Je ptačí chřipka hrozbou pro lidi? O rizicích i bezpečných vajíčkách mluví šéf veteriny Aleš Hantsch
Dnešní téma pořadu O čem se mluví je velmi aktuální a neveselé. Tři ohniska ptačí chřipky během pár týdnů a všechna na Královéhradecku. Třesice, Kosičky, Nové Město. Statisíce kusů drůbeže končí v kontejnerech a chovatelé počítají milionové ztráty.
O tom, zda je virus H5N1 hrozbou i pro nás lidi, hovoříme s ředitelem Krajské veterinární správy Královéhradeckého kraje Aleš Hantsch.
Proč zrovna Hradecko? Je to náhoda, nebo jsou naše písníky a migrační trasy ptáků pro virus prostě ideální dálnicí?
Máte pravdu. Královéhradecko, respektive okres Hradec Králové, my interně nazýváme letadlovou lodí, protože samozřejmě poměr písníků a rybníků a vodoteče je tak velký, že ptactvo přitahuje.
V kafileriích se ale aktuálně pálí přes čtvrt milionu kusů drůbeže. Opravdu neexistuje jiná možnost než všechno vybít a spálit?
Řeknu to z druhé strany. Drůbež hyne za velmi drastických okolností a tím, že my utratíme chov s příznaky, tak de facto chráníme zvířata před utrpením. Bohužel neexistuje efektivní léčba nebo očkování.
Pokud nejeví drůbež babičky známky onemocnění, tak se babička nemusí obávat a vajíčka může sbírat.
Aleš Hantsch, ředitel Krajské veterinární správy Královéhradeckého kraje
Chovatelé mluví o tom, že nákaza přichází vzduchem z okolních písníků. Znamená to, že žádná hala v kraji není aktuálně v bezpečí?
Já bych neřekl jen vzduchem, ten přenos je i přímo kontaktem s volně žijící zvěří. Mohou to přenášet i hlodavci, je tam částečně lidský faktor, který nesmíme opomenout. Tedy nedodržování černobílého systému, kdy do hal, kde je větší koncentrace drůbeže, se musí vstupovat v pracovních oděvech, nemůže se přecházet mezi jednotlivými halami, protože to riziko je obrovské. Může dojít k tomuto pochybení. My jsme zatím ani v minulosti neprokázali, jak se nákaza do těch chovů dostala.
Čtěte také
Černobílý systém. Co si pod tím představit?
Člověk přijde do práce ve svém civilním oblečení. Má šatnu, kde se převlékne do pracovního oblečení. Je tam i tzv. hygienická smyčka, tedy v tom pracovním oblečení nesmí opustit halu a úplně stejně když se vrací. Pracovní oblečení si vysvlékne, udělá očistu a oblékne se do svého civilního oblečení. Potom jede domů.
Vraťme se k těm přenašečům. Zmiňoval jste i hlodavce. Nejvíce se hovoří ale o labutích, o kachnách. Jak velké riziko jsou i běžní ptáci na krmítku nebo vrabci, kteří létají slepicím do kurníku pro zrní.
Citoval jsem hlodavce, to je přenos, labutě jsou rezervoár. To znamená, že jsou přenašečem toho viru a samozřejmě při letu vykonávají potřebu, když to řeknu lidově. A spadne to tam, kam spadne A odtamtud se to může dostat do chovů A je jedno, jestli je to malochov nebo velkochov. Obrovské riziko je u vodních ploch a vodotečí.
Čtěte také
Máte teď zostřené kontroly chovů nebo jezdíte jen na riziková a hlášená místa?
My jsme našim mimořádným veterinárním opatřením stanovili tzv. uzavřené pásmo, což je ochranné pásmo 3 km od ohniska. Pásmo dozoru, což je desetikilometrový okruh opět kolem ohniska, kde mají povinnosti chovatelé nám nahlásit počet drůbeže. Jinak cíleně nejezdíme, ale činíme výjezdy na základě upozornění občanů, že dochází ke zvýšenému úhynu v jejich chovu.
Ptačí chřipka je tzv. zoonóza, tedy nemoc přenosná na člověka. Co to znamená pro běžného obyvatele Hradce? Můžeme se nakazit, když půjdeme kolem rybníku, kde hynou labutě?
Riziko tady samozřejmě je, ale v úplně jiném případě, kdy ten člověk vstupuje do velkochovu, kde je větší koncentrace zvířat. Tam to riziko částečně existuje a příznaky jsou potom obdobné jako u normální chřipky. S tím, že ale v České republice ještě nebyl prokázán přenos viru H5N1 ze zvířat na lidi. Pokud se zasahuje v daném ohnisku, tak i ve sdělovacích prostředcích občané vidí stupeň ochrany, který mají hasiči. Jsou to celoobličejové masky s filtrem, jednorázové oděvy, utěsnění atd. Způsob zabezpečení těch zasahujících osob je na dostatečné výši a úrovni. Nemám informace, že by došlo k přenosu v těchto případech.
Podívejte se na naše webové stránky. Tam jsou krásně zpracované letáky, jak si mají lidé zabezpečit své chovy.
