Horské smilkové louky v Krkonoších jsou světový unikát. A nyní díky obnově opět žijí

Louky v Krkonoších jsou jedinečné nejen v České Republice. Díky endemickým druhům jako například zvonek český nebo violka žlutá sudetská jsou to společenstva unikátní pro celý svět!

Ohrožuje je celá řada faktorů: zástavba, nepůvodní druhy rostlin, expanze plevelů a přeměna luk na lesy. V rámci projektu jsme realizovali několik desítek aktivit na podporu těchto vzácných horských smilkových luk a krkonošských hospodářů, kteří se o ně starají. Na 360 hektarech jsme obnovili hospodářskou péči - seč, pastvu, na dalších 130 ha, již obhospodařovaných, došlo k nadstavbovým zásahům na podporu květnatosti luk.

Obnovit hospodaření se podařilo i na nejvýše položených loukách v České Republice. Ze 48 lučních ostrůvků mezi lesy s roztroušenými chalupami (tzv. lučních enkláv) jich 28 leží v nadmořské výšce nad 1 000 m, 6 z nich dokonce výše než 1 200 m n. m. (např. Růžohorky 1 240 m n. m., Černá Bouda 1 245 m n. m., Zadní Rennerovky 1 250 m n. m.).

Hořeček mnohotvarý český |foto: Radek Drahný

Aby se na loukách, které byly 60 let opuštěné, dalo znovu hospodařit, museli jsme vykácet 40 hektarů náletových dřevin, zlikvidovat 50 hektarů invazních rostlin, pročistit a obnovit 18,5 km stružek a vysbírat 200 tun kamení z luk.

Louky jsou nyní přístupné pro pastvu zvířat a část z nich nově i pro sekačky

Kromě tohoto byly více jak tři desítky hektarů luk citlivě přihnojeny nebo povápněny. Hospodaření bylo podpořeno nákupem nové techniky na senoseč, přepravního vozíku na hospodářská zvířata a několika sadami mobilních ohrad pro ovce, kdy vše bylo zdarma zapůjčeno hospodářům. V přírodní památce Sklenářovice bylo vystavěno 16 km oplocení pro usnadnění pastvy. Na Brádlerových Boudách a ve Sklenářovicích byly postaveny 3 přístřešky pro ovce, skot a kozy a 2 malé seníky.

Čtěte také

Díky projektu vznikly i „Krkonošské farmářské stezky“ propojující tři důležité fenomény života v Krkonoších - vzácné krkonošské louky, pečující hospodáře a návštěvníky Krkonoš. Jednotlivé stezky se jmenují podle význačných lučních druhů: Arniková, Hořcová, Orchidejová a Smilková. Na farmách je pak možné zakoupit výrobky z krkonošských luk.

Kromě luk se projekt zabýval také ohroženou rybkou vrankou obecnou. Aby mohla v krkonošských potocích volně migrovat, zpřístupněli jsme více jak 5 km toků, upravili jsme 14 příčných překážek - tzv. stupňů, některé byly přeměněny na balvanité skluzy a některé byly zcela odstraněny.

Někteří žáci na Vrchlabsku vzali místo učebnic do rukou hrábě a vyrazili na krkonošské louky|foto: Kamila Antošová

Speciální intenzivní péče se dostalo kriticky ohroženému hořečku mnohotvarému českému s pouhými dvěma lokalitami výskytu v celých Krkonoších.

V rámci osvěty jsme v projektu vydali několik tiskovin. Pestrolučník krkonošský se zabývá hospodařením na horských loukách; sada pohlednic srovnává luční enklávy v 1. polovině 19. století a nyní; brožura Vranka obecná a péče o vodní toky v Krkonoších upřesňuje nároky vranky na kvalitu biotopu a způsoby využití vodních toků bez jejího ohrožení. Samostatnou aktivitou byl vývoj softwarové aplikace pro sdružování dat a zejména pak pro plánování péče výše zmíněné.

Kromě zvýšení přírodovědné hodnoty luk a vodních toků projekt za 6 let svého fungování umožnil získat mnoho nových zkušeností jak pracovníkům Správy KRNAP, tak místním hospodářům, kterým během několika málo let v podstatné míře narostla výměra jejich farem.

Hnojení luk v Krkonoších|foto: KRNAP

Mnoho horských luk v Krkonoších zůstalo po 2. světové válce opuštěno

Ustalo zde tradiční hospodaření, které od 16. století dávalo loukám jejich podobu a díky kterému byly květnaté a plné života. Od té doby se na nich pomalu začal rozpínat les a mnoho lučních enkláv částečně nebo zcela zaniklo. Louky procházely změnami i při pohledu „dovnitř“ - mnoho rostlin, dnes vzácných a ohrožených, bylo vytlačováno několika málo běžnými, konkurenčně silnými druhy. Louky tak pomalu začaly ztrácet význam jak pro ochranáře, tak pro místní zemědělce.

Projekt LIFE CORCONTICA si klade za cíl zlepšit péči o nejcennější horské louky

Vedle stanovišť luk a pastvin projekt podporuje i jednotlivé druhy - hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), který se v současnosti vyskytuje pouze v Albeřicích, a rybku vranku obecnou (Cottus gobio), jejíž populace v krkonošských tocích stagnuje. LIFE CORCONTICA je realizován a spolufinancován třemi partnery - Správou KRNAP, Institutem aplikované ekologie DAPHNE a Ministerstvem životního prostředí ČR. Dárcem 75 % prostředků je Evropská komise v rámci programu LIFE+.