Jičínská slavnost ke vzniku státu se podle Roberta Kvačka nesla v duchu hesla Muziky do ulic!

Profesor Robert Kvaček v jičínském zámeckém parku při natáčení rozhlasové Návštěvy
Profesor Robert Kvaček v jičínském zámeckém parku při natáčení rozhlasové Návštěvy

100 let od založení samostatného Československa pohledem odborníka na slovo vzatého, renomovaného historika Prof. PhDr. Roberta Kvačka, DrSc. (repríza z roku 2018)

Uznávaný český historik Robert Kvaček, který se specializuje na období 19. a 20. století, se narodil v roce 1932 ve Dvorcích u Jičína, později vystudoval Lepařovo gymnázium v Jičíně a v roce 1951 byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.

Jeho mládí, a teď i důchodová léta, jsou spojená s Jičínem. Na rozhlasové sváteční Návštěvě u příležitosti 100. výročí samostatného Československého státu jsme se sešli právě tam, abychon se pokusili zrekapitulovat, jak tuto událost prožívali obyvatelé města.

„Pro naprostou většinu občanů byl vznik samostatného Československého státu nečekaným a čarovným okamžikem," řekl mimo jiné Robert Kvaček, když jsme se vydali do historického centra Jičína.

Návštěva u profesora Roberta Kvačka

00606999.jpeg

Uznávaný český historik, profesor Robert Kvaček pochází z Jičínska - přesněji řečeno z Dvorců, které jsou součástí Jičína. Právě tady prožil své "válečné dětství", o kterém bude vyprávět v pořadu Návštěva s odkazem ke své spolupráci na dokumentárním seriálu "Konečné řešení".

29. října před 100 lety tam průvod procházel náměstím opentleným slovanskými trikolórami, nadšení lidí umocňovaly muziky. Tato atmosféra dávala zapomenout na nejistoty spojené s hospodářskou krizí v celé zemi.

Město se pak postupně modernizovalo, i když podle profesora Kvačka nikterak bouřlivě.
„Když si lidé vyložili nótu rakouského zahraničního ministra Andrássyho prezidentu Wilsonovi jako konec Rakouska, to četlo srdce, nikoliv oči, protože v nótě ten konec nebyl. Rakousko ale přijímalo mírové podmínky, které byly interpretovány jako Finis Austriae. Pražský národní výbor, ten vrcholný český orgán oné doby, se rozhodl reagovat na to, co nastává, tím, že pošle muziky do ulic, protože se obával, že závěr Rakouska a vytváření nového státu se neobejde bez šarvátek, střetů, dokonce bez krveprolití ," připomíná Robert Kvaček.

Profesor Robert Kvaček na jednom ze svých oblíbených jičínských míst

A dodává, že v Jičíně se tedy slavilo podobně jako v jiných městech podle pověstného hesla Jiřího Stříbrného „Muziky do ulic!" 29. říjen tam byl podle historika vlajkoslávou. Ve městě se o tom, co se děje v Praze, dozvěděla veřejnost od zaměstannce drah ještě 28. října vpodvečer. Drážní telegraf byl nejspolehlivějším zdrojem toho, co přináší politika a vývoj v ní.

O dalších událostech spojených s Jičínem v roce 1918 a v následujích letech, s návštěvami Tomáše Garriqua Masaryka v roce 1905 a v roce 1921, ale i o vztahu historika Roberta Kvačka k Jičínu, se dozvíte z rozhlasové Návštěvy:

Spustit audio

Související