Jak se kdysi cestovalo aneb putování do historie s pracovníkem zámku Ratibořice Milanem Zálišem

Jak se vlastně tehdy cestovalo? Čím a kam jezdila vévodkyně, jak cestovala Božena Němcová, co obnášela cesta z Ratibořic do Zaháně, do Kuronska nebo daleké Itálie? Byly třeba už tehdy cestovní doklady? Jezdila aristokracie s kufry a kde na cestách nocovali cestující z kočárů či poštovních vozů? A proč zrovna poštovních?

Čtěte také

Jiří Valášek si splnil životní sen a doma ve stodole postavil dostavník z dob Divokého západu

Pokud i vás už někdy napadly podobné otázky, pak nejen čtete ty správné řádky, abyste získali odpovědi alespoň na některé z nich. Ještě víc se můžete dozvědět z dalšího pokračování oblíbené talk show Českého rozhlasu "Na cestách", do které jsem si tentokrát pozval regionálního historika, pracovníka zámku Ratibořice Milana Záliše.

Milovníka historie i obdivovatele (kromě východočeského regionu) kraje na jihu Čech, tak jak o něm psal Ladislav Stehlík v Zemi zamyšlené, vášnivého houbaře, ale také neobvykle zcestovalého cestovatele. Nebyl v Evropě jen v pár zemích - výčet je do prstů na jedné ruce, jak ostatně Milan Záliš v rozhlasovém pořadu prozradí přesněji.

Z Ratibořic po Evropě

Čtěte také

Do časů dětství Boženy Němcové se ponoříte na zámku v Ratibořicích a blízkém Babiččině údolí

U mikrofonu jsme se sešli - kde jinde než v Ratibořicích. A první předmětem z mého cestovatelského kufříku, který jsem před Milana Záliše položil a který hned spustil jeho zajímavé vyprávění, byla kniha "Kateřina Zaháňská".

V pořadu Na cestách s námi pak putuje Kateřina Frederika Vilemína Benigna vévodkyně Zaháňská a princezna Kuronska z letního sídla u České Skalice nejen do už zmíněné, asi 230 kilometrů vzdálené Zaháně. Nejen s ní, ale i s dalšími aristokraty i běžnými cestujícími se vydáváme na cesty třeba také do dvanáct set kilometrů vzdáleného Kuronska v Pobaltí nebo do slunné Itálie.

Kočáry a zájezdní hostince

Čím se cestovalo? Jak kdo a čím - pěšky nebo kočáry. Jak pohodlné to bylo mnohahodinové či několikadenní cestování? Milan Záliš ví podrobnosti a v rozhovoru se o ně s vámi podělí - včetně podrobností o technických detailech odpružení kočárů. Nebo o tom, kde i na špatných cestách vezl a kdo - byť byl cestujícím - musel i kočár tlačit.

Čtěte také

K cestování doma i po světě stačí mít otevřené oči a srdce, nespěchat a nebát se dát do řeči s lidmi

Zastavíme se také v zájezdních hostincích. I když aristokracie při dlouhých cestách využívala také sídla příbuzných či přátel.

Co to byly "Kavalírské cesty"

Putování dlouhé i několik let, to byly svého času zvláštní cesty synů šlechtických vrstev, kteří jimi završili vzdělávání a sbírali na nich zkušenosti v různých koutech světa. Cílem těchto cest byla hlavně Itálie, Nizozemí, Francie nebo Španělsko. Tedy místa, kam míří tisíce turistů i dnes, byť s jiným cílem.

Kufry nebo bedny, příbory i porcelán

Když se tehdy příslušníci šlechtických rodů vydávaly ze svých sídel na ta letní a naopak, znamenalo to často, že se s nimi stěhoval nejen personál, ale i velká část vybavení, včetně třeba porcelánu.

Milan Záliš přidá v rozhovoru podrobnosti o speciálních zavazadlech. Nejen to, dotkneme se i cestovního oblečení dávných časů nebo kvality cest u nás i v Evropě.

Raději teplo než na sever

A kam jezdí rád můj host z nejnovějšího vydání pořadu "Na cestách"? Milan Záliš dává přednost teplu před severskými státy. A jak uslyšíte, většina jeho cest je spojena ani ne tak s koupáním nebo sluněním, ale zase s historií. Rád jezdí vlakem jako jeho oblíbená literární postava Hercule Poirot.

Mimochodem, vlakem jezdila i Božena Němcová, abych naše rozhlasové povídání vrátil zpět do Ratibořic. A víc už neprozradím - vaši zvědavost, zaměřenou na cestování v časech minulých, se budeme snažit ukojit s Milanem Zálišem na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové a Českého rozhlasu Pardubice v pondělí 17. října po 18:00. Nebo si nás najděte kdykoli v audio archivu.

Váš Petr Voldán