NASA chce z povrchu Měsíce získávat vodu a kyslík a později i vzácné kovy, už od roku 2032

Čtěte také

Pod povrchem Saturnova měsíce Enceladu objevili vědci fosfor. Tento prvek je příslibem vzniku života

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032. "Co je velké, pokryté vodou, ale stokrát sušší než Saharská poušť? To není hádanka, ale Měsíc!" Těmito slovy začíná příspěvek NASA na webové stránce o vodě a ledu na Měsíci.

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) v Praze připravuje nové české družice, které chce v budoucnu vyslat do vesmíru. Projekt AMBIC má z vesmíru poskytovat státu obrazová data Země, což by mělo přispět k nezávislosti Česka na zahraničních subjektech. Další satelit QUVIK má nést vesmírný dalekohled, kterým bude možné sledovat srážky neutronových hvězd a analyzovat vznik těžkých kovů.

Čtěte také

Spojení virtuální reality s robotikou je podle vědců ideální pro práci v nebezpečném prostředí

Archeologové našli v Pompejích fresku, která zobrazuje pokrm, jenž mohl být předchůdcem dnešní italské pizzy. Sýr a rajčata ale na staré nástěnné malbě chybí. Na fresce je vidět stříbrný tác, na němž leží placka podobná pizze, která je doplněna ovocem, jako jsou například granátová jablka nebo datle. Na tácu rovněž stojí pohár naplněný červeným vínem.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě. Žádné meteority z něj na zem ale asi nespadly.

Čtěte také

Mobilní aplikace Klíšťapka předpovídá aktivitu klíšťat a riziko nákazy lymeskou borreliózou v lesích

Pásový robot pomáhá v lesích s výsadbou stromků. Ošetřování mladých stromků, to bude hlavní úkol nového robota, kterého vyvíjejí na České zemědělské univerzitě. Robot na pásovém podvozku dokáže v lesích po naprogramování jezdit sám. Než ale vyjede na další zkoušky do lesa, odborníci ladí detaily v laboratoři.

Po pěti letech od objevení doputovala do Východočeského muzea v Pardubicích sedm tisíc let stará studna, kterou archeologové vykopali nedaleko Ostrova na Chrudimsku. Neolitická studna je nejstarší konstrukcí v Evropě a nejstarší objevenou dřevěnou studnou na území České republiky. Návštěvníci ji uvidí příští rok, infornovalo muzeum.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!