Na cestách česko - polským pomezím s Petrem Voldánem

Kladsko, to je Malá Praha na Kladské Nise. Aneb město v Polsku s českým duchem

Každé prázdninové pondělí vás zveme na některé ze zajímavých míst podél hranic mezi východočeským regionem a Polskem. Chceme vám nabídnout pozoruhodnosti, ke kterým máme docela blízko a často o nich ani nevíme. A také inspirovat v době, kdy cestování přece jen stále ovlivňuje situace kolem "koronavirových" omezení. Možná vám návštěvy s rozhlasovým mikrofonem pořadu "Na cestách" dají tip na cestu vaši. Pokračujeme v Kladsku.

S rozhlasovým mikrofonem vás zavedeme do strmých uliček města, ve kterém jsem musel dát za pravdu hlasům, přirovnávajícím centrum Kladska k našemu hlavnímu městu. Církevní stavby, zdobené štíty historických domů s bezpočtem příběhů a také kouzelné náměstíčko s kašnou a fontánou.

Český lev na kašně v Kladsku a lev z kufříku

Jak uslyšíte v pokračování letního speciálu "Na cestách", už ta nabízí jeden z odkazů na četné české stopy ve městě. Lví fontána na barokní pískovcové kašně sice proudící vodou horký letní vzduch nezpříjemňovala, ale českého dvouocasého lva jsem snadno rozpoznal.

Lev a Kosmas

Polské příhraniční město má bílého českého lva ze zlatou korunou v červeném poli i ve znaku. Mělo ho získat v polovině 13.století od Přemysla Otakara II. Oněch odkazů na české stopy je v Kladsku, které jako první zmínil český kronikář Kosma, mnohem víc.

Obrázek z Kladska

Než se v pořadu dozvíte podrobnosti o spojení prvního českého arcibiskupa Arnošta z Pardubic s Kladskem, projdeme se po mostě, na kterém se tak trochu cítíte jako na tom Karlově v Praze. Trochu tvrdím proto, že je o dost menší a zdobí ho i mnohem méně soch (sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého jsem ale našel), krásný je ale také.

Kladsko Arnošta z Pardubic

Asi nejzajímavější pro "našince" je spojení Arnošta z Pardubic s polským městem. Čímž nikterak nechci snižovat třeba unikátnost některých příběhů historických domů v Kladsku.

Čtěte také

Také jsme jim při procházce městem s rozhlasovým mikrofonem pochopitelně věnovali pozornost.

Ale pocit, který zažíváte, když stojíte na místě, kde je v podlaze chrámu Nanebevzetí Panny Marie náhrobní deska Arnošta z Pardubic, ten je pozoruhodný. Stejně jako dojem z majestátnosti náhrobní tumby (dílna Petra Parléře).

Povím vám v pořadu z tohoto místa, proč si údajně Arnošt z Pardubic nevybral za místo posledního odpočinku nějaký významný objekt v Čechách. V Kladsku totiž mimo jiné chodil do školy. A ještě jedna zajímavost z pořadu "Na cestách" po česko - polském pomezí.

Náhrobek Arnošta z Pardubic v polském Kladsku

Náhrobní tumbu obnovovala fakulta restaurování Univerzity Pardubice pod vedením Mgr. arch. Jakuba Ďoubala, Ph.D. v roce 2017. A nebude chybět i kontext, který této historické postavě i době dodá kněz Zbigniew Czendlik.

Kladské podzemí

S rozhlasovým mikrofonem letního speciálu "Na cestách" nakoukneme i do podzemí, protože město Kladsko pod sebou ukrývá zajímavou spleť chodeb. Prohlídkový okruh v předpolí barokní pevnosti rozhodně také stojí za návštěvu. Jako ostatně celé město Kladsko.

Podzemí města Kladsko

Doufám, že jsme vás naladili nejen k poslechu dalšího dílu našeho letního putování s pořadem "Na cestách" - v pondělí 12. července jako obvykle po 18.hodině na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové nebo Českého rozhlasu Pardubice - ale třeba i k výletu do Kladska.

Kam se vlastně vrátíme i za týden. Naším společným cílem totiž bude barokní pevnost v Kladsku a její vazby na pevnost v Jaroměři - Josefově.

Petr Voldán

autoři: Petr Voldán , baj
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.