Neurochirurg Beneš: Je mi líto lidí, kteří nemají smysl pro humor. Takový člověk je trapná existence

Jednou z 10 osobností, které jsou nominovány v 26. ročníku populární rozhlasové ankety Šarmantní osobnost roku, je také profesor Vladimír Beneš, přední český neurochirurg.

Váš tatínek byl úžasnou osobností, váš syn je také šarmantní, může se šarm dědit? Co myslíte?

Čtěte také

Legenda neurochirurgické kliniky v Hradci Králové prof. MUDr. Rudolf Malec

„Já si myslím, že ano. Je to prostě takový rodinný habitus, který se dětí. Jestli já jsem šarmantní, to vám nemohu říct, to musí povědět okolí. Ale určitě táta byl extrovert, hrál divadlo, psal noviny. Byl to všestranný a doslova renesanční člověk.

„A nepochybně měl obrovské charisma, protože ho na přednáškách pozorně poslouchali, i když to byla třeba blbina, co přednášel. Takže si myslím, že šarm je určitě dědičný."

Myslím si, že vy máte charisma obrovské, svědčí o tom velké množství hlasů, které stále přicházejí. Ale povězte mi, co vám v současné době na jaře dělá radost?

„Především to, že se opět může cestovat po světě. Objel jsem teď dva světové lékařské sjezdy a konečně jsem setkal se svými kolegy a kamarády ze zahraničí. Potom mi dělá radost kultura v Praze, protože tady se pořád něco děje a člověk se nenudí. Je tady plno divadel a koncertů. Prostě takové drobné lidské radosti."

Docent Vladimír Beneš a profesor Vladimír Beneš|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

Vaše poslední kniha také udělala čtenářům velikou radost. Je velice zábavná, tedy znamená to, že i humor máte v rodině?

„Určitě, je mi líto lidí, kteří nemají smysl pro humor. Ať je jakákoliv situace, tak se ji vždy snažím zlehčit a miluji lidi, kteří reagují na mé, třeba i někdy jízlivé poznámky. Zkrátka člověk bez humoru je svým způsobem trapná existence."

Zastavme se ještě u toho, co vám dělá radost. Protože vaší zálibou je také entomologie. Máte na ni čas?

Čtěte také

Podle „pindíka“ poznáš brouka! Je to jejich hlavní určovací znak, směje se entomolog Vladimír Kubík

„Na ni není nikdy dost času. Ale snažím se to skombinovat i se svou profesí. Takže za měsíc letím do Pákistánu, kde pořádáme kurz pro mladé neurochirurgy a mezitím kolega, který to tam organizuje, nás vezme na pět dnů někam na výlet do hor. Brouci, to je pro mne relax. Člověk se stává dobrodruhem, nejzajímavější je na tom ten lov."

„Děda byl středoškolský učitel a vodil nás jako děti na dlouhé procházky, protože to byl chodec. A pořád nám něco povídal a samozřejmě venku na výletě něco o přírodě. A já jsem jednou sebral brouka a už mi to zůstalo. Takže tuto lásku mám už od dětství."

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.