Hrozby podvodných telefonátů. Podvodníci sázejí na úlek a stres, dostanou lidi do časového presu

O tom hovoříme s preventistkou Policie ČR Královéhradeckého kraje kapitánkou Mgr. Evou Vik. V posledních měsících se objevuje model takového telefonátu, kde se střídá dokonce hned několik volajících. Jaké to má fáze?
Má to několik fází. A hned jak někomu zavolá policejní důstojník nebo kriminalista, tak by člověk měl zpozornět. S největší pravděpodobností se bude jednat o podvod, falešný policista a falešný bankéř. Tito dva volající si potom předávají oběť až do fáze, než z ní dostanou peníze.

Jak je možné, že lidé nezavěsí? Protože policisté určitě mají možnost mluvit potom s podvedenými.
Občas se ke mně dostanou i telefonáty lidí, kteří nepodlehli a zbystřili. Ale jinak podvodníci sázejí na úlek, na stres, dostanou lidi do časového presu, takže ti pak mají pocit, že potřebují své peníze zachránit a není času nazbyt.

Od začátku roku do konce února policisté v Královéhradeckém kraji evidují 150 případů kybernetické kriminality se škodou 40 milionů.

kpt. Mgr. Eva Vik, preventistka Policie ČR

Mezi nejnovější metody podvodníků patří i zneužívání identity například úředníků, bankéřů, dokonce i vás policistů, kteří skutečně existují. Člověk si je může lehce najít na internetu. Evidentně to v některých případech zabírá.
Podvodník tím cílí na vyvolání důvěryhodnosti. Dokonce sami upozorňují na to, že si můžete konkrétní lidi vyhledat na internetu, že opravdu existují. A málokdo už udělá to, co by měl, tedy zavěsit a zavolat tomu skutečnému člověku.

Čtěte také

S rozvojem technologií se i podvodníci přesunují do kyberprostoru, varuje policejní preventistka

Na policejních webových stránkách je výrazné upozornění: Nezasílejte peníze nikomu, kdo se po telefonu vydává za policistu. Je to vždy podvod. Týkalo se tedy ono zneužití identity přímo i policie Královéhradeckého kraje?
Přesně tak. Právě proto jsme na naše stránky umístili toto upozornění. Protože některé týdny jsme brali jeden telefonát za druhým. Lidé si ověřovali, jestli skutečně volali s tou konkrétní osobou. Když nám řekli, že žádné peníze neposlali, tak jsme vždy zajásali a pochválili je. Bohužel jsme měli i několik telefonátů, kdy nám lidé řekli, že peníze zaslali.

Někdy podvodníci zvolí dokonce třeba i cestu videohovoru.
Také zvolí cestu videohovoru Nejdříve vás kontaktují přes nějakou síť, obvykle to bývá WhatsApp nebo Messenger a přes tyto sítě lidem zasílají falešné průkazy. Chtěla bych k tomu jenom dodat, že skutečný policista by nikdy přes sociální síť neposlal svůj identifikační údaj.

Jsou ale aktuálně ještě nějaké jiné jejich metody, na které by bylo potřeba dát si pozor?
Napadá mě aktuální věc, že mohou chodit podvržené SMS zprávy od úřadů a institucí, například by se to mohlo týkat vracení přeplatků na dani nebo nějaká sociální dávka. A blíží se doba dovolených, tak aby lidé nereflektovali různé levnější nabídky na portálech, které nabízejí dovolené a přesměrují je třeba na provozovatele nemovitosti. Ale jedná se o podvrh a pak lidé přicházejí o velké peníze.

Čtěte také

V Královéhradeckém kraji přibývá internetových podvodů. Trendem je lákání na investice do kryptoměn

Od začátku roku bylo už takto okradeno mnoho lidí, tyto případy se dějí i v Královéhradeckém kraji. Jakou tady máme statistiku?
Statistiku také nemáme příliš slavnou. Když jsem se dívala na naše čísla, tak od začátku roku do konce února policisté v Královéhradeckém kraji evidovali 150 případů kybernetické kriminality se způsobenou hmotnou škodou přesahující 40 000 000 Kč. Do kybernetické kriminality jsme započítali také třeba násilné vydírání, může tam být i dětská pornografie. Ale co se týče oné hmotné škody, tak ta je převážně z těch podvodů.

