Kraj rozdělí mezi bezmála 80 obcí přes 3 miliony korun na podporu malých prodejen s potravinami

„Záleží také třeba na dnu, v pátek je zákazníků víc. V pondělí také potřebují čerstvé pečivo, takže přijdou. Ale jinak přes týden je to špatné. Kdyby nebyla podpora obce a musela bych ještě platit pronájem a podobně, tak si myslím, že bych tu prostě nemohla existovat," říká Dita Zamazalová, která provozuje malý koloniál ve Starobuckém Debrném na Trutnovsku.

Čtěte také

Prodejen na venkově ubývá a tak kraj přišel s jejich podporou. Na Trutnovsku získalo dotaci 6 obcí

Od obce nedostává přímo nic, radnice platí i za přispění podpory z Kraje energie, odpady, palivové dříví a vybírá jen symbolické nájemné. I tak se především v zimních měsících, kdy vypadne tržba od chalupářů, nedostane Dita Zamazalová po odečtení nákladů ani na minimální plat.

Podobná situace není v Královéhradeckém kraji ojedinělá, o nemalou finanční podporu si obcím přímo říkají i obchodní řetězce, které by jinak své provozovny zavíraly.

Podle hejtmana Jiřího Štěpána z ČSSD má podpora prodejen smysl nejen kvůli samotnému nákupu potravin.
„My tímto chceme udržet ty prodejny v obcích do tisíce obyvatel především jako místo vzájemného setkávání a společenského kontaktu. Kdy především pro naše seniory je to velmi důležité místo."

Jenže ani podpora v řádech desítek tisíc korun nemusí stačit

Například provozovatel v Hrádku u Nechanic prodejnu zavírá, přestože na padesátitisícovou krajskou dotaci dosáhl.

Prodejny potravin jsou na vesnicích jednou z priorit |foto: Václav Plecháček

Nezávislá starostka Hana Fejglová z toho radost nemá, ale nic dělat nemůže, podpora je prý malá.
„Je to nedostačující. Podle nájemce to dá jen na elektřinu. Takže sociální a zdravotní pojištění jde všechno za ním. Naše obec má 186 obyvatel a to je strašně málo na to, aby to uživilo prodejnu s potravinami."

Čtěte také

Královehradecký kraj chce zachovat na venkově základní služby a podpoří obecní prodejny

Radnice se ještě pokouší za korunu měsíčně a s padesátitisícovou podporou sehnat dalšího provozovatele, ale starostka je smířená s tím, že neuspěje. Předchozí nájemce, který končil před třemi lety, spočítal, že na to, aby jedna prodavačka dostala tehdejší minimální mzdu, by bylo potřeba 120 tisíc korun dotací.

Ani aktuálně rozdělené krajské peníze tedy nemusí ve všech případech situaci zachránit. A co pak?

„Pokud bude mít někdo problém se zajištěním základních potravin a nemá za sebou rodinu, která by mu pomohla, tak to prostě budeme řešit my. I kdybych měla zajet nakoupit já nebo někdo ze zastupitelů či soused. Jsme malá vesnice a musíme si pomáhat. Takže nákup zajistíme, ale individuálně," připravuje se starostka Hana Fejglová na možný další scénář na Hrádku.