Nemocnice se nebrání zveřejnění pořadníků na CT a rezonanci. Akutní případy ale mají vždy přednost

Pane řediteli, začneme vaší novou rolí. Co může z vašeho předsednictví v Asociaci českých nemocnic získat pacient v našem kraji?
Já v asociaci zastupuji všechny velké nemocnice, míněno fakultní, míněno odborné ústavy. Navíc tam je sekce léčebných ústavů, následné péče, rehabilitačních ústavů. Takže pro konkrétní kraj mohu přinést jen to, co je částí celého celku.

Aleš Herman ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Pavla Kindernayová, Český rozhlas

Jaké jsou aktuální zprávy? Bude mít zdravotnictví stále dostatek financí?
Letošní rok ještě vypadá na vyrovnané hospodaření a já s napětím očekávám, s čím přijdou do jednání pojišťovny. Protože to dohodovací řízení je v podstatě jednání mezi pojišťovnami a mezi těmi poskytovateli péče. Ústy ještě předchozího náměstka VZP pana Mgr. Bodnára říkali, že možná zvažují návrh na minus 4 procenta.

Myslím, že pořadí čekání na vyšetření je ovlivňováno pouze akutními pacienty. Posun v pořadníku má vždy nějaký důvod.
Aleš Herman, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové

Co by to znamenalo?
To znamená v pojetí naší nemocnice zhruba půl miliardy minus. V ostatních nemocnicích si každý odvine, co bude znamenat minus 4 procenta. Já doufám, že to nenastane, protože pan ministr to ví a sám říkal, že bude chtít, aby stát více platil za státní pojištěnce. V tom případě bychom se mohli dostat na lepší číslo. Ale pakliže pojišťovny budou platit méně, tak si budeme muset říci, co bychom museli omezit nebo kde budeme šetřit.

Čtěte také

Ředitel hradecké fakultní nemocnice Aleš Herman: Chci mnoho věcí změnit. Baví mě to a daří se mi to

Omezování zdravotní péče by se nějak dotklo pacienta?
Určitě nemůžeme omezit zdravotní péči. Musíme si říct, že budeme muset aktivizovat rezervní fondy, budeme muset zlepšit obchodní politiku a pak samozřejmě jak budeme postupovat spíše v rozvoji zdravotnických technologií, které jsou velmi drahé. Budeme muset posunout nějaký rozvoj.

Kde vidíte ten zásadní problém při vyjednávání s pojišťovnami? Navyšovaly se platy, mluví se o nedostatku personálu. Jak tedy zatlačit, aby se nesnižovaly sazby od pojišťoven?
Je to stále stejný problém. Předchozí vláda rozhodla o navýšení platů, my navýšíme platy. Přesně tak, jak bylo dáno, protože jsme státem řízená organizace. Ale musíme si říci, že také na to musí být výnosy. My bychom rádi ty výnosy měli, ale budeme muset prostě šetřit.

Mluví se o tom, že soukromé kliniky si vybírají jednodušší a výnosnější zákroky, zatímco ty složitější zůstávají ve velkých nemocnicích? Je to realita českého zdravotnictví, se kterou byste třeba chtěl v budoucnu něco dělat?
To je naše úloha, se kterou se musíme smířit. Je jisté, že více nemocní pacienti budou vždy směřovaní do velkých specializovaných nemocnic a asi je to tak dobře. Na druhou stranu soukromé nemocnice jsou skvělé v tom, že udělají spoustu práce a mnoho pacientů odoperují. Tím snižují čekací dobu a na nás prostě zbude to horší spektrum. Je to náš úděl a je třeba to tak vzít.

Čtěte také

Důležité je nerozhodovat pod vlivem emocí, říká ředitel největšího zdravotnického zařízení v kraji

Proč se v roce 2026 pořád čeká měsíce na magnetickou rezonanci nebo operaci kyčle?
Magnetická rezonance plus ještě počítačová tomografie, tzv. CT, to je taková mantra. V průměru, když se podíváte roky dozadu, tak nárůst počtu vyšetření magnetickou rezonancí kolísá mezi 12 a 16 procenty z roku na rok a to je velmi mnoho. My máme v tuto chvíli tři magnetické rezonance, které letos projdou kompletní renovací a budou to téměř nové přístroje. Což nám ale v druhém sledu dělá zhoršení čekacích dob. Na akutní vyšetření se nečeká a na odložená vyšetření se čeká 6 až 8 týdnů.

Jsou diagnózy, jak jste teď předeslal, kde čas rozhoduje? Takže pacient, který se dozví, že má nádor a je to pro něho klíčové vyšetření, tak máte systém, jak tyto pacienty přednostně vyšetřit?
Na to je jednak onkologický kabinet, kde se sejdou odborníci ze všech stran. Onkologický pacient nezačíná jen magnetickou rezonanci nebo CT vyšetřením, ale diagnostikou. Čili my bereme onkologická onemocnění jako rovnocenná akutním zákrokům. Jakmile postavíme nový pavilon, tak do budoucna plánujeme, že v našem areálu bude 6 magnetických rezonancí a 6 CT přístrojů. Což by mělo být během roku až dvou. Tím zlepšíme dostupnost péče.

