Nový ředitel hradecké nemocnice Herman: Chci zařízení v některých oblastech posunout na úroveň IKEMu

9. září 2022

Hradeckou fakultní nemocnici vede od září nový ředitel, který ve funkci vystřídal Vladimíra Paličku. Ten nemocnici vedl 6 let a požádal kvůli věku v červenci ministra zdravotnictví o uvolnění z funkce. Výběrová komise pak ministrovi doporučila jmenovat ředitelem největšího zdravotnického zařízení v našem kraji kardiologa Aleše Hermana. Pro něj je to po letech návrat do Hradce Králové.

Vy jste prý v hradecké nemocnici před lety začínal jako lékař. Můžete zavzpomínat, jaké to tenkrát bylo?
Ta historie je ještě pestřejší, protože jsem v hradecké nemocnici nezačínal jako lékař, ale jako brigádník, uklízeč a pomocník. Následně z důvodů parametrů minulého režimu jsem musel jít do nultého ročníku a pracoval jsem jako sanitář, dříve se tomu říkalo zřízenec, pak jsem teprve začal studovat. A v průběhu studií jsem stále pracoval jako sanitář, přivydělával jsem si po službách. Ještě několik měsíců před promocí jsem dělal zřízence, abych po promoci na tu stejnou kliniku nastoupil jako lékař I. interní kliniky. Což byla úžasná průprava, protože to hodnotím jako skvělou zkušenost, začít takto v nemocnici.

V IKEMu je taková filozofie, že když něco nejde, tak musíme najít způsob, jak to udělat. Což se mi vždycky líbilo. Toho se držím.
Aleš Herman, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové

Znal jsem už prostředí a bylo mi na interní klinice úžasně, dostal jsem tam základy medicíny. Byla to všeobecná interna a pořád vzpomínám na své učitele, nikdy jim nepřestanu děkovat, že jsem s nimi mohl pracovat a profesně vyrůst. A po nějakých asi 15 letech jako lékař jsem měl neshodu s vedením kliniky, takže jsem si vybudoval své kardiocentrum intervenční radiologie ve spolupráci s panem ředitelem Feřtkem tehdy v Pardubicích. Takové malé intervenční centrum, které bylo zárodkem vzniku kardiocentra, které je tam dodnes. Tam jsem pracoval nějakou dobu a potom jsem vyhrál konkurz na ředitele IKEMu.

Čtěte také

To je samozřejmě jedno ze špičkových pracovišť našich, Institut klinické a experimentální medicíny. Jak na ty roky vzpomínáte?
Dá se na to vzpomínat jen v dobrém. Bylo to nejkrásnější profesní období mého života, nikdy na to nezapomenu. Je to hluboká jizva v mém srdci, že jsem odešel z IKEMu. Mám tam spoustu přátel, medicína je tam fantastická, hrozně mě bavila. Tedy vzpomínám na to jen v nejlepším. A musím říct, že ta jizva je tak hluboká, že když jsem odjel naposledy z IKEMu, tak jsem kolem něj dosud ještě ani autem neprojel. A to už budou v lednu 4 roky.

Na co nejraději z medicíny v IKEMu vzpomínáte?
Pro mě je ta medicína úžasná, protože jsem chodil na hlášení klinik, které tam vždy prezentují nové věci. V IKEMu je taková filozofie, že když něco nejde, tak musíme najít způsob, jak to udělat, což se mi vždycky líbilo. Čili program transplantací, kardiochirurgických a kardiologických zákroků byl pro mě zajímavý a vždy jsem říkal: vymyslete výzkumný program nebo vymyslete, co chcete dělat, já jako ředitel jsem povinen vám pro to udělat podmínky.

