Ještě v roce 1929 to byl hostinec s dámskou společností. Teď Tady bydlí rozhlas Hradec Králové
Domovem hradeckému studiu je od roku 1999 nárožní dům za hradeckým Tyršovým mostem. Dům má bohatou (a lechtivou) historii. A při poslední přestavbě z bankovní domu na rozhlasový se tady docela „vyřádili" dva architekti.
Dům na rohu Havlíčkovy ulice s Tylovým nábřežím ještě v roce 1929 patřil hostinci Václava Nevyhoštěného. Vedle jídla snad měl podle pamětníků nabízet hostům taky dámskou společnost. Pak ale přišel černý pátek a krach na newyorské burze a krize smetla i hradeckého šéfa hospody.
Třípodlažní dům v historizujícím stylu byl postavený v roce 1897. Byl sídlem městské váhy a v průběhu doby se tady vystřídaly nejrůznější obchody. Pak si ale (1938) dům koupila Agrární banka a přestavěla ho ve funkcionalistickém stylu podle návrhu architektů Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma.
Postřehy Davida Vávry: Střední trakt má dvě lomená křídla, přízemí je obloženo travertinem na rozdíl od dalších dvou pater, která jsou omítnuta do světlých odstínů. Sloupce jsou z režného zdiva, což je typické i pro další stavby Hradce Králově. Před vchodem narazíte na sloupy zakončené antickými mísami na oheň, ozdobné koule a kovový artefakt připomínající hydrant.
Fuchsova vila
Sídlem regionálního studia Českého rozhlasu se stal v roce 1999. Do té doby stanice vysílala z funkcionalistické Fuchsovy vily na Pražském Předměstí Hradce Králové, a to už od léta 1945. „Fuchsova vila měla své kouzlo. Na zahradě rostly meruňky a taky jsme chovali králíky," vzpomíná vedoucí Programu Lada Klokočníková. V parném létě se pak před vysíláním redaktoři koupali v požární nádrži.
Čtěte takéCyklus Tady bydlí rozhlas
„V 90. letech nás bylo čím dál víc a vysílalo se i z unimobuněk, které vyrostly na zahradě. Párkrát nám do studia vběhla myš a nejedna vylekaná kolegyně vykřikla i do vysílání. Červená − nečervená." Tak se museli stěhovat do dřívějšího sídla banky. Ale až po velké rekonstrukci.
Z bankovních přepážek studia
„Projekt proměny v sídlo rozhlasu vytvořili architekti Karel Plocek a Martin Misík. Při přestavbě interiérů se nebáli experimentovat a pohráli si taky s barvami," kochá se průvodce pořadem David Vávra.
„Připadám si jako malíř s paletou a štětci. A ty barvy… růžová, tyrkysová, žlutá, meruňková," dodává. Architekti nechali v interiéru i svůj podpis: na vrcholku bílého hranolu se na vás usmívají (i šklebí) jejich keramické hlavy, jako z Werichova Fimfára.
Architekti se podle Vávry docela „vyřádili" i v zasedačce: bílý kvádr na stropě s reliéfem čtverce uvnitř kruhu, pak do oblouku tažená obdélníková stěna v čele místnosti, hranoly lemující místnost u stropu jako římsy nebo zářivková svítidla připomínající okřídlené podélně říznuté válce.
„A komu by snad scházely trojúhelníky, najde je na stropě vstupního respiria." Podobné geometrické útvary najdete v mnoha dalších místnostech jako dekorace. Někde jsou to ale nosné konstrukce pro zavěšená nebo zapuštěná svítidla.
Židle Václava Havla
V roce 2009 tady režisér Andrej Krob natočil hru Václava Havla Spiklenci. „Pan prezident trávil hodně času na své chalupě na Hrádečku, což je odtud asi hodinku cesty autem. Jezdil sem na natáčení a vždy sedával na židli vedle mixážního pultu. A když dotočili, šli všichni na pivo," vzpomíná Klokočníková. Neměli to daleko, protože v přízemí, vpravo od hlavního vstupu, je místní Radioklub, kde se pořádají setkání s posluchači i pravidelná páteční setkání s hosty.
První vysílání a konec války
Historie prvního královéhradeckého vysílání je spojena s koncem 2. světové války. Poprvé se vysílač ozval 5. května 1945 odpoledne. Bylo to první veřejné české vysílání, ale z německé šifrovací vysílačky wehrmachtu. První zprávy informovaly hlavně o pohybu ustupujících německých vojsk.
Už 20. srpna dostal Východočeský vysílač nutné povolení k zahájení provozu. Vydávalo je tehdy poválečné ministerstvo pošt, a to po celé zemi. Slavnostní zahájení provozu začalo 26. srpna 1945 a tehdy přijel i programový ředitel Čs. rozhlasu Mirko Očadlík. O něco později se rozhlas stěhoval do Fuchsovy vily v Hradci a měli tam i vlastní vysílač, který přenášel program hned dvou redakci: hradecké i pardubické, a to na vlně 238 metrů.
Hradec vs. Pardubice
Tehdy obě města mezi sebou hodně licitovala, ve které metropoli by měl rozhlas sídlit a tak „pro jistotu" vznikla studia dvě. Součástí Čs. rozhlasu se východočeské regionální vysílání v Hradci Králové, s pobočkou v Pardubicích, stalo po mnoha peripetiích až v listopadu 1950.
David Vávra točí poezii rozhlasových budov. Vzniká nový seriál Tady bydlí rozhlas
Architekta Davida Vávru spolu s celým filmařským štábem hostila budova Českého rozhlasu Hradec Králové. Proč spoluautor televizního seriálu Šumná města opět zavítal do metropole východních Čech? Čím jej Salon republiky znovu nalákal? I na to se ho zeptala moderátorka Pavla Kindernayová.
Fuksova vila měla být jen dočasným řešením hradeckého vysílání. Dočasné bylo, ale celých 54 let. Vysílací pracoviště bylo zajímavé i svou minulostí, protože to dřív byla vyšetřovací místnost hradeckého gestapa. Legendární byla i radiostanice, se kterou se v Hradci začínalo.
Rušička Svobodné Evropy
Bylo to zařízení určené pro ponorkové loďstvo. Nebyla to polní vysílačka jako v jiných krajích. Taky měla sloužit jen dočasně, ale sloužila až do roku 1983. Pro tzv. obranné vysílání, což v praxi znamenalo, že to byla „rušička" stanic Svobodná Evropa a Deutsche Welle pro oblast tehdejšího Sovětského svazu.
Pro Hradecké rozhlasáky pak byl kromě roku 1968 a 1989 zlomový i Silvestr 1993. Tehdy totiž studio ukončilo provoz na všech „starých frekvencích", včetně středních vln, a mohlo přejít na lepší stereofonní vysílání. V roce 1999 se Český rozhlas Hradec Králové přestěhoval do nové vlastní budovy a o rok později oslavil 55. výročí zahájení vysílání.
Průvodce: David Vávra
Host: Ladislava Klokočníková, vedoucí Programu
Účinkují: Lucie Pernetová a Václav Jílek
Mistři zvuku: Martin Dušek a Jitka Kundrumová
Hudba: Tomáš Pernický
Scénář a režie: Jan Herget
Související
-
Ode dna se dobře odráží a historky o tom, co všechno se nepovedlo, se hezky vypráví
„Narodil jsem se ve skvělé době, kdy jsme nemuseli umírat na bojištích nebo v koncentráku! Měli bychom si víc říkat, že prožíváme nejšťastnější chvíle,“ tvrdí David Vávra.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
