Pochlebující umělá inteligence představuje riziko pro naši schopnost činit zodpovědná rozhodnutí

Čtěte také

Až tunu a půl mohlo vážit srdce dinosaurů. Vědci zkoumají okolnosti krevního oběhu dávných tvorů

Loď americké vesmírné agentury NASA s lidskou posádkou v rámci projektu Artemis 2 míří po úspěšném startu po půl století k Měsíci. Jejím cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se 4 astronauty na oběžnou dráhu, kde se loď oddělila. Orion bude pokračovat k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 km a po téměř 10 dnech ve vesmíru se vrátí na Zemi. Astronauti míří jako první lidé po víc než půl století k přirozené oběžnici Země v lodi, jejíž velikost se dá srovnat se dvěma mikrobusy. Podle plánu se mají dostat na nejvzdálenější místo od naší planety, kde kdy byl živý člověk. Posádka bude mít jedinečný výhled na odvrácenou stranu Měsíce, astronauti budou moci pozorovat části měsíčního povrchu, které lidské oko dosud nespatřilo.

Družice snímkující Zemi pro český stát bude připravena na start v roce 2030. Česko plánuje vyslat do vesmíru družici, která bude pořizovat snímky Země pro české státní uživatele. Družice v budoucnu může pomoci třeba při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích. Na start bude připravená v roce 2030. Smlouvu o vývoji družice Ambic a Univerzální platformy, která bude využitelná pro další družicové mise, podepsali zástupci Národního centra pro letectví a vesmír, VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury. Podobnou družici mělo Česko na oběžné dráze už dříve. Ambic bude pořizovat až 400 černobílých i barevných snímků za den, a to s takovým rozlišením, že by na nich měly být viditelné. objekty například o velikosti auta. Fungovat bude na nízké oběžné dráze do 550 km.

Čtěte také

Družice Země pomáhají vydávat nové atlasy světa. Vesmír umožňuje zažít matematiku a fyziku v reálu

Pochlebující umělá inteligence podle nové studie škodí vztahům a odpovědnému chování uživatelů. Tzv. pochlebování ze strany umělé inteligence představuje riziko pro schopnost uživatelů činit zodpovědná rozhodnutí a udržovat zdravé mezilidské vztahy. Vyplývá to ze studie vědeckého týmu ze Stanfordovy univerzity a Carnegie Melonovy univerzity publikované v časopise Science. Nejrozšířenější modely AI mají tendenci uživatelům nadměrně přitakávat, chválit je a potvrzovat jejich názory i v situacích, kdy je jejich jednání objektivně chybné nebo škodlivé. Tým pod vedením informatičky Maery Chengové analyzoval 11 předních jazykových modelů. Vědci dospěli k závěru, že AI potvrzuje nebo ospravedlňuje jednání uživatelů v průměru o 49 procent častěji než lidé. Tzv. pochlebování se objevovalo nejen u běžných žádostí o radu, ale i u zpráv o podvodech, protiprávních činech nebo citové újmě.

Čtěte také

Vědci z Univerzity Pardubice zpřesňují svoji unikátní metodu na odhalení rakoviny slinivky břišní

Odborníci z ČVUT vyvinuli algoritmus pro snadnější odhalení Alzheimerovy choroby. Vidí i to, co lidské oko nezahlédne, a lékařům ukáže, jak se postupně mění mozek člověka s Alzheimerovou chorobou. Nový algoritmus umělé inteligence odborníků z Českého Vysokého učení technického vyhodnocuje snímky z magnetické rezonance rychleji než člověk a jednoznačně určí velikost postižení mozkových cest. Zároveň dokáže porovnávat změny, které u konkrétního pacienta nastaly v průběhu léčby. Nový software teď odborníci testují na skutečných datech, aby mohl získat nutnou certifikaci pro použití ve zdravotnictví.

Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze se vzácným druhem brouka. Houbové společenstvo, které umožňuje vzácnému broukovi jádrohlodovi jedlovému žít v nestravitelném jedlovém dřevě, objevil tým vědců z Akademie věd České republiky a Slovenské Akademie věd. Vědci identifikovali tři nové druhy a jeden dosud neznámý rod mikroskopických hub. Objev popsaly při studiu ambroziového brouka jádrohloda jedlového nalezeného na Slovensku. Jádrohlodové jsou skupina brouků, která čítá tisíce tropických druhů. V Evropě žijí dva původní druhy. Vědci našli ve vzorcích neobvyklé množství doposud neznámých organismů. Mnoho abroziových brouků jsou lesní škůdci a houby jim pomáhají oslabit obranu napadených stromů. Zkoumání těchto brouků je důležité například s ohledem na potravinářství. Houby jsou bohaté na živiny a netvoří toxické látky ve střevě dřevokazných brouků. Vědci pak hledají kvasinky, které tolerují extrémně kyselé prostředí s minimem kyslíku.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!