Kláře Doležalové se líbí kontrast dospělého a dětského pohledu. Proto je kombinuje ve svých obrazech

18. březen 2026

Představíme vám mladého a talentovaného člověka. Je jím teprve osmnáctiletá kreslířka Klára Doležalová z Horního Žďáru, studentka maturitního ročníku Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, která svou výstavou Obrazy v trutnovské Galerii Draka oslovila velké množství příznivců výtvarného umění. 

Jak se výstava v Trutnově na začátku letošního roku povedla?
Byla jsem samozřejmě velice pozitivně překvapena, kolik na výstavu dorazilo lidí a podpořilo mě. Mám z toho dobrý pocit. Byla to má první autorská výstava, byla jsem z toho samozřejmě nervózní, ale dopadlo to dobře. Ještě lépe, než jsem si vůbec představovala. Přišlo hodně lidí z mého blízkého okolí a měla jsem jen pozitivní ohlasy. Každý měl na to trošku jiný názor, ale nic negativního se neobjevilo.

Mám představu, takové snové výjevy, nakreslím si základní obrys a potom přidávám detaily. Vždy jsme dbala na detail, jsem hodně precizní.
Klára Doležalová, výtvarnice a kreslířka

Jak k tomu došlo? Kdo vás přesvědčil, abyste své obrázky vystavila?
Od začátku mě samozřejmě mamka hodně podporovala, ať začnu více ukazovat svoji tvorbu. Že by to měli vidět i další lidé. A přesvědčil mě k výstavě Otto Štemberka, který mi tuto nabídku poskytl.

Čtěte také

Ottu Štemberka a jeho knížky o Trutnově lidé znají, Galerie Draka také samozřejmě, to je úžasné místo. Vy jste ale generace sociálních sítí, tak předpokládám, že svoji tvorbu hodně vystavujete třeba na Facebooku nebo Instagramu?
Já se na sociálních sítích objevuji, ale měla jsem vždy problém tam své obrázky ukazovat. Nikdy jsem neměla potřebu je prezentovat ostatním. Až teď jsem se začala trošku snažit.

Můžeme popsat vaši tvorbu? Já bych ji popsal jako černobílé drobnokresby.
Černobílé drobnokresby jsou má vlastní tvorba, ale na výstavě se objevila i kombinace akademických zátiší, které na výtvarné škole musím kreslit. Tedy byly tam i větší zátiší kreslené tužkou a pak jedna hodně stará kresba fixami. To je taková studie hodně barevných květin. Ale jinak to byly opravdu černobílé obrazy, těch tam bylo nejvíce. Já si udělám nějaký plán nebo představu, jsou to takové snové výjevy, nakreslím si základní obrys a potom přidávám detaily. A pozadí kroužkuji malými kroužky lineárními fixami. Vždy jsme dbala na detail, jsem hodně precizní. Nic neukážu, dokud s tím nejsem na sto procent spokojená. Ráda se zabývám detaily.

Čtěte také

Jak dlouho trvá vykreslit ono pozadí, ty kroužky, jak jste říkala?
To záleží na velikosti formátu, většina je A3, ale některé jsou i menší A4. Ale je zhruba tak 20 hodin na obrázek. I když to samozřejmě může být i víc. Mám to různě časově rozložené, začnu nějaký obraz a potom třeba ještě další, takže to nejde úplně přesně říci. Nesedím nad jedním obrazem 20 hodin v kuse, to nejde. Na to bohužel nemám čas.

Můžeme i popsat, co na obrazech je? Jsou to ty snové světy, které máte ráda?
Mám tam vždy kus přírody, protože tu miluju. Hodně se tam zobrazují zvířata, která mají lidské vlastnosti, polidšťuji je, dávám je do lidského oblečení, pijí třeba čaj u stromu, mám tam králíčky na rande. Hodně to baví děti, často řeknou, tohle mi nakreslíš. Líbí se mi kontrast dospělého a dětského pohledu. To se snažím zkombinovat ve svých obrazech, aby tam bylo obojí.

Výstavou Obrazy v trutnovské Galerii Draka jste oslovila opravdu velké množství příznivců výtvarného umění. A prý už žádné obrazy nemáte, všechny jsou pryč?
Je to tak. Některé už byly zadané, to byly dárky, které jsem si jen vypůjčila na výstavu. A zbytek se prodal. Mám radost, že se obrázky lidem líbí, ale není to jen o penězích.

Studuji obor šperk a bižuterie, což je velice rozmanité. Mám možnost pracovat s různými materiály a věnujeme se i akademické kresbě.
Klára Doležalová, výtvarnice a kreslířka

Jak jste se dostala k malování? V rodině máte umělecké kořeny?
Máme rodinu hodně umělecky zaměřenou. Já jsem už od dětství kreslila a pozorovala lidi, vždy jsem si čmárala, kamkoliv jsem přišla. Měla jsem svůj deníček a bavilo mě to. Ke kreslení jsem měla vždy vztah. Malovala a kreslila jsem tužkou i fixem, ale lineární linka mi byla vždy nebližší. Nikdy jsem příliš nemalovala plošně. Spíše jsem vykreslovala detaily.

Čtěte také

Slyšel jsem, že i anatomie těla vás hodně zajímala.
Tím jsme možná byla až otravná. Často jsem lezla do sprchy a kreslila lidskou anatomii. Akademická kresba mě zajímá. Vždy mě bavilo pozorovat okolí a vykreslovat se s ním. Inspiruje mne všechno, co vidím kolem sebe. Pak to nějak stylizuji a dávám tomu vlastní rukopis a pohled.

Co vás přivedlo ke studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě, kde studujete obor šperk?
Už na základní škole jsem věděla, že chci studovat umění, protože mě to vždy bavilo. Hledala jsem a hledala, až jsme narazily s mamkou na tuto školu. Tak jsem si podala přihlášku a dostala jsem se. Studuji obor šperk a bižuterie, což je velice rozmanité, protože ostatní obory jsou zaměřený přesně na sklo. Já mám možnost pracovat s různými materiály na dílně a na ateliérech se věnujeme akademické kresbě. Můj ateliérový pan učitel je skvělý a mohu tam rozvíjet svůj vlastní styl kresby.

Čtěte také

Jste v maturitním ročníku, to znamená, že maturitu máte před sebou.
Čeká mne maturita. Jsem z ní nervózní, ale snad to dobře dopadne, učím se. Teď je právě takové nejvíc stresové období za poslední dobu.

Čemu byste se chtěla jednou v životě věnovat? Je to šperk, nebo malování?
I když mě obor šperku baví, tak asi to nikdy nebude úplně věc, které bych se chtěla věnovat do budoucna. V umění chci ale určitě pokračovat, chci kreslit, chtěla bych vystavovat. Chtěla bych se věnovat práci s lidmi, takže určitě zkusím nějaké sociální práce a pedagogiku, to byl vždy můj velký sen. A pak zkusím nějakou psychologii nebo terapii. Mám více cest, kterými se chci vydat. A miluju vaření.

Neříkejte, opravdu?
To je také takové umění. Často vařím pro sebe i pro své okolí a lidé dokonce říkají, že to umím. Ráda také chodím na procházky, na túry, mám ráda sociální život, takže se stýkám se svými přáteli. Ale jinak samozřejmě škola je teď pro mne takový number one.

Klára Doležalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Talentovaná umělkyně, kreslířka Klára Doležalová byla dnes naším hostem. Moc děkuji za rozhovor, ať vám dopadne dobře maturita a v životě se vám jen daří, to je nejdůležitější.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.