Dramatické prstence zářící kolem modrobílé kuličky. Snímek Uranu z vesmírného teleskopu Jamese Webba

Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 se sondou Juice, která tak zahájila osmileté putování k Jupiteru. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, svou stopu od nosné rakety až po měřící čidla zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště.

Čtěte také

Astronomové objevili 12 nových měsíců Jupitera, jejich celkový počet tak dosáhl rekordního čísla 92

Modul japonské firmy ispace je připraven na přistání na Měsíci. Modul Hakuto-R má na povrch přirozené družice Země dosednout 25. dubna. Pokud bude mise úspěšná, půjde o první soukromé přistání na Měsíci v historii. Na palubě je mj. malé lunární vozítko Rašíd Spojených arabských emirátů.

Dramatické prstence zářící kolem modrobílé kuličky – tak by se dal popsat nový zveřejněný snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba, který zachycuje Uran. Jedná se o jedno z málo vyobrazení této planety, jež vykresluje i ty nejslabší z prstenců; zároveň jde o jejich dosud nejzřetelnější snímek, uvedl americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Pod podlahou baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně objevili odborníci dosud neznámý hrob. Další výzkum by měl odhalit, komu patří. Na hrobku narazili, když georadarem mapovali prostor pod chrámem. Hlavním cílem jejich výzkumu přitom bylo upřesnění polohy hrobu zakladatelky kláštera na Starém Brně Elišky Rejčky a jejího druha Jindřicha z Lipé.

Čtěte také

Astronomové jsou v šoku. Velké vzdálené galaxie objevené Webbovým teleskopem neměly vůbec existovat

Biomedicínští inženýři z Technické univerzity v Ostravě vyvinuli neinvazivní metodu, pomocí které se dá změřit elektrická aktivita žaludku. Výzkum může pomoci k zpřesnění diagnostiky a léčby obézních pacientů, ale i pro identifikaci možných poruch a onemocnění žaludku. Detailnější pohled na to, jak žaludek pracuje, získali biomedicínští inženýři díky takzvanému maticovému rozložení elektrod.

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!