Letošní maximum sněhového pole „Mapa republiky“ na Studniční hoře v Krkonoších bylo 9,5 metru
Místní znalci i odborníci se shodují na tom, že množství sněhu, které v průběhu zimy v Krkonoších - zejména v nižších částech hor - napadlo, bylo nebývale malé.
Čtěte také
I přesto na tradičním sněhovém poli Mapa republiky, které pracovníci Správy KRNAP řadu let sledují, naměřili 8. dubna maximální výšku sněhové pokrývky 9,5 m. Množství uloženého sněhu v této sledované lokalitě tedy odpovídá mírnému podprůměru posledních let.
„Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderních technologií dvacet let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.
Letošní průběh zimy byl opravdu nezvyklý s velmi malým množstvím dnů, kdy sněžilo. Při prvním letošním měření sněhu 24. ledna přitom byla naměřená výška sněhu 5,3 m. Po posledním velkém sněžení v březnu pak mocnost sněhové vrstvy výrazně stoupla.
Mapa republiky přitahuje vědce řadu let
Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměření terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.
Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu.
Čtěte také
Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.
Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky.
Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou.
Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.
Související
-
Není zvěř jako zvěř! Odpadky jako invazivní druhy v přírodě. V Krkonoších jim „vyhlásili válku“
V loňském roce navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo téměř 3,8 milionu lidí. To dokazuje, že příroda Krkonoš je stále lákavější cílovou destinací.
-
Sněžná fréza zprůjezdňuje vysoko položené cesty v Krkonoších. Místy tam leží až pět metrů sněhu
V hřebenových částech Krkonoš stále leží velké množství sněhu. Proto se na horské silnice vydává sněžná fréza a snaží se je zprůjezdnit.
-
Přestože je sníh jen jeden, lavinový expert Pavel Cingr musí rozlišovat sedm druhů sněhu
Představíme vám jednu velmi zajímavou profesi a také jednoho neméně zajímavého člověka, který k nám přijel z Krkonoš. Lavinový preventista Pavel Cingr.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Otepluje se a přitom nám mrznou stromy.‘ Na výkyvy teplot si musíme zvykat, říká Hruška z Akademie věd
-
Motiv střelce z filozofické fakulty nebyl ovlivněn duševní poruchou, potvrdila státní zástupkyně
-
Procházková: Feriho kauza ukázala, že soudy jsou empatičtější a politici nejsou nedotknutelní
-
Volejbalisté Českých Budějovic slaví mistrovský titul. Ve finále porazili Lvy Praha poměrem 3:1 na zápasy