Petr Voldán: Ach ten čas

S oblibou říkávám, jako asi mnozí z vás, že čas je můj největší nepřítel. A tak bych teď měl být vlastně rád, protože změna z letního na zimní mi dá hodinku navíc. Ale protože jsme společně o tu samou hodinu přišli při změně času na konci března, nula od nuly pojde. Nicméně nepatřím k hudrajícím na tento výmysl a nehledám argumenty, jak mi snad změna času nějak výrazně zasáhla do života.
Přitom je to s časem docela jednoduché. Bud´ ho máte nebo ne. A do značné míry – troufám si tvrdit, té hlavní – si o tom rozhodujeme sami. Umět si čas zorganizovat je umění, vyžaduje to odolat mnoha nástrahám a svodům časem plýtvat. Ale je to na nás. Kdosi chytrý prohlásil, že mít čas je otázkou priorit. Někdy vážně s hodinkou sem nebo tam nakládáme hodně velkoryse. A třeba i ti, kteří se už dnes budou bouřit proti změnám času a tvrdit, jak jim znepříjemňují život, mnohdy zbytečně tlachají v hospodě o ničem, tratí čas při hrách na počítačích nebo ho utrácejí jiným rozmařilým způsobem. Je totiž letitou zkušeností lidstva prokázáno – čas prostě nevrátíš. Což si uvědomujeme nejvíc, když nám chybí v uzlových okamžicích života.
Je taky k vzteku, když nás o drahocenný čas okrádají zbytečně jiní – třeba úřady, pořád nepropojené a my do zblbnutí vypisujeme formuláře s údaji, které o nás stejně všechny ty instituce mají. Podobně dovedou nadzvednout fronty u pokladen supermarketů, když sice stojíme před skoro nepřehlédnutelnou řadou terminálů, ale pokladní s vypětím sil a nervů pípají kódy zboží jen u dvou otevřených. A manažeři asi v zákulisí kanceláří malují nové poutače, jak pohodlně a rychle u nich nakoupíme, místo aby se doopravdy starali o blaho zákazníka.
Tolik jen pár příkladů, jak rozšafně nakládáme s časem, abych trochu krotil vášně před posunem hodinek ze soboty na neděli. A teď už klidný pátek i celý o hodinu delší víkend.

Publicista Petr Voldán glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete v 6:50 hodin.