Sněhová Mapa republiky v Krkonoších vydrží maximálně do poloviny července

V letošním roce zde odborníci ze Správy KRNAP naměřili pouhých 9,5 metru sněhové vrstvy (28. března 2017) oproti běžné výšce přes 13 metrů. Maximální mocnost naměřili v zimní sezoně 1999/2000, kdy zde bylo 15,7 metru. Při včerejším, letos zřejmě posledním měření, odborníci naměřili 6 m vysokou vrstvu.

Můžeme odhadovat, že tyto zbytky sněhu roztají do poloviny července

„Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderní technologie GPS už osmnáctým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

Čtěte také

Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Teprve s použitím technologie GPS přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním, získávají odborníci nejpřesnější možná data.

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory

Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu.

Sněhová Mapa republiky v Krkonoších vydrží maximálně do poloviny července|foto: Kateřina Kohoutová

Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.

Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v nejpřísněji chráněné části národního parku, pěšky se přímo k ní turista nepodívá.

Vidět jej lze ale z turistické cesty z Pece pod Sněžkou na Richtrovy Boudy nebo od Výrovky do sedla mezi Luční a Studniční horou.