Jan Stejskal: Za tři roky by se mohlo narodit mládě v projektu záchrany nosorožců severních bílých

3. prosinec 2021

Záchrana nosorožců severních bílých, nejohroženějších savců planety, úspěšně pokračuje. Safari Park Dvůr Králové pokračuje v koordinaci tohoto mezinárodního projektu. Nový genetický materiál má pomoci zajistit rozmnožování problematických samic Fatu a její matky, populární Nájin. Ta se stává nosorožčí ambasadorkou. Už tedy nebude dárkyní vajíček potřebných k záchraně silně ohrožených zvířat, ale nadále zůstane důležitou součástí projektu.

Jan Stejskal, vedoucí oddělení komunikace a mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové, je v pátek 3. prosince 2019 Pátečním hostem Lady Klokočníkové od 10:00 hodin v přímém přenosu z radiokavárny District 5 v Havlíčkově ulici v Hradci Králové.

Pokud se během desetiletí podaří nosorožce severní bílé vrátit do přírody, tak to bude úplně neuvěřitelný a skvělý úspěch.
Jan Stejskal, vedoucí oddělení komunikace a mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové

Jak ovlivnila epidemie koronaviru celý mezinárodní projekt na záchranu severních bílých nosorožců? Jak se oběma samicím v posledních letech dařilo a kdy se uskutečnil poslední odběr vajíček od obou samic. Kam se celý projekt posunul?

Čtěte také

„Dohromady máme nyní již vytvořeno 13 embryí. A co je velmi důležité, ze začátku se nám dařilo získávat vajíčka od Fatu, mladší samice, a semeno od samce Suniho, což je jedno ze zvířat narozených ve Dvoře Králové nad Labem. Prvních 10 či 11 embryí bylo tedy od tohoto páru.

„Usilovali jsme ale o to, abychom získali embryo od Fatu a jiného samce. Tím by se výrazně zvýšila genetická základna pro případné založení budoucí populace. A skutečně v červenci a teď v říjnu se nám podařilo embryo, na které bylo použito semeno od samce, který se jmenuje Angalifu. Ten žil v americkém San Diegu a byl původem z přírody.

„To je tedy významný příspěvek k tomu, abychom v budoucnu měli dostatečný genetický základ pro založená nové populace. Je tedy vynikající, že je víc embryí, ale také to, že mají větší genetickou variabilitu.

Kdy bychom se tedy mohli dočkat mláděte, na které se těší doslova celý svět?

„Protože už máme 13 embryí nosorožce bílého severního, tak je akutnější i další krok, tedy snaha vložit embryo do těla náhradní matky. Přímo v Keni máme vytvořenu situaci, která by pro to měla být ideální. Ono je docela těžké takovou situaci vytvořit. Kolegové z Berlína se o to v Evropě snažili už několik let, ale bohužel neúspěšně. Ono je totiž velmi obtížné odhadnout přesně onu chvíli, kdy se má do samice embryo vložit.

Čtěte také

„Dohodli jsme se, že vzhledem k velké vzácnosti oněch embryí nosorožce bílého severního, musíme nejdříve dosáhnout úspěšné březosti se snadněji dostupnými embryi nosorožce bílého jižního. Pokud se to podaří, tak je potom sáhne na ta embrya severní a zkusíme je vložit do těla náhradní matky.

„Když budu optimistický, tak budu doufat, že v první polovině roku 2022 se nám to podaří s těmi embryi jižními. A během dalšího časového období příštího roku by se to potom mohlo podařit i s embryem severním. Ale to je spíše ta nejoptimističtější varianta.

„Musíme si ale uvědomit, že březost u těchto nosorožců trvá 16 měsíců. Takže se dostáváme na nějaké tři roky, kdy by se teoreticky ono mládě mohlo narodit, když půjde vše dobře.

Čtěte také

„Ale nikdo na světě to ještě před námi nedokázal, takže ani my sami nedokážeme říct, jestli se nevyskytne něco, co nám v tom zabrání. Proto ten optimismus trošku mírním. Ale za ty tři roky by to snad mohlo vyjít.“

Jan Stejskal v rámci tohoto projektu navštívil kromě Keni také Ugandu. Čím je tato země zajímavá a bylo to podobné jako v Keni? V Ugandě navštívil i místa, kde pracoval zakladatel dvorského safari parku Josef Vágner. Je tedy snaha na jeho odkaz v Ugandě nějak hlouběji navázat?

Celý rozhovor s vedoucím oddělení komunikace a mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové Janem Stejskalem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související