Wikipedie! Představte si svět, kde má každý člověk zdarma přístup ke všem lidským znalostem
Největší encyklopedie světa oslavila v lednu své 25. narozeniny, tedy 25 let od svého vzniku. Každý ji zná, každý ji používá, každý ji může aktivně dokonce tvořit. Wikipedie funguje neziskově, bez reklam a každý měsíc ji využívají miliardy lidí po celém světě. Její obsah vzniká díky dobrovolné spolupráci statisíců editorů a editorek.
V Hradci Králové má Wikipedie dokonce svůj klub a my si o tom budeme povídat se studentem historie a také aktivním wikipedistou Romanem Vyšanským. Vy jste stejně stár jako Wikipedie, bude vám 25 let. Už jste to oslavili společně s Wikipedií?
Už jsme to oslavili v lednu, byl to večer svobodné kultury v pražském Didaktikonu. Na programu bylo slam poetry a přednášky o univerzitách a jejich spojení s Wikipedií.
Vy jste tedy nezažil dobu, kdy si člověk musel vědomosti dohledávat v klasických knihovnách z knižních encyklopedií.
Když to řeknete takto, tak ne, to jsem nezažil. Ale ona česká Wikipedie dlouhou dobu nebyla úplně veliká. Boom zažila až po zhruba čtyřech či pěti letech od dvého vzniku. Takže jsem nějaké ty klasické encyklopedie ještě také zažil.
Volíme si tzv. patrolu, což jsou lidé, kteří články kontrolují. Pokud objeví jasnou hloupost, tak vrátí heslo do původního stavu.
Roman Vyšanský, student a wikipedista
Kdo založil Wikipedii? Kdo přišel s nápadem založit na internetu něco takového?
Vzniklo z hlav dvou lidí, Američanů Jimmyho Walese a Larryho Sangera. Oni původně založili encyklopedii Nupedie, do které ale mohli přispívat pouze odborníci. Myslím, že tam dokonce byla podmínka doktorátu. Jenže do takové encyklopedie mnoho lidí nepřispívalo, bylo tam na konci její činnosti jen asi 300 hesel. Tak se to rozhodli otevřít úplně všem dobrovolníkům. Známá je věta Jimmyho Walese: "Představte si svět, ve které bude mít každý člověk přístup ke všem lidským znalostem." A tak otevřeli kompletně systém pro dobrovolníky, aby do něj mohl přispívat úplně kdokoliv. A tohle počítáme za počátek celé světové Wikipedie.
Čtěte také
A jak to bylo s českou verzí, která je pouze o rok mladší než Wikipedie celosvětová?
To je docela vtipná historka. Založil ji brněnský elektrotechnik Miroslav Malovec. On byl velmi nadšeným esperantistou a setkal se s dalším esperantistou na jedné konferenci v Brně. Jejich konverzace vypadala víceméně tak, že on říkal, že v esperantu už Wikipedie je, ale v češtině není. Tak mu ten kolega poslal zdrojový kód a řekl mu, tak ji založ. Tedy Miroslav Malovec se stal prvním správcem české Wikipedie, a dokonce se zasloužil o pojem wikipedista, což je poměrně unikátní. Jinde se na Wikipedii používá termín uživatel, ale my používáme slovo wikipedista. A to pochází právě ze slova v esperantu wikipedisto.
A princip je tedy jednoduchý a znamená, že do databáze může kdokoliv přispívat?
Ano, vlastně kdokoliv s přístupem k internetu.
Ale musí tam být přeci nějaký systém, který data ochrání, aby tam nebyly nesmysly. Jak to funguje?
Wikipedie má samozřejmě svá pravidla, ale ve výsledku onen základ, žee do ní může přispívat každý, je skutečně pravda. A těch pravidel je několik. Vždy se na větších změnách musí dohodnout komunita. Jinak já vždy říkám, že Wikipedie má takových pět pilířů. To znamená, že Wikipedie by měla být nezávislá encyklopedie, její hesla by se měla zakládat na dvou netriviálních ověřitelných zdrojích.
Čtěte také
Řekněme třeba heslo Hradec Králové.
Hradec Králové tam má nějaké zdroje, ať už z knih, dva ověřitelné zdroje, případně se mohou brát i články z novin, případně například i z Českého rozhlasu. Takže tohle heslo je v tuto chvíli v pořádku.
