Nákladní saně zvané „rohačky“ začaly v 19. století sloužit v Krkonoších také ke svážení turistů
Nejpopulárnější tratě téhle zimní atrakce vedly z Malé Úpy. Právě tam rok, co rok pořádají „rohačkové závody“, jako memoriál dřevaře a lesníka Josefa Tylše. Rozhovor s touto jedinečnou osobností Malé Úpy jsme natočili před několika lety právě na závodech.
Čtěte také
A teď už přijede do cíle pan Tylš, naše rohačková hvězda. Má saně krásně označeny, na všech jsou české vlajky. Jak staré jsou vaše sáně? „Jsou všechny patery kolem 100 let staré.“
Na saních se teď neveze dřevo, ale pytel se senem. Jak to přinesla romantická doba. „Já jsem lesník, ale původem dřevař. A na tom mém lesnickém úseku Pec pod Sněžkou - Velká Úpa - Malá Úpa se sváželo takových 70 procent dřeva na rohačkách. Asi tak do roku 1961.“
„Vozily se až 2 kubíky dřeva. A jeden kubík dřeva váží zhruba 550 kilogramů, takže to byla ohromná váha. Tam bylo umění zejména to brždění. Já jsem se to naučil od domorodých dřevařů. Brzdilo se hlavně vlekem, který se táhl za sebou.“
Co je na tomto řemesle nejtěžší? Je zapotřebí mít dobré nohy a sílu? „Sílu snad ani tolik ne, ale mít velkou zkušenost a znát kvalitu sněhu. Na některém se dalo brzdit a jiném ne. Oni ti domorodí dřevaři taky nebyli žádní siláci.“
A zpátky vás vozili koně? „Ne, saně se nahoru do kopce tahaly a do prudkých kopců se vynášely na rameni. A to se neslo třeba ještě 10 kilogramů navíc, řetězy, sekera a provazy.“
Čtěte také
Tradice vožení turistů na rohačkách byla spíš na té kowarské straně. „To byla německá strana. Kowary, německy Schmiedeberg. Dolní Slezsko.“
Vy jste vlastně zakladatelem této tradice závodů na rohačkách. „Dřevaři víc z té naší německé strany vozili bohaté turisty a přivydělávali si tak o víkendech.“
Říkalo se dvě marky dolů a čtyři nahoru. „To je možné. Ale chtěl jsem to vyzkoušet, tak jsem spolu se svými kolegy sebral několik saní a sami jsme si to šli zkusit,“ dodává s úsměvem Josef Tylš.
Související
-
Víte, co byly lyže sudovky či sáně vlčky a malá krusňata?
Vše uvidíte v Polici nad Metují na výstavě "Zimní radovánky" ve staré škole Dřevěnce. Redaktorka Kristýna Štanderová se tam byla podívat s kurátorem Janem Tůmou a o...
-
Historické lyžování na jasankách je vášeň, zábava, návrat v čase i přehlídka úžasných garderob
Ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové to bude dnes o lyžování, ale nikoliv o tom současném, nýbrž o historickém. Naším hostem je Michal Martinek.
-
S Kozlem na dřevěných jasankách za polárním kruhem ve stopách výpravy Roalda Amundsena
Dnes v Českém rozhlase Hradec Králové úplně zapomeneme na jaro, které pomalu začíná, a pustíme se do pořádné polární zimy. Naším hostem je dobrodruh Michal Martinek.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/4247ad974925176a3765341e86733918.jpg?itok=ZPQ_6MMg)
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka