Historický šerm není koníček, ale životní styl. Věnujete mu práci i volný čas, prostě úplně všechno
Do středověku se teď přeneseme s naším hostem Vilémem Janečkem, kterému učarovala doba křižáckých výprav, rytířských soubojů, středověk, kdy ještě slovo muže dělalo muže. Vilém Janeček vede skupinu historického šermu Foltest, které pořádá řadu akcí. Dnes tedy akce u nás v plné zbroji.
Jste nositelem známého jména, Východočeši asi vědí. František Janeček stál u počátku výroby legendárních motocyklů Jawa, později také automobilů v Kvasinách. Jste součástí slavného rodu?
Nejsem součástí slavného rodu, jméno jsem si vyženil. Manželka je pravnučka pana Františka Janečka, takže jméno jsem si přiženil. Ovšem rodině pomáhám, co se týče akcí s veterány a tak dále.
Vás očarovala vaše žena, nikoliv motory, dá se to tak říct?
Ano. S manželkou jsem se seznámil, aniž bych věděl, že pochází ze slavné rodiny, jen jsem věděl, že se jmenuje Dominika, nic víc. Seznámili jsme se přes ochotnické divadlo, kam ona chodila jako divačka, já jsem tam hrál. Ona seděla v hledišti, já jsem se na ni koukal a viděl jsem, že po jednom představení tam na někoho čeká. Tak jsem ji šel oslovit, jestli se jí hra líbila, slovo dalo slovo a nyní na mne čeká vedle na chodbě.
Chtěl bych strašně moc poděkovat manželce Dominice. Protože kdyby nebylo jí, tak by nebylo ani našich slavných bitev.
Vilém Janeček, skupina historického šermu Foltest
Já jsem ji zvala také k nám do studia, ale nechtěla. Říkala, že vy všechno zodpovíte. Takže šermuje s vámi také? Šermujete doma?
Nešermuje, zkoušela to párkrát a neskončilo to vždy dobře, obzvlášť pro mě, většinou jsem dostal hodně silnou ránu do hlavy. Takže se spíš věnuje administrativním věcem, jakoby papírové řízení skupiny a tak dále.
Čtěte také
Kdy jste vy propadl kouzlu šermířských soubojů, jak to všechno začalo?
Propadl jsem tomu už před 22 lety, vlastně jsem k tomu dokopal omylem své rodiče. Měli jsme společnou kamarádku, ke které jsme jezdívali na víkendy, bydlela v Deštném. Ona se věnovala šermu dříve než my a jednou probírala svá fotografická alba a vypadly na nás fotky z prvních ročníků jedné z největších šermířských akcí v Libušíně u Kladna. A já jsem rodičům řekl, tam jsou rytíři, bylo by hezké, tam jezdit. A od té doby se už nějakých 22 let věnuji šermu.
Co vás na tom nejvíc baví? Předpokládám, že i historii máte rád a studujete ji.
Historii mám rád, studuji momentálně i památkářský kurz v Praze v Národním památkovém ústavě, velice mě to baví. Jezdí se na exkurze, člověk řeší dějiny umění a tak dále, dějiny architektury. Na šermu mě baví, že člověk vynechává romantismus devatenáctého století, představy o tom, že rytíři byli ctnostní, hrdí válečníci, kteří ve zlatých zbrojích jezdili Evropou a konali dobro. Nebylo to tak. Brát tedy středověk jak byl a v souvislostech. On to vlastně ani není koníček, je to životní styl, jo, šermu se poddává cokoliv. Práce i volný čas. Všechno věnujete šermu. Třikrát do týdne máme trénink, čtyřikrát do měsíce akce, ať je to bitva, vystoupení a tak dále.
Je to velmi náročný koníček. Jak vznikají scénáře? Kolik vás na tom pracuje?
Co se týče scénáře našich vlastních bitev, které pořádáme, tak scenáristka sedí v čekárně na chodbě, moje manželka. Ona se věnuje těm papírovým věcem, to znamená, píše i scénáře našich bitev.
To je ale jedna z nejdůležitějších součástí.
Samozřejmě, proto i tímto bych jí chtěl strašně moc poděkovat. Protože kdyby nebylo jí, tak by nebylo ani našich bitev.
Možná dostanete pusu, až vyjdete ze studia.
Je to možné. Nebo pár facek, to se uvidí. Ale jak říkám, nebýt jí, tak by nebylo těch našich akcí. Ona vždy vymyslí nějaký příběh, a jelikož je archeoložka, tak se těmi našimi akcemi snažíme i společnost vzdělávat. To znamená, neděláme fantasy bitvy, děláme bitvy z pomístní historie, zejména v oblasti Kvasin, Solnice a tak dále. Ukazujeme například, že v Solnici stával klášter, který byl v roce 1419 vypálen solnickými měšťany, a co se potom dělo dál, protože to je v zápisech v kronikách. Klášter byl vypálen, zemřeli tam mniši, ale přeci jen to panství muselo někomu patřit a ten pán to nenechal jen tak.
Je to velmi náročné, zvláště počet akcí. Najít tam mezeru pro dovolenou je umění. Zkrátka, takové válčení o kompromisy.
Dominika Janečková, skupina historického šermu Foltest
Jsem ráda, že jsem nakonec přesvědčila i paní Dominiku, a přišla nás také pozdravit. Jak to všechno prožíváte? Protože to není koníček, to je kůň, Dominiko.
Je to velká kobyla, je to velmi náročné, zvláště ten počet akcí. Od června zhruba do října vlastně každý víkend. Najít tam mezeru třeba pro dovolenou, to je vždycky velice náročné. Manžel se urputně brání pustit jakoukoliv akci. Říká, tam jsem jezdil už 15 let, tak tam musím tam být pošestnácté. A já na to, že v tom termínu je v Itálii. Je to zkrátka válčení o kompromisech.
Čtěte také
Viléme, vy jste s sebou do studia přinesl přilbu, která je ale dost pomlácená. Nevím, jestli od vaší paní nebo od kolegů v týmu.
Ne, od manželky to není, je to od mých kamarádů, které mám po celé republice. Samotná bitva funguje tak, že se sjede třeba 200 šermířů a ti se při nácviku dozví, jak má bitva probíhat. Která strana vyhraje, která musí prohrát.
To je předem domluvené.
To je tak zhruba předem domluvené. A pak se tam prostě třeba půlhodinu doopravdy mydlíme doslova do hlavy, protože na oné přilbici jsou ty následky vidět.
Některé jsou od tyčových zbraní, ty tady s sebou nemám, například halapartna. A to, co vidíte na stole, je šalíř s točenicí, plátové rukavice.
Co je to šalíř?
Přilbice se sklopným hledím, to je šalíř. Vedle něj leží palcát a jedenapůlruční meč.
Kolika zbraněmi celkem vládnete?
Naše skupina má ve sbírce zhruba 16 zbraní. Ovládat umím od meče, sekery, od jednoručních, obouručních zbraní, tyčové zbraně, umím střílet z luku, už mi vlastně chybí jen ovládání palných zbraní, které už v té době také byly.
I pořízení těchto dobových zbraní asi bude velmi nákladné. Vidím v nich možná nějaký automobil, pletu se?
Když se ty částky posčítají dohromady. Záleží, od jakého to máte dodavatele. Pokud máte Made in Indie, protože dost se jich už vyrábí v Indii, odkud je posílají do Evropy, tak se na tom dá ušetřit, ale kvalita není nic moc. Když si zbraň koupíte od českého výrobce, máte repliku nějakého skutečného nálezu ze čtrnáctého století, který vykopali archeologové. A cena takového meče se už pohybuje kolem 12,5 tisíce korun.
Potěžkávala jsem si přilbici a přijde mi strašně těžká, že bych ji snad ani neunesla na hlavě. Nebolí vás z toho za krkem, kolik váží?