Napadá vás nějaké heslo, které ještě dosud ve Wikipedii není?
Není tam spousta hesel. Je složité říci nějaké konkrétní. Ale všiml jsem si, že dlouhodobě neexistují například hesla o volbách do zastupitelstva Hradce Králové. Což bude letos zase aktuální.
Proč tomu tak je? Protože teřba v Americe se volbami docela podrobně na Wikipedii zabývají.
Je to tak. Zároveň anglickojazyčná Wikipedie je první a největší, má 7,5 milionu článků. Tedy oproti našemu půl milionu je to mnohonásobně víc. A zároveň anglicky mluvící lidé píší hesla o úplně všech volbách, včetně třeba voleb i do předsednictva našich politických stran.
Pokud to vezmeme v celosvětové šíři, tak wikipedistů jsou skutečně miliony. V České republice je nás zhruba 2 000 aktivních uživatelů.
Roman Vyšanský, student a wikipedista
Jak je pohlídáno, aby tam někdo ale nevložil nějaký holý nesmysl? Kdo na to rychle přijde, že tam je prostě něco špatně?
Z řad wikipedistů si vždy volíme tzv. patrolu, což jsou lidé, kteří články kontrolují. Přímo na to existuje speciální podstránka poslední změny, které oni projíždějí a vidí, co se tam změnilo. Zkontrolují onu změnu, a pokud je to jasná hloupost, tak to takzvaně revertnou, tedy vrátí heslo do původního stavu.
Čtěte také
Jak rychle se aktualizují data na Wikipedii?
Opravují se většinou chyby, překlepy, často vandalismy. Stává se, že se někdo dost často ve škole v družině nudí a píše různé věci. Většinou je to opraveno do pěti či deseti minut.
A pokud se jedná o aktualizaci? Když se třeba někdo oženil nebo zemřel? Známá osobnost zemře a musí se na Wikipedii uvést datum úmrtí.
Ano, na to dokonce mezi wikipedisty existuje taková osobní soutěž. Když se občas sejdeme, tak si říkáme, co kdo stihl napsat. Takže existuje jistá soutěž, kdo dá informaci do databáze dříve.
Zajímají mne oblasti, kterým se věnujete, co vás zajímá, jaká témata. A jaké heslo jste na Wikipedii napsal jako první ve svém životě?
Své první heslo jsem napsal o své alma mater, gymnáziu v Jilemnici. A teď mám zhruba devět napsaných hesel. Věnoval jsem se hodně Grónsku, napsal jsem všechny sjezdy sociální demokracie od roku 1878 a dále tak různě, co mi právě přijde pod ruku. Hodně jsem psal o Hradci Králové, nějaké historické věci, všechny předsedy městského národního výboru od roku 1948 do roku 1989.
Čtěte také
Jak funguje Klub wikipedistů v Hradci Králové? Scházíte se nebo není potřeba se scházet a komunikujete spolu pouze online?
Scházíme se ve Studijní a vědecké knihovně každý měsíc. Zrovna zítra je klub od 17:00, případně další pak 10. března, ten je přímo zaměřen na hledání chyb na Wikipedii. Takže vyzývám všechny posluchače, když najdete nějakou chybu na Wikipedii, přijďte 10. března a společně ji opravíme. Klub funguje na principu, kdyby někdo potřeboval s Wikipedií pomoci, tak jsem tam vždy já. A zkrátka chceme se jako wikipedisté z Hradce scházet.
Co byste popřál Wikipedii k 25. narozeninám? A možná také do budoucnosti? Jak ji vidíte například v souvislosti s umělou inteligencí?
Já bych Wikipedii popřál, aby zdárně odolávala všem vnějším tlakům, nebo případně aby měla více uživatelů, kteří ji budou i nadále rozšiřovat. A to bych popřál i Wikimedii Česká republika, která zaštiťuje akce související s Wikipedií a volným svobodným dílem v České republice. Aby se jí i nadále dařilo organizovat tyto akce.
Kolik vás wikipedistů je vůbec na světě?
Pokud to vezmeme v celosvětové šíři, tak jsou nás skutečně miliony. V České republice je nás zhruba 2 000 aktivních uživatelů.
Student a wikipedista Roman Vyšanský byl dnes naším hostem. Moc děkuji za zajímavý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
