Jak se žije v pečovatelském domě s rouškou a bez návštěv? Skvělá parta pořád táhne za jeden provaz
Už dvacet let senioři v Červeném Kostelci užívají dům s pečovatelskou službou nazvaný U Jakuba. Je tam i ubytovna pro jejich návštěvy, společenská místnost, kde se všichni společně setkávali či reminiscenční tedy vzpomínková místnost, kam za nimi pravidelně na kus řeči chodili třeba bývalí spolužáci nebo děti ze škol a školek, které jim zpívaly, povídaly si s nimi a oni vzpomínali na mládí.
To vše teď skončilo. Život v pečovatelském domě U Jakuba se změnil, společenský ruch utichl. Jeho obyvatelé tráví čas sami, bez návštěv. A navíc přišla povinnost nosit roušky.
Čtěte také
Když se rozdělovaly první roušky, které se ušily v Červeném Kostelci v rámci výzvy tamní Oblastní charity - Milion roušek do Velikonoc - byl jako první na řadě právě Dům s pečovatelskou službou U Jakuba, řekla redaktorce Romaně Pacákové vedoucí Pečovatelské služby Oblastní charity Červený Kostelec Lenka Vlčková.
Tomu, co teď v souvislosti s nouzovým stavem prožíváme, se čím dál častěji říká „podivná doba“.
A jak těžké to teprve musí být právě pro seniory, kteří jsou označení jako „riziková skupina“, a především pro ty z nich, kteří žijí v domovech pro seniory a už několik týdnů za nimi nesmí přijít na návštěvu jejich blízcí a přátelé.
Ale jak říká Lenka Vlčková, v pečovatelském domě U Jakuba se všichni pečující snaží, aby neobvyklá situace na jejich klienty dopadla co nejméně. Komunikují s nimi, snaží se, aby měli objektivní informace a vymýšlejí jim pestré aktivity na ukrácení volného času a rozptýlení samoty.
10 je ideální počet roušek pro jednoho obyvatele pečovatelského domu
A také si postupně zvykají na život v pečovatelském domě s rouškou. Seniorům vysvětlili, proč by je měli nosit a jak je správně používat. Díky dobrovolníkům mají roušek dost. Každý senior má svoji sadu roušek, optimální počet je alespoň pět až deset, protože roušky se perou a sterilizují vždy každému zvlášť.
Jsme skvělá parta zvyklá táhnout za jeden provaz
I pro pečovatelky je tato doba náročná a klade na jejich práci ještě další nároky, než ty obvyklé.Čtěte také
Pracují ve dvou oddělených směnách a jak říká jejich vedoucí Lenka Vlčková, stýská se jim po celé jejich skvělé partě, protože vždycky byly zvyklé táhnout za jeden provaz.
Ale bohatě jim to vynahrazuje pohoda, kterou se jim mezi seniory i v této náročné situaci daří udržovat, a také vlna solidarity, která se zvedla mezi lidmi venku.
Rodiny klientů i dobrovolníci z řad veřejnosti stále šijí a nosí „K Jakubovi“ roušky a všichni se těší, až se zase setkají.
Související
-
Jak se žije seniorům v domovech důchodců bez návštěv blízkých? Učí se nové technologie!
Senioři v Domově důchodců v Tmavém dole se díky opatřením proti šíření koronaviru učí pracovat s novými technologiemi. Situace změnila i práci těch, kteří se o ně starají.
-
Pro seniory jsou teď důležitá ochranná opatření, ale také třeba kvalitní jídlo, klid a dobrá mysl
Řada z nás musela v těchto dnech omezit kontakty s našimi rodiči nebo prarodiči. Pokud chodíme do práce, raději se přímému styku vyhýbáme, abychom je nenakazili.
-
Společně to zvládneme – pomoc seniorům, kontakty, krizové linky – vše na jednom místě
Český rozhlas Hradec Králové pro vás shrnuje všechny aktuální informace týkající se výskytu a opatření v souvislosti s výskytem onemocnění COVY-19 v Královéhradeckém kraji.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
