochopitelně i kritiky, kterých je ale, alespoň podle oněch výsledků, méně. Pokud jich fakticky méně není, pak to nedokáží vyjádřit tam, kde mají - ve volbách. A tak máme prezidenta, jakého zvolila většina voličů. Třeba nevelká, ale jsme-li demokraté a ctíme tak volby, nezbývá než to respektovat.

Událost, jako je inaugurace hlavy státu, si spojuji s politickou kulturou, respektem k funkci, i s ohledem na historii a tradice místa. Nějak si nemohu pomoci. Stejně, jako bych asi předpokládal větší zdrženlivost u opozice, která asi mohla čekat a čekala, že prezident nebude korektní a tak možná věděla, že odejde, tak bych raději slyšel od prezidenta slova, která by vášně a nepřátelství ve společnosti tlumila, než jeho typické útoky a vyřizování si účtů.

Ale bylo to předem jasné, sám prezident to potvrdil, když řekl - “hodlám pokračovat v tom, co jsem dělal”. Inaugurace prostě překvapení - alespoň pro mne - nepřinesla. A teď už klidný pátek i celý víkend.