Nová kniha fotografa Jaroslava Hrůzy o Hradci Králové: návrat do minulosti na historických snímcích

8 fotografií

Knížka je to nádherná, obsahuje 800 fotografií a vyšla v symbolickém nákladu 800 výtisků. Jak jinak, když Hradec slavil osmistovku. Jaroslav Hrůza je dnes naším hostem. Představte nám svoji novou knížku o Hradci Králové?
Kniha vyšla v loňském roce u příležitosti 800. výročí první písemné zmínky o městě Hradec Králové. A jde hezky na odbyt. Víceméně už je téměř vyprodaná, ještě ji lze v několika knihkupectvích koupit. Jsou to fotografie většinou z mého archivu, který dávám dohromady od 60. let minulého století. Minimálně polovina snímků nebyla ještě nikdy publikovaná.

Archiv je velký a je složité z něj vybírat. Co nedat za snímky, protože fotek jsem měl v širším výběru kolem 1 500. A musel jsem ubírat.
Jaroslav Hrůza, fotograf a sběratel pohlednic

Je tu zachycena stavba budovy Agrární banky, dnes je tam Česká spořitelna vedle hotelu Grand.
Tam byla původně stará ještě rakouská banka, je na snímku hned nahoře. Ta byla zbořena, pozemek jěstě s vedlejší parcelou koupila Agrární banka, zbořila původní dům a začali stavět nový objekt.

Čtěte také

Při prohlížení starých pohlednic Hradce Králové kráčíte historií. A rozbuší se vám srdce

Kdo to fotil? Vím, že váš tatínek i dědeček chodili rádi po městě s fotoaparátem.
Mám i po dědovi samozřejmě spoustu fotek, ale nebylo toho tolik. Některé snímky jsou od tatínka, něco od různých dalších význačných hradeckých fotografů.

Řekněte mi, jak jste snímky do publikace vybíral? Předpokládám, že váš archiv je opravdu unikátní a obrovský.
Archiv je velký a je složité z něj vybírat. Co nedat za snímky, protože fotek jsem měl v širším výběru kolem 1 500. Postupně jsem musel ubírat a vybírat. Jsem fotograf, takže samozřejmě k těm snímkům mám větší vztah než k textům vztah. I když vše je krásně popsané, protože mám i velký archiv podkladů, ze kterých mohu čerpat. Nebo chodím do hradeckého archivu, s nimi se velice dobře spolupracuje.

Je to úžasná historická dokumentace toho, jak Hradec Králové vypadal, jak se měnil v průběhu času. Která fotografie je tady nejstarší?
Nejstarší snímek je z roku 1866, to je Svatojánské náměstí. A je tam ještě městská Pražská brána. Svatojánský plácek, dnes je to ulice V Kopečku, když se jde od hotelu Grand na Velké náměstí. Bylo to foceno krátce po slavné bitvě u Hradce Králové.

Lokálpatriotismus, tedy láska k Hradci, to ve mně zůstalo od mládí. Sbírám všechno o Hradci Králové. Hradecenzie, jak se říká.
Jaroslav Hrůza, fotograf a sběratel pohlednic

Jak vy jste se dostal k fotografování? Tatínek pracoval ve Fotochemně?
Správně, ano. Dělal ve výzkumném ústavu ve Fomě, tedy v tehdejší Fotochemně. Odmala jsme testovali i filmy, takže jsem dostal sovětský fotoaparát Směna a musel jsem se naučit správně nastavit rychlost, clonu a všechno.

Čtěte také

Doma má 8 000 historických pohlednic Hradce Králové. Při jejich prohlížení vám buší srdce

A jak začalo vaše sběratelství pohlednic? Tenkrát se nemohlo příliš cestovat po světě, tak jste měl rád svět na pohlednicích?
I tak, ano. Odmala jsem chodil do stanice mladých turistů, která spadala pod Dům dětí a mládeže. Lída Machačová nás tam vedla, jak ona říká, k lokálpatriotismu, tedy k lásce k Hradci. To ve mně zůstalo. V někom to zůstalo víc, v někom méně. Takže já se zabývám stále sbíráním pohlednic Hradce Králové. Sbírám všechno o Hradci. Hradecenzie, jak se říká.

Díky vašemu úžasnému archivu pak vznikají skvělé knihy. Teď prá pracujete na další o Kuklenách?
Paní učitelka Burýšková, to je Kukleňačka, která tam učila ve škole, začala chystat nejdříve knížku o kuklenské škole, která letos oslaví 125. výročí. Studuje to v archivu už mnoho let a přála si, jestli bych mohl ještě něco doplnit, nějaké obrázky. Chtěla to vydat už v loňským roce, ale dodělávali jsme tu moji knihu, tak jsem říkal, necháme to na příští rok, k tomu výročí školy a uděláme kompletně celé Kukleny. Historii Kuklen od začátku až do současné doby. V Kuklenách je mnoho zajímavostí, přestože to je taková zanedbaná část Hradce.

Chystáme historii Kuklen od začátku do současné doby. V Kuklenách je mnoho zajímavostí, přestože je to taková zanedbaná část Hradce.
Jaroslav Hrůza, fotograf a sběratel pohlednic

Byla to průmyslová oblast.
Bylo to průmyslová část, protože Hradec byl pevnostní město, tak se nemohlo uvnitř nic stavět. Jediné, co tu bylo z průmyslu, byl pivovar a plynárna. Nic jiného, všechno bylo umístěno mimo pevnost. A víceméně to byly zejména Kukleny. Dominantních budov tam není až tolik, protože to byly samozřejmě továrny, ať už dnešní Škodovka, respektive ZVU, nebo bývalé koželužny, které se postupně bourají, zůstal jen komín. To byly tři velké koželužny vedle sebe. Siefried, vedle byl Nejedlý a další Hanuš a syn.

Čtěte také

Sesbíral 8000 pohlednic. Téměř na všech je Hradec Králové

U Kuklen jste měl také problém vybírat do knížky fotografie?
To ještě pořád trvá. Text je kompletně hotový, ale obrázky se vybírají zase z obrovského množství. Zužuje se, co tam dát a co ne. To je pro mne ta nejhorší práce.
Ale kniha by měla brzy vyjít, nebude to snad už dlouho trvat, v tiskárně už je domluvený termín.

Existují i jiné knížky o dalších městských částech Hradce Králové?
Knížka o Kuklenách navazuje na díla Zdeňka Doubka a Heleny Rezkové, kteří to dělali před lety. S panem Doubkem jsem mluvil, ať udělá i Kukleny, jemu se mu do toho ale nechtělo, protože je na tom opravdu spousta práce a on své plány. Pak bohužel zemřel a zbylo to na mě. Prostě se to dotáhne. V hlavě mám různé další věci, tak uvidíme, jak to budu se zdravím vše zvládat.

Na knížku o Kuklenách se moc těším. A doporučuji publikaci Hradec Králové: Návrat do minulosti na historických fotografiích. Jaroslav Hrůza byl dnes naším hostem. Ať se vám daří a ať zdraví slouží. Na shledanou.