Aleš Hantsch, ředitel Krajské veterinární správy Královéhradeckého kraje
V minulosti se mluvilo i o prasečí chřipce, strašákem byl covid. Má virus ptačí chřipky potenciál se naučit přeskakovat z člověka na člověka nebo jsme zatím v bezpečí?
Jsme zatím v bezpečí, protože byť virus H5N1 nebo respektive ptačí chřipka je známá od roku 1901, tak ten přenos až na absolutní výjimky ze zemí, kde to není potom oficiálně potvrzeno, nebyl prokázán.
Čtěte také
V největším ohrožení jsou pravděpodobně lidé v první linii, tedy vaši pracovníci a hasiči v oblecích. Jak je na tom babička, která jde posbírat vajíčka?
Pokud nejeví drůbež babičky známky onemocnění, tak se babička nemusí obávat a vajíčka může sbírat.
Virus je tedy v trusu, v krvi, v peří, slinách. Z čeho ta nákaza hrozí?
Je to bezprostřední kontakt mezi drůbeží. Samozřejmě v uzavřených halách je velká cirkulace vzduchu plus různé průběžné dopravníky. A je to i ten trus, bohužel.
Můžu se nakazit z vajíčka od nemocné nosnice? A co kuře z mrazáku? Zničí mráz virus nebo ho naopak konzervuje?
Chladnější počasí neničí virus. Ale lepší jsou vysoké teploty. Posluchače můžu uklidnit, že pokud nebudou jíst drůbeží tataráky nebo takové speciality. Ale zvyšuje se tím riziko. Tepelná úprava nad 70 °C dostatečně inaktivuje virus, takže ho zlikviduje.
Čtěte také
Vajíčka na dostupném trhu mohou být nakažena?
V rámci naší činnosti, pokud se zjistí virus ve velkochovu třeba jako bylo nyní v Kosičkách, tak tam my máme zpětnou dohledatelnost 21 dnů, kdy nám musí chovatel prokázat jak s těmi vajíčky naložil a samozřejmě stahují se z trhu. Protože těch 21 dnů je nejzazší možná doba inkubační. My ale většinou pracujeme v řádu 7-10 dnů, protože pokud je objem viru ve vzduchu velký, tak je průběh nemoci dramatický. Během 2 až 3 dnů dochází k devadesátiprocentním úhynům.
Co když se ta vajíčka už dostala ke spotřebiteli?
Pokud jsou už prodaná, tak záleží na uvážení každého. Na každém vajíčku, které se prodává v tržní síti, je kód, který jasně definuje producenta. Nechci po lidech, aby znali kódy všech chovů i třídíren atd. Ale říkám, tam je dostatečně těch 7 až 10 dnů pro informaci pro posluchače. V Kosičkách byla pozastavena expedice vajec 10 dnů. To znamená 10 dnů neopustilo žádné vajíčko daný prostor a všechny byly zlikvidovány v kafilerii.
Čtěte také
Pojďme k domácím mazlíčkům. Co když máme psa, který venku očichá uhynulého ptáka nebo kočku? Může se nákaza dostat skrze něj k nám domů?
Já bych to tak dramaticky neviděl. Samozřejmě apelujeme na chovatele, aby v přírodě dbali zvýšené opatrnosti, hlídali si své mazlíčky a případně zamezili kontaktu s uhynulým ptactvem. Může to být ptačí chřipka, ale může to být i něco jiného. Radíme, aby člověk měl psa vždy na vodítku. A když vidím nějaké nebezpečí hrozící z nechtěného kontaktu, tak si ho stáhnu.
Funguje nějaká podpora imunity, ať už u domácích mazlíčků nebo u drůbeže? Když koupíme lepší žrádlo či zrní, dá se předejít tomu, aby zvířata neonemocněla?
Domácí mazlíčci ptačí chřipkou neonemocní, u drůbeže budu trošičku skeptický. Jak my říkáme veterinární hantýrkou, pokud je velká virová nálož, tak můžete mít sebelepší krmivo plus doplňky vitaminové, které jsou dneska k dispozici na trhu, a drůbež stejně onemocní.
Čtěte také
Objevuje se také otázka jestli je nebezpečný holubí trus na půdě nebo balkoně?
Především sídliště trápí přemnožení holubi, ale tam jsme zatím ptačí chřipku nezaregistrovali. Ovšem pokud budu uklízet trus po holubech, tak je tam spousta dalších rizik. Holubi přenášejí i další onemocnění drůbeže. Tedy měl by být člověk opatrný.
Bílé vápno funguje, nebo je to babská rada?
Bílé vápno se používá, ale v současné době už je spousta modernějších dezinfekčních přípravků, které mají větší účinnost.
Závěrečná rada. Co je teď ta nejdůležitější věc podle vás, kterou by měl udělat každý, aby ochránil sebe, případně i sousedy?
Podívat se na naše webové stránky. Tam jsou krásně zpracované letáky, jak si mají lidé zabezpečit své chovy. Omezit styk s volně žijícím ptactvem především u vodotečí. Krmivo a napájecí voda aby byly zakryty nějakou stříškou, aby nedocházelo ke kontaminaci. Prostě dodržovat maximální obezřetnost i v ostatních částech Hradce Králové nebo Královéhradeckého kraje.
Doporučuje Aleš Hantsch, ředitel Krajské veterinární správy. Děkuji za Váš čas a za důležité odpovědi.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
