Martin Zeman si plní své klukovské sny. Postavil vlastní hrad 28+6, kde chová lvy, tygry a pumu

Kolik koček máte celkem?
Je to devět velkých koček a jedna malá kočka. To je puma, která se řadí mezi malé kočky. A manželka je super puma, to je jedenáctá kočka.

Vy jste si postavil svůj vlastní hrad. Tak vznikla tahle myšlenka? Vy jste asi zůstal pořád klukem.
Možná, že se to tak jeví, nicméně já si osobně myslím, že hrad si může postavit každý. Kdokoliv si může tohle přání splnit. Když nechcete upadnout do stereotypu. A já jsem vyučen v oboru, nejsem doktor, nejsem vysokoškolsky vzdělán.

Třeba klíče nemáme dodnes. Dveře tam jsou, ale myslím si, že máme dost obranných prvků pro to, že klíče nepotřebujeme.
Martin Zeman, voják, chovatel šelem a tesař

Jste vyučený tesař. Co vás k tomuto řemeslu přivedlo? Prý váš dědeček byl pokrývačem.
Ano, dědeček byl pokrývač a byla to právě jedna z velkých motivací, živit se rukama a řemeslem.

Čtěte také

Tesař Martin Zeman si postavil na Žacléřsku středověký hrad. 28+6 je jeho dispozice

A pak vaše vojenská zkušenost?
Po vyučení a absolvování vojenské základní služby se mi zdálo, že vojenská kariéra by mne mohla bavit. Přihlásil jsem se do výběrového řízení, tenkrát vznikala skupina, která dodnes existuje, brigáda rychlého nasazení. Bylo tam asi 8 000 uchazečů a vybírali nás jen 120. Byly tam tvrdé zkoušky a podmínky, šest měsíců nás testovali a posléze, když jsem byl vybrán, tak jsem nastoupil do Chrudimi k výsadkům. To byla vždy elita a myslím si, že je i dnes.

Vzpomínáte na roky u armády?
Velice rád. Dokonce i když jsem v armádě skončil, tak jsem potají sledoval, kam všude kluci létají, kde všude baví svojí prací. Měl jsem možnost potkat lidi, jako tenkrát kapitána Opatu, což byl ještě nedávno náčelník Generálního štábu, nyní je to generál. Nebo pana Procházku, tenkrát nadporučíka. Takže mohu říct, že vojenská služba je opravdu dobrý směr.

Proč jste potom opustil armádu a vrátil se zase zpátky k řemeslu?
Ono těch pět let služby v tomto náročném režimu na vás nějakým způsobem zanechá stopy. Ne, že bych měl jakýkoliv posttraumatický stres, ale už toho bylo moc. Už jsem se chtěl věnovat trochu civilnímu životu.

Huri je jediným tygrem sibiřským, chovaným ve východních Čechách. Martin Zeman jej má na svém hradě|foto:Blanka Malá, Český rozhlas

A zabýváte se jako tesař renovací a obnovou starých památek. Ať už to jsou kostely, dělal jste také na úpické dřevěnce.
Ano, to je nejstarší objekt, na jakém jsme měli možnost spolupracovat s dalšími firmami. Je to stavba z roku 1502 či 1503. Pak tam máme pár kostelů, jičínský, pilníkovský a spousta dalších. Dělali jsme loď na skalním hradě Valdštejně, takže je tam velké portfolio.

Čtěte také

Huri, jediný tygr sibiřský ve východních Čechách, našel domov na hradě Martina Zemana

Pozvete nás také k vám domů na hrad a seznámíte nás i s vašimi kočkami?
Ano, ale žena by vám řekla, ať si sundáte boty. Náš hrad má dispozici 28+6. Je pořádný barák, ale užíváme jen spodní patro. Má to dvě torzní věže a bočních pět věžiček jako střílny.

Inspiroval jste se na nějakém skutečném hradě?
Ano, všude. Je to inspirace z doby, když se připravovala dokumentace, projížděli jsme s otcem veškeré hrady a zámky a skládali si to v hlavě. Ale třeba klíče nemáme dodnes. Dveře tam jsou, ale myslím si, že máme dost obranných prvků pro to, že klíče nepotřebujeme. O padacím mostě už mluvím sice asi 12 let, ale ještě hotový není. Stavíme zhruba od roku 2002, ale ještě tam máme spoustu projektů nedokončených. Chybí už zmíněný padací most, chybí nám samozřejmě voda a hradní příkop. Dost věcí ještě do důchodu.

A co vaše šelmy a tygři, lvi, puma?
Puma byla první. A v podstatě to tak nějak přišlo postupem času, co se všechno v životě namane. Tohle byla prostě jedna z věcí. Byl to dobrý nápad, potkal jsem výborné lidi, chtěl jsem být součástí této komunity. S krajskou veterinární správou máme opravdu velmi dobré zkušenosti, můžeme říct, oproti třeba některým ostatním, který mají negativní zkušenost. A právem negativní, protože pokud takové zvíře nedostane to, co potřebuje, tak takový chovatel nemá právo to zvíře vlastnit.

Šikovný tesař Martin Zeman si v 21. století postavil na Žacléřsku středověký hrad|foto:Blanka Malá, Český rozhlas

Kolik toho sežerou?
Těch našich deset kousků podle toho, jaká je roční doba, jestli je zima nebo léto. Ale skrmujeme průměrně 100 až 120 kilogramů denně.

Stalo se někdy něco, kdy vám nebylo do zpěvu?
Jsou to jen drobné epizody. To zvíře samozřejmě v průběhu svého životního cyklu od kotěte k dospělosti prožívá i pubertu, řekněme, kdy si snaží dokazovat své místo v žebříčku, jestli budou pod chovatelem nebo nad ním. Stává se drobné kousnutí, ale je to spíš hra než útok. Nic vážného se nestalo.

Několik klukovských snů jste si už splnil, co plánujete dál?
Je potřeba ještě zdolat pár hor, na pár kopců se těším. Miluju totiž hory. Pár kopců ještě na této planetě je, kam bych se rád podíval.

14 fotografií

Zveme k vám na hrad, nebo nezveme?
My určitě nezveme, což je potřeba říct, ale lidé se zvou sami. Kdo prochází kolem, jsou to rodiny s dětmi na vycházkách, vidí kamennou stavbu, řeknou si, pojďme se podívat, tak je samozřejmě provedeme. Neprovázíme uvnitř objektu, jen venku kolem koček. Když už lidé věnují čas tomu, že k nám přijdou, tak mají dveře otevřené.

Naším hostem byl Martin Zeman, člověk, který si umí plnit své romantické klukovské sny. Moc děkuji za rozhovor.