Patří do společného jmění manželů jeho vrtačka a její kosmetika?

19. listopad 2017

„Společné jmění manželů neboli SJM je institut, který vzniká okamžikem uzavření manželského svazku a patří do něj jak aktiva - tedy hmotný majetek a nemovitosti, tak i pasiva - například dluhy," říká advokát JUDr. František Divíšek. 

Jsou sice výjimky, které do SJM nespadají, ale ty určuje výslovně Občanský zákoník.

Platí, že pokud jeden z manželů v průběhu trvání svazku něco zdědil, nebo nabyl darem, je to jen v jeho výlučném vlastnictví. Stejně jako to, co si do manželství přináší. Ale jakmile už si společně pořídí vybavení domácnosti, nebo nemovitosti a neošetří majetkové vztahy jinak, platí, že jsou součástí SJM.

„Může nastat situace, kdy jeden z manželů dostane od rodičů nějakou nemovitost, ta samozřejmě do SJM nespadá a dokonce, ani když ji prodá. Prostředky takto získané nejsou společným jměním manželů. A nepatří tam ani věci běžné potřeby. Nicméně vrtačka, kterou sice více využívá obvykle v domácnosti muž, nebude považována tak úplně za věc běžné potřeby, protože s ní může pracovat i žena. Ale u kosmetického kufříku s nočními a denními krémy, už na to tak nahlíženo nejspíš nebude.", vysvětluje JUDr. Divíšek.

Nářadí

Takzvaně vyklouznout ze SJM lze případným smluvním opatřením, ale podmínkou je, že vždycky bude tato úprava formou notářského zápisu. Tady je škála možností poměrně široká.

Smějí disponovat se společným majetkem bez vědomí druhého z manželů?
„Budeme-li se řídit zákonným režimem, tedy vynechejme ten smluvně upravený vztah, tak tam jsou pravidla poměrně přísná. Protože disponování, bez souhlasu jednoho z partnerů, se musí se týkat jen běžného chodu domácnosti. Ale budeme-li například pořizovat hodnotnější vybaven, měli by o tom navzájem vědět. Je potřeba nezapomínat na to, že i když mají například manželé odděleny účty, přesto se jedná o společné peníze. Proto by o tom měli mít možnost rozhodovat oba." říká advokát František Divíšek.

Dalším problémem může být případné vypořádání SJM.
To se řeší buď dohodou, ještě před případným rozvodem, a po něm už jsou vzájemné vztahy vypořádány na základě předchozí písemné dohody. Ale, když se k této dohodě nedojde, mají manželé zákonnou tříletou lhůtu, po které se považuje za vlastnictví každého z bývalých manželů to, co má právě v držení. A u nemovitostí pak tyto přecházejí do režimu podílového vlastnictví, tedy, každý vlastní polovinu nemovitosti.

S dluhy manžela musíme souhlasit
Pokud se jeden z manželů zadluží a stane se tak bez vědomí druhého z manželů, nemusí nutně postihnout úhrada dluhů oba, nerozlučně. Stačí včas vyslovit nesouhlas s dluhy. Je tak šance, že ten, kdo o dluzích nevěděl, nepřijde o svou polovinu společného majetku.

autoři: Lucie Peterková , baj
Spustit audio

Související