Jičínská slavnost ke vzniku státu se podle Roberta Kvačka nesla v duchu hesla Muziky do ulic!
100 let od založení samostatného Československa pohledem odborníka na slovo vzatého, renomovaného historika Prof. PhDr. Roberta Kvačka, DrSc. (repríza z roku 2018)
Uznávaný český historik Robert Kvaček, který se specializuje na období 19. a 20. století, se narodil v roce 1932 ve Dvorcích u Jičína, později vystudoval Lepařovo gymnázium v Jičíně a v roce 1951 byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.
Jeho mládí, a teď i důchodová léta, jsou spojená s Jičínem. Na rozhlasové sváteční Návštěvě u příležitosti 100. výročí samostatného Československého státu jsme se sešli právě tam, abychon se pokusili zrekapitulovat, jak tuto událost prožívali obyvatelé města.
„Pro naprostou většinu občanů byl vznik samostatného Československého státu nečekaným a čarovným okamžikem," řekl mimo jiné Robert Kvaček, když jsme se vydali do historického centra Jičína.
Návštěva u profesora Roberta Kvačka
Uznávaný český historik, profesor Robert Kvaček pochází z Jičínska - přesněji řečeno z Dvorců, které jsou součástí Jičína. Právě tady prožil své "válečné dětství", o kterém bude vyprávět v pořadu Návštěva s odkazem ke své spolupráci na dokumentárním seriálu "Konečné řešení".
29. října před 100 lety tam průvod procházel náměstím opentleným slovanskými trikolórami, nadšení lidí umocňovaly muziky. Tato atmosféra dávala zapomenout na nejistoty spojené s hospodářskou krizí v celé zemi.
Město se pak postupně modernizovalo, i když podle profesora Kvačka nikterak bouřlivě.
„Když si lidé vyložili nótu rakouského zahraničního ministra Andrássyho prezidentu Wilsonovi jako konec Rakouska, to četlo srdce, nikoliv oči, protože v nótě ten konec nebyl. Rakousko ale přijímalo mírové podmínky, které byly interpretovány jako Finis Austriae. Pražský národní výbor, ten vrcholný český orgán oné doby, se rozhodl reagovat na to, co nastává, tím, že pošle muziky do ulic, protože se obával, že závěr Rakouska a vytváření nového státu se neobejde bez šarvátek, střetů, dokonce bez krveprolití ," připomíná Robert Kvaček.
A dodává, že v Jičíně se tedy slavilo podobně jako v jiných městech podle pověstného hesla Jiřího Stříbrného „Muziky do ulic!" 29. říjen tam byl podle historika vlajkoslávou. Ve městě se o tom, co se děje v Praze, dozvěděla veřejnost od zaměstannce drah ještě 28. října vpodvečer. Drážní telegraf byl nejspolehlivějším zdrojem toho, co přináší politika a vývoj v ní.
O dalších událostech spojených s Jičínem v roce 1918 a v následujích letech, s návštěvami Tomáše Garriqua Masaryka v roce 1905 a v roce 1921, ale i o vztahu historika Roberta Kvačka k Jičínu, se dozvíte z rozhlasové Návštěvy:
Související
-
Tatíček Masaryk. Jak moc jej známe?
Tomáš Garrigue Masaryk - státník, politik, filozof a pedagog. Byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem.
-
Vzpomínáme na konec 2. světové války s pamětníky této...
Dnes je Státní svátek České republiky - Den vítězství; připomíná osvobození od fašismu v roce 1945. Slavíme 70. výročí ukončení 2. světové války. Také letos si tuto...
-
Historické události vzniku Československa
Vznik Československa byl proces, který vedl k ustavení samostatného státu. Jeho hranice byly vymezeny mírovými smlouvami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
