Nová kniha o Řípu jako „hoře předků“, dění na vesmírných stanicích a plány na výstavbu nových
Říp: Hora předků, v knižní podobě (4:47) – Procházka lednovou oblohou (20:04) – Kosmonautika v roce 2026, 1. část: Mezinárodní vesmírná stanice a její sestry (26:35)
V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o tajemné ledovcové anomálii v Tádžikistánu, která nedá vědcům spát, uslyšíte, na základě jakých důkazů se archeologové domnívají, že nejstarší známá ohniště udržovali pravěcí obyvatelé Británie, povíme si, jak vypadalo opevnění velkomoravského Pohanska, zmíníme ruské plány na výstavbu jaderné elektrárny na Měsíci a americké plány být na Měsíci dříve, než Číňané – kteří se tam také chystají.
Říp: Hora předků, knižně
Málokterá česká hora si zaslouží samostatnou knižní publikaci tolik, jako památný Říp. I přes svou vcelku nepatrnou výšku 461 m dominuje širokému okolí. Dominantní je i role Řípu v české mytologii a historii. Asi první monotematickou knihu o této české „hoře hor“ sepsal geolog Karel Žebera – dal jí název „Říp, hora v jezeru“. Vyšla v roce 1982 a vzbudila rozporuplné reakce zejména ze strany odborné veřejnosti. Snad za to mohly odvážné rekonstrukce malíře Jiřího Mikuly, který v sérii obrazů zachytil dvacet milionů let vývoje Řípu a krajiny Podřipska. V každém případě to byla donedávna poslední populárně-vědecká monografie o tomto středobodu české krajiny. Dnes už to neplatí.
Na sklonku loňského roku totiž vydalo nakladatelství Dokořán obsáhlou publikaci „Říp: Hora předků“ tří autorů – geologa a spisovatele Václava Cílka a archeologů Martina Gojdy a Martina Trefného. Jak se stalo, že nová knížka o Řípu vznikla? Na to jsme se ptali právě archeologa Martina Trefného z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který je zároveň ředitelem roudnického Podřipského muzea. Do publikace přispěl kapitolou o historii archeologických výzkumů na Podřipsku. Prozradil nám, jaké významné archeologické objevy tam v průběhu let byly učiněny a také kým. Co dalšího čtenáři v nové knize najdou?
Kosmonautika 2026: Vesmírné stanice
Stejně jako v minulých letech se i na začátku právě načatého roku 2026 díváme na plány kosmických agentur i soukromých firem, které se věnují letům do vesmíru a jeho výzkumu. Plány jsou skutečně bohaté, a tak z nich vybereme jen ty nejzajímavější, nejpřínosnější a nejočekávanější. Dnes bude řeč především o kosmických stanicích – těch současných, ale také budoucích. Naším hostem je Dušan Majer, popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.
V první řadě věnujme pozornost Mezinárodní vesmírné stanici ISS, která kolem Země krouží více než čtvrt století. 2. listopadu 2025 uběhlo právě 25 let od chvíle, kdy na její palubu vstoupila první stálá posádka. Kdo je v té současné a co bude s ISS dál? Do kdy bude pracovat – a jak velký problém pro její provoz představuje nedávné poškození startovní rampy na ruském kosmodromu Bajkonur? Kromě ISS je na oběžné dráze kolem Země i Nebeský palác čili čínská vesmírná stanice Tchien-kung (Tiangong). Na té pobývá tříčlenná posádka. Kdy dojde k jejímu vystřídání? Bude se čínská stanice v budoucnu rozšiřovat? A jak to vypadá s projekty dalších plánovaných „kosmických ostrovů“ – komerčních stanic Heaven-1 nebo Axiom Station u Země a mezinárodní stanice Gateway u Měsíce?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
