Macecha versus jeho potomci. Lze si děti koupit? Psychiatr MUDr. Jan Zbytovský vám poradí

Máte konečně po svém boku partnerku, jež splňuje všechny nároky, které na ženy kladete. S bonusem navíc. Má dítě. Že vám to dnes nevadí a potomka milujete jako vlastního? Jaké chyby byste během budování vztahu neměl dělat a na co se připravit?

Být nevlastním otcem není v dnešní době žádná rarita. Naopak, zkušenosti s výchovou partnerčiných dětí nebo s podílením se na jejich výchově má již více než třetina mužů. Psychologové se fenoménu nevlastních otců a obecně nevlastních rodičů věnovali donedávna pouze okrajově, ovšem masivní nárůst rozvodů z přelomu osmdesátých a devadesátých let měl za následek zvýšený zájem o tuto problematiku mezi odborníky.

Příčiny potíží s nevlastním členem rodiny jsou totiž mnohem hlubší a složitější, než se na první pohled zdá.

Rodina dobrodruhů Tatransky|foto: Archiv Lucie Tatransky

HLAVNÍ VINÍK? MUŽ!
Proč to tak je? Důvodů je mnoho, avšak jádro konfliktů bývá téměř vždycky stejné. Biologická matka žádá mnohem větší investice do svých dětí a celkově do rodiny, než je nevlastní otec ochoten dát. To ale vůbec neznamená, že nevlastní otec nechce dát nic.

Neznamená to ani, že by dával málo, potíž je v tom, že biologická matka bude chtít většinou o něco víc, a to zejména v případě, že její nový partner má vlastní děti, s nimiž se nehodlá přestat stýkat. Jednání ženy je do značné míry pochopitelné.

Brání své děti, svou rodinu a snaží se pro své potomky zajistit to nejlepší. Stejně pochopitelná je ale reakce muže, který pod tíhou takového tlaku novou rodinu opustí. Žena pak obvykle považuje za viníka celé situace právě jeho.

BEZ DOBRÉ VŮLE?
V každém vztahu je třeba se přizpůsobovat a v každém je nutné dělat kompromisy. To jsou staré pravdy, které slýcháme ze všech stran. Pro vztahy, v nichž jsou přítomny děti, to platí několikanásobně.

Logo|foto:Český rozhlas

I tohle pravděpodobně vědí všichni předem, ovšem praktická rovina se od té teoretické často velmi liší. Můžete být vstřícní, můžete být ochotní ke kompromisům, můžete udělat všechno správně, ale často ani dobrá vůle a správný postup nestačí. Jestliže se nepřizpůsobí také druhá strana, začne to časem skřípat.

VŽDYCKY AŽ TEN DRUHÝ
Nároky nových partnerek nejsou zdaleka tím jediným problémem, s nímž se muži potýkají. V nové rodině budou v nezáviděníhodné situaci. Zatímco partnerka na ně bude naléhat, aby se nové rodině věnovali víc, její děti jim budou dávat najevo, že jsou pro ně vždycky ti druzí, protože oni svého vlastního otce už mají. V horším případě se k nim budou chovat jako k nevítaným vetřelcům, v nejhorším je nepřijmou vůbec a stanou se pro ně nenáviděnými.

Uspořádání nové rodiny musí brát ohled na potřeby dětí z předcházejících manželství. Nelze podléhat iluzi, že budou sdílet pocity uspokojení z nového vztahu svého rodiče. Partner jejich matky či otce je cizí bytostí, která zaujímá roli jejich biologického rodiče a může se jim jen z tohoto důvodu jevit negativně nebo alespoň ambivalentně. Dítě si tohoto člověka samo nevybralo, může jej v nejlepším případě dodatečně akceptovat.

Nevlastní děti dokážou novým partnerům svých rodičů pořádně zavařit. Velmi často to není z jejich strany vysloveně zlý úmysl. Děti se v nové situaci ocitly proti své vůli. Nic to ale zároveň nemění na tom, že umí být k novým členům rodiny drsné. Pro děti je rozvod rodičů traumatickou záležitostí, s níž se těžko vyrovnávají.

O svých rodičích si nechtějí myslet nic špatného, a tak hledají viníka jinde. Noví partneři rodičů jsou pro ně snadnějším terčem, na nich si vylévají svoji nespokojenost a dávají jim najevo, že jsou to oni, kdo jim zničil rodinu.

PŘÍLIŠ SPLETITÉ VZTAHY
Soužití s partnerčinými dětmi nebudou komplikovat pouze děti samotné a jejich neochota přijmout nového „otce“. Situaci budou ztěžovat i další lidé a nebude jich zrovna málo! V první řadě je tu biologický otec, se kterým nejspíš nebudete mít ty nejlepší vztahy, dále tu je vaše bývalá partnerka a vaše vlastní děti z předchozích vztahů, k nimž máte závazky a citovou vazbu, a své si chtějí říct i babičky a dědečkové, kterým se nemusí líbit, jak se k jejich vnukům chováte.
(Zdroj: Ženy.cz)