Čtěte také

Chirurg je dnes virtuosem jako varhaník při koncertě. Při robotické operaci se používají ruce i nohy

Hradecká fakultní nemocnice vychovává lékaře, kteří ale často odcházejí do Prahy nebo do zahraničí. Co jim nabízíte, aby zůstali pracovat v regionu?
Lékařům, co skončí vysokou školu, nabízíme nástupní plat 60 000 Kč, což jsme v republice v popředí. Další rozvoj je jen na nich. To znamená jak rychle postupují ve vzdělávání, kdy se zapojí do služeb, jestli mají nějaké ohodnocení od svého přednosty, primáře atd. Takže co se týče peněz, tak si myslím, že je to velmi slušné. U sester máme vysoký průměrný plat. A záleží na iniciativě těch děvčat. Protože je rozdíl mezi sestrou, která pracuje v ambulantní jednosměrném provozu a mezi sestrou, která je se směném provozu. Ty peníze se liší, ale nabízíme docela dobré finanční ohodnocení. Je to těžká a svízelná práce v plném nasazení. Děvčata na sálech nebo na jednotkách intenzivní péče si opravdu nesednou, jsou neustále v oběhu.

Máte recept, jak je třeba zbavit administrativy, která narůstá?
Velmi podporujeme nábor technicko hospodářských pracovníků. Tzv. THP síly jsou umisťovány na odděleních i na sálech, aby pokud možno administrativu dělali tyto střední síly a nemusely je dělat sestry. A do budoucna plánujeme rozvoj umělé inteligence, která by dokázala mluvené slovo převést do psané dokumentace. A vbrzku přejdeme na plně elektronickou, bezpapírovou dokumentaci.

Čtěte také

Nový ředitel hradecké nemocnice Herman: Chci zařízení v některých oblastech posunout na úroveň IKEMu

Mluví se také o tom, že někteří lidé chodí ke třem specialistům najednou a blokují termíny. Dá se tomu nadužívání nějak zabránit?
To je diskuze o systému zdravotnictví. Jak bude nastavená limitace pro nemocné? Ano, děje se to v tuto chvíli, je to neomezené a lidé to konzumují a já se jim nedivím. Prostě chtějí co nejlepší péči. Pokud je někdo nemocný a ve stresu, tak samozřejmě vždy rád ještě navštíví někoho, kdo se mu s problémem snaží pomoci.

Kdy pacient uvidí svou pozici ve frontě na vyšetření online, bude mít jistotu, že se pořadníky nedají obcházet přes známé?
Hradec Králové je v elektronizaci první v republice, těsně za námi je Plzeň. Je to dáno tím, že máme společný klinický nemocniční informační systém. Takže jsme v tom nejdále. My už teď poskytujeme kartu, že každý pacient má ve svém mobilu své výsledky, svá vyšetření, svoji lékařskou zprávu. V aplikaci může po celé republice ukázat s čím stoná, jaké má výsledky, kdy byl naposledy na kontrole.

Takže už se nechodí s papírem v ruce.
Papír samozřejmě dostane také, ale má to i nahrané v telefonu a má přístup do své dokumentace. Jakmile teď zavedeme žádanku, my jsme na to připraveni a řekněme, že to spustíme v momentě, kdy bude centrální struktura schopná nás připojit. Registry můžeme kdykoliv zveřejnit v rámci žádanek. Já myslím, že je stejně to pořadí ovlivňováno pouze akutními pacienty. To znamená, že i ti pacienti, co čekají ve frontě, se mohou zhoršit. Někdo má najednou bolesti zad. Ploténka se pohne a začne mít tzv. kořenové dráždění a necitlivost, začne se pomočovat. Tak ve frontě předběhne ty ostatní protože se jeho stav zhoršil. A to se dopředu nikdy nedá říci. Ten posun v pořadníku má vždy nějaký důvod.

Čtěte také

Spousta užitečných rad. Hradecká fakultní nemocnice pořádá semináře pro ženy s rakovinou prsu

Zdravotnictví dnes stojí na přesčasech lékařů a sester. Jak dlouho může tento model ještě fungovat?
Přesčasy nikdy nezmizí, protože nemocnice se v 16 hodin odpoledne nedá zavřít. Jsou specializované profese, které buď neslouží a mají jen příslužbu na telefonu a přijíždějí operovat, nebo jsou ve službě, které nikdy nezbavíme většího počtu přesčasů, protože jich nikdy nebude tolik, aby se služby rozepsaly v malém počtu. Pracovníci nemohou přestat sloužit přesčasy, protože bychom museli ty specializované činnosti a služby přestat vykonávat. Je to závazek onoho pracovníka, že když je takto vysoce specializovaný, odvrácenou tváří toho zaměstnání je, že má tyto příslužby a povinnosti ke svým pacientům.

Kolik lékařů ve vaší nemocnici dnes tvoří kolegové ze Slovenska nebo z Ukrajiny?
Už nejsme závislí na zahraničních lékařích. Pracuje u nás asi 70 zahraničních doktorů a jsou to lékaři jak z Afriky, tak z Evropy, i z Ukrajiny. Ale vzhledem k tomu, že v nemocnici nyní pracuje asi 900 lékařů, kteří dohromady tvoří asi 765 úvazků, tak těch 70 lékařů z ciziny netvoří podstatnou část.

Ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové a předseda Asociace českých nemocnic Aleš Herman byl dnes naším hostem. Pane řediteli, děkuji za rozhovor.