Až tunu a půl mohlo vážit srdce dinosaurů. Vědci zkoumají okolnosti krevního oběhu dávných tvorů

Čtěte také

Družice Země pomáhají vydávat nové atlasy světa. Vesmír umožňuje zažít matematiku a fyziku v reálu

NASA plánuje vybudovat základnu na Měsíci za 20 miliard dolarů. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír ruší plány na vybudování vesmírné stanice Luner Gateway na oběžné dráze Měsíce. Místo toho využije její součásti k výstavbě základny na měsíčním povrchu. Projekt v hodnotě 20 miliard dolarů plánuje uskutečnit během následujících 7 let. Stanice Lunar Gateway už byla z velké části sestavena za přispění dvou firem. A její přestavba na základnu na povrchu Měsíce nebude vůbec jednoduchá. Lunar gateway byla původně navržena jako výzkumná platforma a zároveň jako přestupní stanice, kde by astronauti nastupovali do měsíčních modulů před sestupem na povrch Měsíce.

Rusové vyslali do vesmíru první družice pro tzv. ruský Starlink. Rusko vyslalo do vesmíru první komunikační družice určené pro ruskou obdobu satelitního komunikačního systému Starlink miliardáře Elona Muska. O vynesení 16 družic na oběžnou dráhu informovala společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti. K vytvoření ruské obdoby Starlinku, který sehrává důležitou roli při obraně Ukrajiny před ruskou agresí, budou podle médií zapotřebí další družice a pozemní terminály. Celkové náklady na projekt se odhadují na 445 miliard rublů, tedy zhruba 116 miliard korun. Spuštění komerční komunikační služby se plánuje na příští rok a do roku 2030 má systém sestávat z 292 družic. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.

Čtěte také

Klima se opravdu mění. Čeští vědci v Antarktidě sledují rychlé změny klimatu i ztrátu mikroorganismů

Vědci z VUT přizpůsobili robotického psa pro využití v dolech nebo na stavbách. Robotického psa na kolečkách, který může dohlížet na dodržování bezpečnosti v dolech a na stavbách, představili vědci z Vysokého učení technického v Brně na veletrhu Důlní a stavební techniky Meinen Bild. Robotický pes dokáže monitorovat postup prací nebo hlídat riziko požáru. Kompletní vybavení robota je zatím ve vývoji. Robot má kolečka umožňující pohyb v komplikovanějším terénu. Je vybavený kamerami, senzory či termovizí. Pracovat může současně s lidmi i autonomně. Umí například dohlížet na dodržování pravidel bezpečnosti práce nebo hlídá, zda nevypukl požár. Kromě bezpečnosti lidí může malý robot dohlížet i na činnost větších autonomních strojů, které mohou v dolech pracovat.

Čeští vědci se vrátili z Antarktické výzkumné stanice vzdálené od domova přes 14 000 km. Po pěti týdnech výzkumu se z Antarktidy vrátila česká vědecká výprava. Účastníci dvacáté expedice na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse přivážejí cenná data, ale také vzorky. Ty pomohou lépe porozumět přírodě, organismům i proměnám klimatu na nejchladnějším kontinentu planety. Po návratu je musí rychle uložit do lednic a mrazáků. Vědce nyní příliš odpočinku nečeká. Naopak je potřeba analyzovat, zpracovat a vyhodnotit spoustu vzorků a výzkumných dat, které si s sebou z Antarktidy přivezli.

Čtěte také

Revoluce v paleontologii. Moderní zobrazovací metody pomáhají odhalovat stopy po dávných dinosaurech

Tunu a půl mohlo vážit srdce některých dinosaurů. Vědci stále zkoumají okolnosti krevního oběhu dávných tvorů. Teď se podíváme na fascinující souvislosti mezi tlakem, srdcem a překvapivě dlouhými krky u dinosaurů. Jak vlastně fungoval jejich krevní oběh a co všechno muselo jejich tělo zvládnout, aby dostalo krev až do hlavy. Fyzikální i biologické souvislosti odborníci stále zkoumají. Právě otázka toho, jak třeba jejich srdce dokázalo vyčerpat a dopravit krev pod obrovským tlakem až do jejich hlavy, je dosti těžko představitelná. Už třeba tlak na cévní stěny musel být tak obrovský, že si vědci téměř neumí představit, jak mohly být zpevněné a vyztužené, aby takový tlak vydržely. Jak skutečně fungovala fyziologie a biomechanika u dinosaurů zatím netušíme. Jsou to velmi zajímavé věci, které se stále řeší a souvisejí s mnoha dalšími záhadami, které kolem těchto gigantů, největších suchozemských zvířat všech dob, neustále jsou.

Odborníci našli v Kateřinské jeskyni další doklady středověké padělatelské dílny. Zcela náhodou je objevili při obhlídce hlavního dómu. První pozůstatky penězokazecké dílny z 15. století objevili odborníci už v roce 2022. Jde o kovové pláty s otvory stejného vzhledu a původu, jako byly nalezeny v bezejmenné chodbě během posledních archeologických výzkumů. Šokující však na tom je, že plechy se nacházely v okolí plochého odlomeného balvanu v těsné blízkosti prohlídkové trasy téměř 500 let. Kolem těchto středověkých artefaktů chodili lidé a od roku 1910 skupiny návštěvníků Kateřinské jeskyně. Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci vyzvedli nález a analyzovali povrch balvanu. Podle nich je pravděpodobné, že právě tento balvan mohl být místem, kde penězokasci vyráželi polotovary z plechů pro výrobu falešných mincí.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!