Daniel Zhouf chce roztančit svět: K jaru patří samba a latinskoamerické rytmy. Energie přitom proudí
Hostem Lady Klokočníkové v rozhlasové kavárně byl v pátek 27. února po 11. hodině tanečník Daniel Zhouf. Mladý muž, který se snaží roztančit svět. V současné době je tanec fenoménem, lidé se vracejí do tančíren a kurzů tance, už to nejsou jen klasické taneční pro mladé. Velkou roli v tom jistě sehrály i taneční soutěže jako je například StarDance.
Co s vámi dělá jaro?
Vyrazil jsem k vám do kavárny pěšky, takže jsem se krásně prošel. Šel jsem takovým "čačovým" krokem. Venku je opravdu krásně, ale zase na druhou stranu i docela zima, tak jsem malinko vymrzl. Mám radost, že jsem dorazil o půl hodiny dříve a mohl tady u vás hezky rozmrznout. Je to super, když už začíná svítit sluníčko.
Čtěte také
Jak vnímáte současnou rostoucí oblibu tance? Čím si vysvětlit, že lidé se vrací do tančíren a chodí na kurzy tance nejen v tom mladém věku.
Když to vezmeme od tanečních pro mládež, tak si myslím, že to je takový základ a tradice, která v českých městech panuje. Potom jsou to jistě televizní pořady, jako například StarDance, které pomáhají zvyšovat povědomí o tanci, protože je sleduje spousta lidí.
Pořádají se nejrůznější taneční pořadu, na Déčku jsou například různé taneční prvky a pořady pro děti. Takže od mladého věku se děti vedou ke sportu a celkově k pohybu.
Jaký tanec frčí, co po vás chtějí lidé na tanečních kurzech?
Teď je období tanečních kurzů pro klasické páry. Většinou je tohle období na podzim a pak také jaro, měsíce únor a březen, protože probíhá plesová sezóna a lidé hodně žádají tuto aktivitu. Ale začíná jaro, tak se objevují i nejrůznější venkovní pohybové aktivity a tancování nebo společně třeba i cvičení jógy venku.
Čtěte také
Který tanec byste nám doporučil na jaro?
K jaru, létu i k dovoleným určitě patří latinskoamerické tance. Já jsem jejich velkým příznivcem, protože při nich panuje krásná atmosféra a energie proudí. Myslím, že na léto a jaro je typická samba.
Jak vy jste se vlastně dostal k tanci dostal?
To byla zajímavá cesta. V mládí jsem nebyl nějak pohybově nadán, ani jsem nedělal žádný sport, více jsem se věnoval kreslení a jiným záležitostem. Pak jsem se přihlásil do základních tanečních pro mládež v hradeckém Adalbertinu. A absolvoval jsem základní kurz.
Začalo mě to bavit, ale nemyslel jsem si, že bych se vydal na soutěžní taneční dráhu. Ale má spolužačka ze střední školy závodně tancovala a když jsem jí oznámil, že chodím do tanečních, tak druhý den přišla a vzala mne na její trénink. Díval jsem se sledoval, co se tak jako dělá.
Čtěte také
Byl jsem se podívat na tréninky malých dětských párů a pak přes dospělé tanečníky nastal můj taneční začátek. Takže vše díky ní se věnuji tanci. Bez jejího popudu bych možná dnes netančil.
Máte na svém kontě řadu tanečních úspěchů.
Závodně už ale v tuto chvíli netančím, jsem v takzvaném tanečním důchodu. Už se hodně věnuji výuce tance, pořádání kurzů a předávání informací dal. Jinak mezi úspěchy počítám například mistrovský titul v sólovém tanci jive a potom ještě v sólovém tanci čača. A jak vzniklo? Úplně náhodou.
Objevil jsem, že člověk může tančit i sám, ne v páru ve dvojici. Tak proč bych to nezkusil. Jel jsem na mistrovství a vyhrál jsem. Mám ale také mistra České republiky v plesových formacích.
Celý rozhovor Lady Klokočníkové s tanečníkem Danielem Zhoufem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