Čtěte také

Takže tam vznikly implantace nových srdečních pump, implantace nových chlopní přes třísla, nové stimulátory, to vše bylo na straně kardiologie a byl to velký rozmach. Povedlo se nám udělat první multiviscerální transplantaci, což je taková transplantace, kdy se mění všechny orgány břišní dutiny včetně střeva. V tu dobu, kdy jsme to udělali, tak tento program mělo zahájeno jen 23 pracovišť na celém světě a reálně jich to dělalo jen asi 15. Takže IKEM se dostal do úplně první ligy. Pak jsme tam dělali obrovský nárůst transplantací ledvin a jater. Když jsem tam přišel, dělalo se jich asi 60, nyní se jich dělá 160. A různé techniky a typy těch transplantací, včetně se případu, kdy tatínek dá kousek jater své malé dceři. Takové úžasné věci. IKEM v tu chvíli stál v první pětce transplantačních center Evropy.

Během řízení IKEMu jste se také v roce 2017 stal i manažerem roku. Proč se teď rozhodl vrátit zpátky domů do Hradce Králové a řídit největší zdravotnické zařízení v našem kraji?
Jako vždy v životě jsou motivy dva, jeden racionální a druhý trošku iracionální, tedy emoční. Racionální je v tom, že když jsem viděl vypsané výběrové řízení, a protože tu nemocnici docela znám, tak jsem se hrozně těšil na to, že budu moci něco tvořit, dělat nové programy, otvírat nová pracoviště, budovat nové a opravovat staré pavilony. Zkrátka nemocnici nějak přetvořit a snažit se ji posunout. Mám ambici ji posunout v některých oborech až na úroveň IKEMu. Kamarádi na fotbale mi říkali, že jsem tím urazil lékaře v Hradci, ale věřím, že to tak neberou, musí se to brát trošku s rezervou a v uvozovkách. V IKEMu je taková filozofie, že když něco nejde, tak musíme najít, jak to udělat, což se mi vždycky líbilo.

Čtěte také

Chtěl bych poskytnout podmínky prostorové, personální, investiční, peněžní, aby mohli lidé tu medicínu dělat, protože lékaři jsou tady skvělí a medicína je vždy omezena jen nějakými objektivními faktory. Tedy to byla ona racionální úvaha. A ta iracionální je to, že jsem v této nemocnici začínal jako uklízeč, pak zřízenec, následně doktor, která si tam udělal atestace, vycvičil se ve všech licencích. Takže jsem se vrátil domů, což je vždy příjemné. V Hradci bydlím, znám zdejší nemocnici a dojímá mě, když teď jdu po nemocnici, potkávají mě lékaři i lékařky a ti mě poznávají. Asi s polovinou lékařů si ještě stále tykám, jsou to kamarádi, takže je skvělé vrátit se domů, do známého prostředí. Zrovna dnes mi jedna lékařka anestezioložka řekla: já jsem věděla, že se vrátíš.

Jak vnímáte za ty roky proměnu areálu fakultní nemocnice? Protože ten posun musíte vnímat jako docela razantní, ne?
V první řadě vždy říkám, že ředitel jen navazuje na práci svých předků. A je úžasné, že pan architekt Gočár s panem starostou Ulrichem udělali ten čin, že postavili nemocnici na tomto místě. Je to téměř jediná nemocnice tohoto měřítka v republice, takto veliká. A má obrovský rozvojový a prostorový potenciál. To znamená, že není omezena výstavbou jiných věcí, jako jsou komunikace, bytová výstavba a jiné.

Když si uvědomíte, jak vypadají pražské nemocnice, jsou vždy obehnány stavbami a komunikacemi, nemají se příliš kam rozvíjet. Kdežto hradecká nemocnice má obrovskou výhodu, že se má kam rozvíjet. Staví se nové pavilony dozadu směrem na jih a je tam další potenciál, má se tam stavět pavilon chirurgických oborů a tak dále. Nemocnice se pomalu přesouvá, ale mou ambicí bude, že je třeba starý areál udržet a plně využít, zrestaurovat do podoby téměř historické, ale uvnitř špičkově vybavené. Používat ho dál.

Říká nový ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Aleš Herman. Moc děkuju pane řediteli za rozhovor.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související