Jan Rosák: Dostala mě Eva Pilarová, když mi zazpívala bez přípravy čínsky

Jana Chládková, Jiřina Rosáková, Alena Zárybnická a Jan Rosák při natáčení pořadu
Jana Chládková, Jiřina Rosáková, Alena Zárybnická a Jan Rosák při natáčení pořadu

Hostem Záletů je dnes velmi milá dáma, rodilá Východočeška, která stojí 40 let po boku rozhlasového a televizního moderátora, jehož hlas a dikce jsou prostě famózní. Pozvání přijali Jiřina Rosáková a Jan Rosák a vysíláme z pardubického Divadla 29.

Bylo by těžké spočítat, s kolika lidmi jste za těch 47 let vedl rozhovor v rozhlase.

Jan: „To bych nespočítal, tuhle jsem počítal aspoň kousek a to jsou moji hosté v Tandemu. Do dnešního dne máme 1.820 návštěv. Někteří tam byli dvakrát, ale i tak. Představte si plné náměstí, to je myslím dost slušná návštěva.“

Váš dlouholetý manželský svazek by nevznikl, kdyby nebylo Československého rozhlasu.

Jan: „To je čirá pravda. Rádiu jsem vděčný za to, že nežiju sám a nezahynul jsem bídně někde ve škarpě. To byla legrace, jak jsme se seznámili. Já jsem byl hlasatelem Československého rozhlasu, a tudíž jsem pendloval mezi stanicemi. Šel jsem si pro zpravodajskou relaci do takzvané zpravodajské směny a tam seděl redaktor a povídá: Už ses byl podívat na Praze? Tam je taková kočka neuvěřitelná, úplně nová. A to jsem si nemohl nechat ujít, tak jsem tam přišel a zahleděl jsem se, propadl jsem – teď jsem chtěl říci peklu – ale kouzlu. Znali jsme se necelé tři měsíce a brali jsme se. A to jsme nemuseli!

Jiřina: „Já myslím, že nás měl Pán Bůh rád. Já jsem se celý život modlila, abych dostala hodného, chytrého, laskavého chlapa. A tak mám Honzu. On se nemodlil, a tak má mě.“

Četla jsem, že svého času vás v rozhovorech nejvíc dostala Eva Pilarová.

Jan: „Já jsem se ptal, co ji čeká a ona že pojede do Číny a tam bude zpívat. Ptal jsem se, v jakém jazyce bude zpívat a ona že čínsky. Tak jsem ji chytil za slovo a chtěl, aby mi zazpívala. A ona že ano, že dá Montyho čardáš. A spustila to i bez doprovodu, vsedě, což je pro zpěváka hrůza, protože se nemá hlas o co opřít a dala to čínsky.“

Eva Pilarová, Jan Rosák

Jiřina: „Chtěla bych dodat, že základem Tandemu je Jana Chládková jako dramaturgyně, Honza jako moderátor a já jsem takový otrok. Když jde Honza na tenis, tak já mu musím Tandem připravit, aby ho pak Jana neseřvala, že není připravený na hosta.“

Část kariéry trávil Jan Rosák v televizích, televizní soutěže byly vaší doménou.

Jan: „Já jsem asi prošel všechny televize, které tu jsou. Když občas narazím na někoho v létech, tak se z něj vyklube věrný divák Magionu.“

Další pořad, jehož nezapomenutelnou znělku mohli diváci slyšet v podstatě třicet let, byl Videostop.

Jan: „Tohle byl asi pořad, který jsem ze všech svých pořadů měl nejraději, zvlášť když jsem ho dělával s Karlem Čáslavským, tak ten se mi zadřel pod kůži. Karel na začátku nechtěl být spolumoderátorem a že jen když bude chyba, tak zasáhne. Pak mu to nedalo, sem tam něco podotkl a pak už mi skákal do řeči. To bylo milé kamarádství, on o filmu věděl úplně všechno.“

Jiřina: „Tak dlouho žít s filmem, to nás poznamenalo. Miluju filmy s velkou tématikou, kde je čest, láska, drama. To se se mnou Honza nechce dívat.“

Jan: „Nemám moc rád ty zatěžkaný vztahy. Mám rád svěží komedie, jako třeba Světáci, to je podle mě snad nejlepší komedie, nebo Limonádový Joe.“

Jiřina Rosáková

Nedávno jsem si přečetla, že hrajete golf. To byl váš nápad Jiřino?

Jiřina: „To bylo moje zoufalství. Honza je rozený sportovec a v zásadě se minul povoláním, protože je ten sportovec, který tam jde odevzdat úplně všechno. Já mu samozřejmě nikdy nestačím, i když se mnou hraje tenis levou rukou, nedovolí si mě nějak ostouzet. Tak jsem přemýšlela na co stačím, aby mě to bavilo a jeho neotravovalo, tak jsem se rozhodla pro golf. Pustili jsme se do toho, já jsem pořád na stejné úrovni, a zatímco Honza je sportovec a hraje sám proti tomu hřišti. Ale je to krásný. Sporty se mají dělat hlavně pro radost, já si to tam jdu užít.“

Je Honzo něco, na co se vás ještě nikdy nikdo za tu dobu, co poskytujete médiím rozhovory, nezeptal?

Jiřina: „Můžu začít? Já si pamatuju, že jsem slyšela doma, když jsem poslouchala Honzovu Šťastnou cestu, tak tam zavolal posluchač a položil otázku, na kterou Honza v tu chvíli neodpověděl, pak to zakamufloval. Ten člověk byl evidentně pod vlivem kamarádů a možná i něčeho ostřejšího, ale zeptal se: Pane Rosák, máte taky špínu v pupíku?“

Jan: „To je pravda. Já jsem na to nemohl odpovědět, protože jsem si tam nedosáhnul v tu chvíli.“