Pěna aneb country, které má říz! Trutnovská kapela hraje muziku pro všechny generace a příležitosti

Určitě bude teď v létě také příležitost Pěnu slyšet a vidět hrát pěkně naživo. Což nám jistě potvrdí tři zakládající členové kapely. Jitka Nováčková, její manžel Dalibor Nováček, a také Ladislav Prouza, kytarista a zpěvák.

Ladislav Prouza, Jitka Nováčková a Dalibor Nováček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Takže vy tři jste před 40 založili kapelu, je to tak?
Dalibor Nováček: Je to tak. My jsme se tenkrát sešli, byli jsme inspirováni dalšími kapelami, jezdili jsme na Svojšický Slunovrat nebo na Chvaletický Širák a byli jsme mladí. Myslím, že muzikantsky už jsme byli docela slušně vybaveni z uměleckých škol a prostě k hudbě i k přírodě jsme měli blízko. Takže to tak nějak vyplynulo.

Začali jsme ve čtyřech, pak jsme hráli v pěti, potom přibyly naše dvě děti, to znamená 5 plus 2. Dnes už jsme takový malý country orchestr.
Dalibor Nováček, zakládající člen skupiny Pěna

Jak jste se poznali vy dva s manželkou? Jitko, jak jste poznala manžela?
Jitka Nováčková: Naše úplně první hraní bylo tenkrát dětem na pionýrském táboře, kde jsme se jako vedoucí oddílů poznali. A tím to všechno vzniklo.
Ladislav Prouza: A já jsem na tom pionýrském táboře hrál sám. Byl jsem na ten tábor pozvaný na poslední závěrečný oheň a vystupoval jsem sám s kytarou. Trošku jsem je asi okouzlil, takže mě oslovili, abych se k nim přidal.

Čtěte také

„Hrajem tak, aby se country nažralo a bigbeat zůstal celej,“ směje se hradecký muzikant Petr Havrda

Slyšel jsem, že jeden z vašich prvních koncertů byl na MDŽ 8. března.
Dalibor Nováček: Ano, byli jsme osloveni naší známou, která pořádala v Texlenu ve Rtyni v Podkrkonoší MDŽ a říkala, vy si stále někde brnkáte, tak už se jednou vzchopte a přijďte zahrát taky na jeviště. Tak jsme zahráli na jevišti my tři a ještě jeden zakládající člen, který s námi hrál asi rok.
Jitka Nováčková: Takže vlastně od onoho 8. března si počítáme ta léta.

Ovšem pak oficiálně vystupovat a hrát, to jste museli dělat nějaké přehrávky a mít razítko, ne?
Dalibor Nováček: Museli jsme hlavně dělat i kapelnické zkoušky, tenkrát to nebylo vůbec jednoduché, protože nás zkoušeli z hudební teorie, zkoušeli, jestli umíme noty a harmonie. V těch zkušebních komisích byli profesionální muzikanti, kteří toho znali dost. A kdybychom to nezvládli, tak bychom si mohli brnkat jen doma nebo u táboráku. Ale veřejně vystupovat, to bylo tenkrát obtížné.

Jakých bylo těch 40 let? Jak na to vzpomínáte?
Ladislav Prouza: Hráli jsme samozřejmě různě po celé republice. Ale nejraději vzpomínám, jak jsme jezdili hodně hrát do Polska. Ve Złotorii, už podle názvu městečka, kde se tenkrát konalo mistrovství světa v rýžování zlata, kam jsme byli pozváni místní kulturní komisí jako hlavní kapela na večer, což pro nás bylo úžasné. Hráli jsme přibližně pro 4 000 lidí.
Dalibor Nováček: Měli jsme několik krásných zážitků v zahraničí. Byli jsme v Itálii na takovém trampském potlachu, by se dalo říct. Jednou jsme byli vysláni naším domovským městem Trutnovem do německého partnerského města Würzburgu, kde jsme měli asi 3 nebo 4 koncerty, to byly krásné zážitky. A kromě našeho Trutnovska máme jednu takovou, řekl bych, stabilní štaci. Chtěl bych pozdravit naše přátele, kam jezdíme na guláše, do Přívratu v Pardubickém kraji. Tímto je zdravíme, protože tam už jsme překonali desetiletí.

Dalibor Nováček, Jitka Nováčková a Ladislav Prouza ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Musíme ovšem také zmínit, že takto ve trojici nejste kompletní, protože k vám patří i vaše děti.
Dalibor Nováček: Pomalu jsme se rozrůstali, začali jsme ve čtyřech, pak jsme dlouho hráli v pěti, potom přibyly naše dvě děti, to znamená 5 plus 2, takže dnes už jsme takový malý country orchestr, když hrajeme všichni.

Vy jste si prostě kapelu odrodili sami.
Jitka Nováčková: Ony ty děti musely, protože jsme je brali i na pódium, když byly malé. Tak prostě v kočárku seděly na pódiu a vydržely, než jsme odehráli. Ony s tou muzikou vyrůstaly.

Čtěte také

Kapela Pěna slaví 30. výročí vzniku!

Velký narozeninový koncert byl v březnu v Trutnově. Povedl se? Kolik přišlo lidí?
Jitka Nováčková: Povedlo se to. Bylo to ovšem jen pro pozvané, přišlo přibližně 300 lidí. Bylo to v podstatě stejné jako před 10 lety, protože těch kamarádů a příznivců máme hodně. Takže se to povedlo a všem, co přišli, děkujeme, bylo to perfektní.
Dalibor Nováček: Já bych to řekl takto. Jak člověk hraje, jsou akce různého typu. Některé se povedou méně, jiné více. A jsou pro nás takzvané dobíjecí akce, kterým se věnujeme 40 let, a to byl třeba Národní dům. To je akce, kde se lidi baví, jsou nadšeni. To je taková naše úžasná dobíjecí akce.

Kde vás tedy teď v létě mohou lidé potkat? Jezdíte na koncerty a festivaly, vím, že jeden jste také založili ve Rtyni v Podkrkonoší.
Ladislav Prouza: Založili jsme ho v roce 1987, to byl první ročník. Nota se jmenuje ten festival. Začalo to jako regionální akce, ale pak se to rozrůstalo a pomohlo nám hodně město. Dnes už festival dělá hlavně město, protože my na to nemáme čas ani prostředky. Ale moc děkujeme městu Rtyni, že se toho chopilo a dělá to perfektně. Jsme rádi, že nás také zvou. Takže 5. srpna ve Rtyni v Podkrkonoší, začíná to v 17. hodin a kapela Pěna hraje od 19. hodin.

Jakub Schmidt, Dalibor Nováček, Jitka Nováčková a Ladislav Prouza ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jsem moc rád, že z Trutnovska dnes za námi do Českého rozhlasu Hradec Králové přijeli tři zakládající členové skupiny Pěna, kteří to táhnou spolu už 40 let. Díky za rozhovor.