Jak probíhaly tyto podvody u nás v regionu a o kolik peněz lidé přišli?
Udělala jsem jen krátký výtah z několika případů. V březnu jsme řešili několik těchto sofistikovaných telefonních podvodů. Třeba žena z Jičínska uvěřila tvrzení, že má ohroženou bankovní identitu a na pokyn podvodníků provedla několik plateb i z půjčených peněz na různé účty. Část peněz potom fyzicky vybrala a vložila je na určený tzv. zabezpečovací účet. Škoda v tomto případě přesáhla 750 000 Kč. V jiném případě ženu z Náchodska podvodníci instruovali k výběru peněz z jejího účtu a následnému předání údajnému kurýrovi České národní banky. V tomto případě škoda přesáhla půl milionu korun. V jiném případě také z Náchodska si muž na pokyn pachatelů zřídil úvěr a odeslal na jimi určený účet 350 000 Kč.

Podvedeným lidem doporučujeme ihned volat své bance a pokusit se transakci zastavit. Nejdřív tedy volat banku a až potom policii.
kpt. Mgr. Eva Vik, preventistka Policie ČR

Vše začíná to většinou zprávou o napadeném bankovním účtu.
Určitě by vám nikdo takto nevolal. Ani policie, ani žádná banka nebude požadovat po svých klientech, aby si sjednávali úvěr, nebo aby vybírali hotovost, aby si zachránili svůj bankovní účet. Pokud se jedná o banku, ta má své vnitřní mechanismy a pokud se jedná o policii, ta skutečně nemá žádné oprávnění k tomu, aby po lidech požadovala takové kroky.

V některých případech je to lidem podezřelé a zavěsí, když se pak pokoušejí dovolat zpátky, už se na to číslo nedovolají. Ale jinak to opravdu funguje tak, že si podvodníci toho volajícího neustále předávají a přesvědčují ho o tom, že jsou nutné dělat kroky pěkně za sebou, jeden za druhým a nedávají mu šanci zavěsit. Nebo říkají, že je to samozřejmě vaše volba, ale v případě, že zavěsíte, tak nedokončíme onu zachraňovací transakci a může se stát, že o všechny peníze přijdete.

Čtěte také

Víte co jsou „navolávky“? Telefonické podvody páchané na seniorech, ale nejen na nich. Jak reagovat?

Jak reaguje policie? Tyto podvody stále trvají. Mohou vám nějak pomoci i moderní technologie? Daří se to?
V některých případech se to daří, ale při odhalování této kybernetické kriminality jsou potíže s tím, že internet nezná hranice. To znamená, že tyto útoky mohou být vedeny odkudkoliv. A platí, že my jsme až ti druzí v pořadí. Útočníci nebo podvodníci mají možnost si vše dopředu připravit, kroky si promyslet a my musíme až následně reagovat. My podvedeným lidem doporučujeme ihned volat své bance, seznámit je se situací a pokusit se transakci zastavit. Nejdřív tedy volat banku a až potom policii.

Posilujete třeba i řady svých IT specialistů, kteří se těmto podvodům věnují do hloubky?
Samozřejmě, protože kriminalita se vyvíjí a její část se neustále přesouvá do kyberprostoru. Tedy i my policisté na to musíme reagovat.

Budeme držet palce, ať se daří podvodníky odhalovat a chytat.
Ještě jednou na závěr chci zdůraznit, že policista vám nikdy nezavolá, že byl napaden náš účet. Nikdy nepožaduje další kroky a nikdy nepřepojuje na pracovníky nějaké banky. Pokud by policista potřeboval s někým mluvit, tak si ho předvolá a potom se vše řeší úřední cestou.

Preventistka Policie ČR Královéhradeckého kraje kapitánka Mgr. Eva Vik byla hostem pořadu O čem se mluví. Děkujeme za rozhovor.