Tato přilba je zrovna jedna z těch lehčích částí. Když si vezmete, že na sobě máte prošívanici, jestli víte, jak vypadaly vaťáky, tak k tomu se to dá přirovnat, je to ještě trošku silnější než vaťák a slouží to k měkčení úderu. A záleží také na tom, jaké děláte období. Pokud jde o ranější a vrcholný středověk, tak komponenty jsou hlavně kroužkové. A taková celokroužková košile má třeba 12 až 16 kilogramů. Záleží, jestli ji máte ze spojovaných nebo nýtovaných kroužků a také na šíři kroužků a tak dále.
Kolik kilogramů zbroje tedy při vystoupení na sobě vlastně máte?
Já zhruba 30 kilogramů.
Čtěte také
To musíte být potom po bitvě úplně propocený, předpokládám.
Ano. Jsem propocený, protože takzvané spodní prádlo, takzvané bruchy, jsou to takové lněné trenýrky na tkanici a potom lněná košile, tak to vždy po bitvě svlékám a oblékám se do suchého, protože to je totálně propocené.
Řekněte, ztvárňujete i nějakou konkrétní historickou postavu a máte svůj hrad?
Hrad nemám, přiženil jsem se na zámek, ale ten je barokní. A ten, co se týče období, které děláme, nevyhovuje. Ale ztvárňuji postavu Viléma z Drnholce, což byl východočeský šlechtic. Jeho erb naše skupina používá skupina, jsou to dvě lekna na červeném poli. Dost často se to plete, zaměňuje se to s pány z Talmberka, kteří byli z rodu Kouniců, a hodně působili ve středních Čechách, v oblasti Posázaví. Už jsem také několikrát ztvárnil svatého Václava, a v červenci v bitvě i Jana Žižku.
Spolek historického šermu Foltest
vznikl 11. července 2019. Pořádá Půtovy zámecké slavnosti v Kvasinách a spolupořádá Svatováclavské ležení v Dobrušce. Účastní se historických bitev z období vrcholného středověku a železných LARPů a dále se chce rozvíjet v oblasti scénického šermu.
Dominika se tady usmívala, že zámek nevyhovuje. Nebudete ho přestavovat na nějaký hrad?
Nebudeme. Právě jsem na to myslela, že nebudeme přestavovat.
Řekněte, kdybychom v tuto chvíli někoho oslovili, mohl by přijít do vaší skupiny? Nabíráte nové členy?
Nábor je otevřený kdykoliv, momentálně ovšem netrénujeme kvůli covidu. Ale jen co se situace zase uklidní a vláda zruší nouzový stav, vrátíme se k normálním tréninkům. Ty probíhají pondělí, středa, čtvrtek, po dohodě sobotní dopoledne. U nás funguje směnný režim, jelikož jsem živnostník, tak mám čas i dopoledne. Proto máme i dopolední tréninky. Kdyby měl někdo chuť si to vyzkoušet, ať se staví na zámku v Kvasinách. Máme tam i šermírnu.
Říká Vilém Janeček z rychnovské skupiny Foltest, který byl i se svou ženou Dominikou naším hostem. Děkuji za výlet do středověku, ať je každá bitva s vítězným koncem. Mějte se hezky.
Děkujeme, na shledanou.
Související
-
Petr Voldán a František Kinský vás s rozhlasovým mikrofonem provedou po zámcích a hradech na Orlici
„Nejezděte na Loiru, raději navštivte zámky na Orlici," říká František Kinský. A právě do historických perel Podorlicka vás zavede cestovatelský cyklus Petra Voldána.
-
Kumburk, který nechal roku 1658 císař vyhodit do povětří,...
Máte rádi hrady a zámky? A třeba také zříceniny a romantické výhledy do krajiny? Pak vám uděláme určitě radost. Přesuneme se do Českého ráje na hrad, který už má si...
-
Kvasinskému zámku vrací život potomci zakladatelů továrny na motocykly značky JAWA
Spolu s naším hostem se zatouláme na Rychnovsko do Kvasin. Stačí jet silnicí k solnickému vlakovému nádraží a otevře se vám pohled na kvasinský zámek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.